Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Duel kandidátů pohledem serveru Demagog.cz. Projděte si všechny výroky

  11:09aktualizováno  11:09
Server Demagog.cz exkluzivně pro iDNES.cz analyzoval výroky, které zazněly na úterní debatě v Národní technické knihovně. Pořádala ji MF DNES a iDNES.cz. Projděte si všechny výroky, na které se Demagog.cz zaměřil.

Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman při debatě prezidentských kandidátů MF DNES a iDNES.cz (22. ledna 2013) | foto:  Michal Růžička, MAFRA

KS: Jak už jsem při poslední diskuzi uvedl, vedle benzínky člověk nemá zapalovat oheň a vedle Perského zálivu, což je benzínka celého světa, by člověk neměl začínat válku.

  • PRAVDA
  • Karel Schwarzenberg se odkazuje na debatu z 16.1.2013, kde podle idnes.cz prohlásil v souvislosti s útokem NATO na Jugoslávii, že by považoval za chybu "zapalovat oheň vedle benzinky".


KS...to jste řekl Vy, pane Zemane ještě ve federálním shromáždění, že ta totalita už začala v roce 45.

  • PRAVDA
  • Miloš Zeman na schůzi Federálního shromáždění 25. října 1990 prohlásil:

"Tento systém nevznikl 25. února 1948. Tento systém má svoje genetické kořeny minimálně v porušování demokracie po roce 1945, Ať už jde o transfér německého obyvatelstva přesně v duchu stalinských migračních přesunů, ať už jde o zákaz agrární strany, protože je-li politická demokracie odvozována od jediné strany,je omezována u všech stran."


KS: A já jsem například, jak známo taky byl proti tomu, aby teď byla druhá místopředsedkyně vlády jmenována ministryní obrany. Poněvadž jsem se obával, že nemá dostatečné znalosti o tom resortu a co se kolem toho děje.

  • PRAVDA:
  • Místopředsedkyně vlády Karolína Peake byla jmenována ministryní obrany od 12. prosince 2012 a tuto funkci zastávala osm dní do 20. prosince 2012. Zpravodajský článek Lidových novin uvádí, že se nad touto nominací Karel Schwarzenberg „pozastavil". Pro online časopis týden.cz uvedl, že je to pro něj zvláštní a situaci okomentoval, že také neusiluje o to, aby se stal šéfem Národního divadla. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.


MZ: V odpovědi na otázku paní Lenky Zlámalové v jedné rozhlasové diskusi jsem uvedl tuším asi tři nebo čtyři ekonomy, které bych si dokázal představit v bankovní radě. Mezi jiným i profesora Jana Švejnara, kterého pokládám za velmi dobrého ekonoma a nic na tom nemění to, že podporujeme protikandidáta, ale i další.

  • PRAVDA
  • Český rozhlas: "Myslím si, že v bankovní radě by byl velice prospěšný bývalý ministr financí v mé vládě Jiří Rusnok. Dovedl bych si tam představit i pana profesora Jana Švejnara. Vážím si ho jako ekonoma. A domnívám se, že minimálně jedním členem bankovní rady by měl být také ekonom, který vzešel z prostředí Konfederace odborových svazů - například Martin Fassmann nebo Jaroslav Ungerman." řekl 16. ledna 2013 pro ČRo 1 - Radiožurnál Miloš Zeman.


KS: ...upozorňuji na to, že jsem paní Parkanovou nejmenoval a nenavrhl, jako ministryni obrany. To byla, tehdá byla za stranu lidovou, jmenoval ji premiér. S tím jsem opravdu neměl co dočinění.

