V debatě kandidátů na prezidenta Schwarzenberg doplatil na nesprávnou terminologii.

V debatě kandidátů na prezidenta Schwarzenberg doplatil na nesprávnou terminologii. | foto: Dan Materna, MAFRA

Schwarzenberg popletl dekrety, Zeman byl na štíru s řeckými důchody

  • 271
Ve čtvrteční debatě prezidentských kandidátů Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga na sebe oba jmenovaní strhli pozornost zejména dvojicí kontroverzních výroků. Zeman pobavil Řeky žijící v Česku výší tamějších důchodů a Schwarzenberg zase chybně sdělil, že Benešovy dekrety již nejsou platné. Hned v pátek však své výroky upřesnil.

Na inkriminované téma Benešových dekretů přišla řeč po otázce jednoho z diváků. Ten chtěl od obou prezidentských kandidátů vědět, jak by vystupovali při situaci, kdy by se vláda s parlamentem rozhodly zrušit platnost Benešových dekretů. Karel Schwarzenberg svou odpovědí překvapil.

"Já bych je upozornil na to, že Benešovy dekrety už neplatí 20 let, poněvadž přijetím Listiny základních práv a svobod Ústavy přestala platnost Benešových dekretů. Ovšem nebyla zrušena od roku 1945, nýbrž od okamžiku, kdy byla přijata tato právní předloha," uvedl v diskuzi na ČT Schwarzenberg a dodal, že co je zrušené, tak už přeci nelze rušit.

Reakce Karla Schwarzenberga

Schwarzenberg svůj sporný výrok o Benešových dekretech v pátek večer poupravil. "Musel jsem z důvodů časové tísně použít zkratku, která může vést k pochybnostem o mém postoji v této otázce. Uvedl jsem, že Benešovy dekrety není potřeba rušit, protože zanikly díky přijetí Listiny základních práv a svobod. Chtěl jsem vyjádřit, že Benešovy dekrety jsou dnes už překonány, že jsou právně vyhaslé," uvedl Schwarzenberg v tiskovém prohlášení.

Podobně se prý vyjádřil i v minulosti, například v rozhovoru pro rakouský deník Die Presse v červenci 2010. "Uvedl jsem jasně, že Benešovy dekrety nelze zrušit: 'Protože zpětný účinek není možný, stejně jako u Mnichovské dohody. Dějiny se nedají vrátit zpět," dodal.

Zdroj: ČTK

V pátek Schwarzenberg své výroky doplnil s tím, že chtěl prý vyjádřit, že dekrety jsou vyhaslé (viz box).

Listina základních práv a svobod byla přijata ústavním zákonem v roce 1991. Ve znění zákona stojí, že "zákony a jiné právní předpisy musí být uvedeny do souladu s Listinou základních práv a svobod nejpozději do 31. prosince 1991. Tímto dnem pozbývají účinnosti ustanovení, která s Listinou základních práv a svobod nejsou v souladu," což by mohlo dávat za pravdu Schwarzenbergovi.

Schwarzenberg doplatil na terminologii, dekrety platí

Tomáš Langášek z Ústavního soudu však vysvětluje, že s platností Benešových dekretů to není tak jednoduché. "Benešovy dekrety samozřejmě formálně platí stále. Byly však vydány pro jednorázové akty a v současnosti se k nim přihlíží pouze tehdy, pokud se řeší konfiskační případy z minulosti. Lze je tak považovat v podstatě za vyhaslé," uvedl Langášek.

Opírá se o nález Ústavního soudu z roku 1995, který udává, že dekret prezidenta republiky č. 108 z roku 1945 byl v době svého vydání legálním a legitimním aktem. "Vzhledem k tomu, že svůj normativní akt splnil již před čtyřiceti roky a již nezakládá právní vztahy (...). Nelze zkoumat jeho rozpor s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle článku 10 Ústavy," píše se v nálezu. Vzhledem k tomu tedy není možné posoudit, zda jsou Benešovy dekrety právně v rozporu s Listinou základních práv a svobod, a proto jejím vydáním nemohly být zrušeny.

Schwarzenberg tak doplatil na nesprávnou terminologii, kdy uvedl, že dekrety jsou neplatné namísto toho, že jsou neúčinné. To mu ostatně vytýkal také jeho protějšek Zeman, který Schwarzenberga pokáral, aby používal správnou terminologii a nepletl si zákony a dekret.

V pátek odpoledne pak vytkl Schwarzenbergovi výrok na adresu Benešových dekretů také poslanec Věcí veřejných Vít Bárta (více čtěte zde).

Zeman pobavil s výší řeckého důchodu

 Na tenký led se při diskusích pustil Miloš Zeman, a to když v druhé části duelu vysvětloval, proč by jako prezident váhal s podpisem dodatku Lisabonské smlouvy, jenž se týká nového záchranného fondu eurozóny.

"Měl bych asi velmi silné výhrady. Říkal bych si, k čemu ten stabilizační balíček vlastně je, jestliže chcete nenávratně dotovat země, které takříkajíc žijí nad poměry, jako je Řecko, kde je průměrný starobní důchod po velkých restrikcích 39 tisíc korun měsíčně, no tak to dělejme," uvedl Zeman.

Podle kurzovního lístku v den debaty by to znamenalo, že průměrná penze v Řecku činí po zaokrouhlení 1 527 eur.

Ověřit, zda tomu tak skutečně je, není jednoduché. Evropští statistikové data o průměrných důchodech nevedou. "Eurostat shromažďuje pouze údaje o relativní výši důchodů," informovala mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová a zaslala indikátor, který u evropských zemí porovnává mediánový hrubý důchod. Z něj Zemanova slova ověřit nelze.

Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank, iDNES.cz upozornil na výpočty Evropské komise. Ta uvádí, že penze v Řecku dosahuje 59,3 procenta tamějšího průměrného platu.

"Průměrná mzda v Řecku je podle Eurostatu v přepočtu 60 750 korun, což by znamenalo, že penze činí v přepočtu 36 025 korun a Miloš Zeman měl pravdu," míní Michl s tím, že Zeman mohl použít jiný kurz než on. Michl počítal s kurzem 25 korun za euro.

Web českého ministerstva práce uvádí, že průměrný měsíční plat v Řecku činí 1 416 až 2 975 eur.

Agentura Reuters v listopadu přinesla reportáž z této země, ve které uvádí, že podle řeckých odborů činí průměrná měsíční penze 850 eur. Mezinárodní měnový fond uváděl průměrnou výši řecké penze 530 eur, jenže v tomto případě šlo o studii, která hovořila o stavu z roku 2004 (více o ekonomické situaci v Řecku čtěte zde).

Pracovníci řecké ambasády v Praze konkrétní statistiku neměli, Zemanův výrok je však pobavil. "Rozhodně nemůžeme říci, že průměrná penze je v přepočtu 39 tisíc korun, to nás tady trošku rozesmálo. Ne že by ani jeden Řek takový důchod neměl, ale nejvyšší počet důchodců pobírá penzi v rozmezí 400 až 1 000 eur a většina lidí je spíše u té spodní hranice," řekla iDNES.cz jedna ze zaměstnankyň řecké ambasády v Česku. Jméno uvést odmítla s tím, že se nejedná o oficiální vyjádření ambasády.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video