Brněnští radní nyní zvažují, že vydají oficiální dokument, v němž vyjádří lítost nad touto událostí. Současně však chtějí vyjádřit lítost i nad tím, že v Brně už nežijí také Židé a čeští Romové, kteří museli Brno opustit ještě během války a byli většinou odvlečeni do koncentračních táborů. "Jsme rádi, že se po čtyřiceti letech o tom vůbec začalo mluvit. Jestli to bude veřejná omluva nebo lítost, to není úplně důležité, ale jsme rádi, že se o tom vůbec mluví," tvrdí Ziegler, který dnes žije v Německu nedaleko Stuttgartu.
Jak se díváte na Druhou světovou válku?
To, co dělalo například Gestapo, to nám skutečně bylo líto. To jsme dali najevo. Ale připomínám, že nové generace nenesou za to, co se dělo, žádnou odpovědnost.
Čtyřicet let se o tématu divokého odsunu vůbec nemluvilo. Za komunistické éry to bylo prostě tabu. Jaké může mít tento fakt důsledky?
Německý národ svou minulost zpracoval, zná i tu nepříjemnou. Ale Češi ne, Češi ji neznají. Německá justice to zpracovala a odsoudila zločince - samozřejmě tam, kde se dalo. Ale z české strany se toto neodehrálo. Avšak to je především váš problém.
A co odsun?
Víme že většina českého národa považuje vyhnání za oprávněné a správné: dívá se na to tak, že Němci si to zavinili sami. Ale většina vyhnaných Němců vinna nebyla. Viníci odešli totiž sami ještě před vyhnáním. Ale tady byl uplatněn nepřípustný princip kolektivní viny.
Co říkáte tomu, že na zdejší německé tradice se za komunistů uměle "zapomínalo"?
Názor mnoha mladých lidí je takový, že Němci přišli s Hitlerem a s ním také odešli. Ale že tu žili Němci staletí předtím, o tom nikdo nic neví. Což je špatné. Například v Brně nevidíme nic, co by připomínalo německou minulost. Na bývalém Německém gymnáziu je napsáno, že v této budově studoval Tomáš Garrigue Masaryk. Ale už tam není napsáno, že to bylo Německé gymnázium. Je to jen "budova".
Stanovisko vedení města k vyhnání Němců iniciovala skupina mladých lidí - Mládež pro interkulturní porozumění. Byli jste s nimi předtím v kontaktu?
Velmi nás jejich iniciativa překvapila. Na nic se nás neptali, nebyli jsme s nimi vůbec ve spojení. Ale jejich iniciativu vítáme.
Vedení města se však rozhodlo vyjádřit lítost nad všemi, kteří v Brně už od války nežijí, tedy například i nad Židy, Romy. Čili nebude to prohlášení, které by se týkalo jen divokého odsunu. Nevadí vám to?
Na začátku byl podnět Mládeže pro interkulturní porozumění, který se týkal vyhnání. Myslím, že na něj nechtělo vedení města reagovat přímo, tak se to takhle mlží. Ale principielně jsme proti každému bezpráví.
Jste proti Benešovým dekretům? Požadujete jejich zrušení?
Benešovy dekrety, které nás zajímají, jsou tři - šlo o ztráta majetku, beztrestnost po konci války a ztrátu občanství. Kvůli těmto dekretům jsme přišli o domov, majetek a navíc jeden z těch dekretů zajišťoval beztrestnost pachatelům bezpráví na Němcích i po bezprostředním konci války. To znamenalo: Po válce se mohlo vraždit. Jsme za zrušení těchto dekretů.
Chcete se do Brna přestěhovat?
Ne, dovedu si představit, že někdo si zde pořídí druhý byt, ale myslím, že to není aktuální otázka. Kdyby se otevřely hranice třicet let po válce, bylo by to možná jiné. Ale dnes si myslím, že se nikdo vrátit nechce.
Co říkáte na otázku odkud jste?
Považuji se za Brňana a jsem na to hrdý. Když se mne ptají, říkám, že jsem z Brna. A já Brno považuji za svůj domov.
Jak často jezdíte do Brna?
Naše organizace Bruna pořádá jednou za rok asi týdenní zájezd do Brna. Ale existuje řada osobních vazeb, příbuzenských kontaktů a dalších vztahů. Mnoho lidí sem jezdí častěji.
Lidé, zejména v pohraničí, se bojí, že se Němci budou vracet a všechno tady vykoupí. Mají proč se bát?
Svět je propojen a u nás v Německu zase investují Američané a Angličané. Myslím, že německé investice vám principiálně prospívají. Podívejte se na auto Škoda. To je dobrý příklad, kdy taková investice prospěla všem.
Máte majetkové požadavky vůči České republice?
Jsme realisté. Víme, jaká je ekonomická situace České republiky. A nemyslíme si, že bychom mohli touto cestou něco získat.
 Karl Walter Ziegler, předseda spolku odsunutých brněnských Němců Bruna |