  • PRAVDA
  • V letech 2007 - 2009 (květen), kdy byla Vlasta Parkanová ministryní obrany ČR, byla ve vládě Mirka Topolánka za stranu KDU-ČSL. V této chvíli tedy nemohl Karel Schwarzenberg nijak ovlivnit její postup na ministerský post, neboť strana TOP 09, jeiíž je Karel Schwarzenberg předsedou a do které Vlasta Parkanová později vstoupila, měla ustavující sněm až 27. 11. 2009. Formálně nemohl Karel Schwarzenberg Vlastu Parkanovou jmenovat ani navrhnout do funkce ministryně obrany, neboť nikdy nebyl ani prezidentem ani premiérem ČR do jejichž kompetence jmenování, resp. navržení na jmenování spadá (články 62 a 68 Ústavy ČR).


MZ: ...v roce 1947 tedy v době relativní demokracie před komunistickým pučem toto národní shromáždění republiky Československé přijalo zákon, kterému se dodnes říká Lex Schwarzenberg.

  • PRAVDA
  • Jedná se o zákon č. 143/1947 Sb. (.pdf) o převodu majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zem Českou ze dne 10. července 1947, který byl právně účinný od 13. srpna 1947. Komunistický převrat vyvrcholil 25. února 1948, kdy prezident Edvard Beneš jmenoval, po demisi většiny demokratických ministrů ze 20. února, novou vládu v čele s komunistou Klementem Gottwaldem.
  • Miloš Zeman hovoří o relativní demokracii, z politologického hlediska však hovoříme spíše o pretotalitním režimu, neboť tzv. třetí republika (1945 - 1948) splňuje kritéria pro tuto klasifikaci: značná mobilizace společnosti, nezanedbatelná ideologizace a omezený stranický pluralismus. Použijeme-li Zemanův termín, pak demokratičnost třetí republiky zůstává relativní v tom smyslu, že celá její existence byla postupnou cestou k událostem z února 1948: "V souvislosti s hodnocením před- a poúnorového československého režimu vyvstává otázka vročení státního převratu, který otevřel cestu komunistické moci. Nade vší pochybnost se zdá, že ji otevřela právě "národní a demokratická" revoluce, jak byla celá desetiletí označována, v letech 1945 - 1946. Samotný Únor byl již o charakteru dalších let nenaznačil nic víc, než bylo do té doby zřejmé."


MZ: ...protože prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta říká, že to co přebude na volebním účtu, se má poskytnout nějaké charitativní organizaci..

  • PRAVDA
  • Prováděcí zákon (č. 275/2012 Sb.) v paragrafu 24, Volební účet, odstavec 7 uvádí: "Do 30 dnů po uplynutí doby uvedené v odstavci 5 nebo 6 se veškeré finanční prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň, s výjimkou finančních prostředků využitých na úhradu odvodu do státního rozpočtu podle odstavce 6, převedou na sociální, zdravotní, sportovní, ekologický, kulturní nebo jinak veřejně prospěšný účel, a to v rozsahu a způsobem, který určí kandidát na funkci prezidenta republiky."


MZ: řekl jsem už veřejně, že bych založil takzvaný prezidentský fond a že bych do něj zcela dobrovolně, protože zákon o platech ústavních činitelů nemohu změnit, odváděl 30 procent svého platu, ale pozor, na splácení státního dluhu...

  • PRAVDA
  • 23. srpna informoval server Novinky.cz o záměru Miloše Zemana na zřízení fondu, o kterém mluvil v prezidentském duelu. Konkértně uvádějí: "Právu prozradil, že v případě zvolení prezidentem bude pravidelně odvádět z platu 30 procent do tzv. prezidentského fondu, který by byl určen na splácení jistiny státního dluhu, tedy nikoliv jen úroků.
  • Zeman plánuje apelovat na ostatní politiky, ale i byznysmeny, aby se zachovali stejně. "Chtěl bych vyzvat i další ústavní činitele, špičkové manažery a další lidi s vysokými příjmy, aby do tohoto fondu přispěli," řekl Zeman.


KS: Ano schvaluje privatizace (myšlena vláda Miloše Zemana) 46,29 procenta akcií, tj. 4 milionů akcií a tak dále, společnosti Mostecká uhelná.

  • PRAVDA
  • Vláda Miloše Zemana dne 28. července 1999 přijala Usnesení ke způsobu privatizace 46,29 % akcií akciové společnosti Mostecká uhelná. Toto usnesení obsahuje také informaci o počtu akcií - bylo jich 4 089 763 kusů.


KS: A je to pravda, že bohužel v tom mezidobí mezi 45. až 48. řekněme ta demokracie byla velice omezená. Už v Košickém programu byla zakázaná největší předválečná demokratická strana Agrární strana republikánská. Tedy řekněme ta demokracie byla dosti pochybná a já bych řekl, že nemůžeme říkat, že to byla perfektní demokracie. Byla velice, velice omezená v té době.

  • PRAVDA
  • Zákaz Agrární strany (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu), Živnostenské strany, Národního sjednocení a stran, které se spojily v roce 1938 s L’udovou stranou je explicitně zmíněn v Košickém vládním programu (.doc) ve článku IX. Fakticky došlo k omezení stranického spektra na převážně levicové strany - jmenovitě se jednalo o Komunistickou stranu Československa (KSČ), Československou stranu národně socialistickou (ČSNS), Československou stranu lidovou (ČSL) a Československou sociální demokracii (ČSD). Strany jsou seřazené dle výsledků voleb v roce 1946. Část voličů a straníků Agrární strany přešlo převážně k ČSL, ale již samotným nastavením a omezením stranické soutěže nelze hovořit o "perfektní" demokracii.


KS: Já jsem koupil tehdy během privatizace (myšlena je Becherovka - pozn. Demagog.cz)

  • PRAVDA
  • K privatizaci akciové společnosti Jan Becher - Karlovarská Becherovka, a.s. došlo usnesením vlády č. 538 ze dne 3. září 1997. Privatizováno bylo 94% akcií, z toho 89% (30% v první fázi, 59% po splnění podmínek) získala společnost Value Bill, s.r.o. (později Salb, s.r.o.), jejímž společníkem byl v letech 1997 - 2002 Karel Schwarzenberg.
  • Privatizace byla definitivně potvrzena až v roce 2001, kdy společnost Salb, s.r.o. splnila podmíky pro získání přislíbených 59% akcií..


MZ: Já nejsem příznivec komunistické Číny, ale konstatuji, že komunistická Čína, i kdybych tam rovněž přál demokracii, má nejrychleji rostoucí ekonomiku na světě a o její investice nebo investice v ní se hlásí řada západních demokratických zemí.

  • NEPRAVDA
  • Podle serveru Economy Watch je za rok 2012 Čína s růstem HDP 9,523 % až na pátém místě za Nigerem, Angolou, Libérií a Irákem. V roce 2011 to podle Světové banky bylo dokonce až 11. místo, kdy se před ní umístily země jako Ghana, Irák, Katar či Mongolsko.


MZ: Pokud jde o hrubiánské výraz, pane, vy lžete, vy lžete, vy lžete, víte, kdo tohle říká? V nedávné televizní debatě François Hollande panu Sarkozymu, přesto byl zvolen francouzským prezidentem.

  • NEPRAVDA
  • V debatě prezidentských kandidátů dne 2. května 2012 opravdu padaly hrubé výrazy a obviňování ze lži, uvedený výrok "pane, vy lžete" nicméně použil právě naopak Nicolas Sarkozy vůči svému oponentovi Françoisovi Hollandovi. Ze zahraničních zpravodajství o tomto informovaly anglicky např. BBC, Orange News z tuzemských o debatě přinesly zprávu např. iDNES, iHNed, Finanční noviny nebo Lidovky.


MZ: dnes (...) právě za jeho výroky k Benešovým dekretům, mimo jiné nositel Řádu bílého lva generál Beer vyzval pana ministra Schwarzenberga, aby rezignoval na svoji kandidaturu.

  • PRAVDA
  • Brigádní generál Alexander Beer dnes (22. ledna) skutečně vyzval Karla Schwarzenberga k odstoupení z prezidentské kandidatury. O tomto informovaly české servery - např. Idnes či Lidovky.
  • Jak uvádí např. Lidovky: "Hrdina východní fronty, generál Alexander Beer, oceněný Řádem Bílého lva, se ohradil proti výrokům prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga o Benešových dekretech. "Většina Němců v pohraničí tvořila pátou kolonu, hanebně se zachovala k své vlasti a tak jejich odsun v souladu s mezinárodními smlouvami vítězných mocností byl po druhé světové válce opodstatněný a spravedlivý," prohlásil Beer."


KS: Vy jste mi na konec předešlé debaty tvrdil, že vaše vláda neměla nic co dělat s privatizací Mostecké uhelné.

  • PRAVDA
  • Zmíněný výrok Miloše Zemana v duelu na Primě popisuje server iDNES.cz. Konkrétně uvádí: "Privatizace Mostecké uhelné společnosti rozvířila televizní prezidentský duel na TV Prima. Zeman v něm s naprostým klidem tvrdil, že s privatizací Mostecké uhelné společnosti (MUS) neměla jeho vláda nic společného. "Mosteckou uhelnou privatizovala vláda Josefa Tošovského," uvedl Zeman."

KS: Jediný co jsme měli společný, že pracovní tábor Lety sousedil s našimi pozemky, byl v drahách obci Lety, sousedil s námi. To bylo jediný. Vím o knize, která tvrdila, že svého času my jsme s tím měli co dočinění i mezitím to několik historiků prozkoumalo zjistili, že je to pustá pomluva.

  • PRAVDA
  • Zmiňovanou knihou je kniha Paula Polanského Bouře, vůči které se Karel Schwarzenberg vymezil již před několika lety. Ke knize i k této otázce se vyjádřil i Fedor Gál, který ve svém článku cituje Markuse Papeho, který se táboru v Letech dlouhodobě věnuje a zná se s některými lidmi, kteří pobyt v táboře přežili. Říká: "Bývalí romští vězňové letského tábora řekli Polanskému, že se prali o to, pracovat pro Schwarzenberga, tam byly totiž nejlepší pracovní podmínky. To hlavní ale je, že v té době byl už majetek Schwerzenberga pod nucenou správou německého správce a Schwarzenbergové nemohli už o takových věcech rozhodovat. Zaměstnanci podniků Schwarzenberga tehdy spíše pomáhali věznům, než aby je vykořistili. Proto v tomto případě bylo správné objednávat si vězně na práci z letského tábora, i když to třeba prospělo majetku Schwarzenberga, který už nemohl sám spravovat."


MZ: ...v případě svého ministra financí Ivo Svobody jsem reagoval už na obvinění. A Ivo Svoboda okamžitě byl mnou odvolán z vlády. Reagoval jsem na obvinění, nikoliv na odsouzení.

  • PRAVDA
  • Ministr financí ve vládě Miloše Zemana Ivo Svoboda byl obviněn z podvodu a zvýhodňování věřitele v kauze vytunelování firmy Liberta a následně odvolán z funkce. Odsouzen byl až v roce 2005, tedy v době, kdy Miloše Zeman ani jeho vláda již nebyla u moci.


MZ: Já bych zde citoval Winstona Churchilla, který se v roce 1945 rovněž přimlouval za volební povinnost ve Velké Británii, a říkal, že ta sankce by měla být cena dvou luxusních večeří. Tak ho cituji.

  • NEOVĚŘITELNÉ
  • Nepodařilo se nám dohledat, že by Winston Chruchill opravdu navrhoval stanovit sankce v podobné výši. Chruchill byl však jeden z podporovatelů povinné volební účasti, jak se tvrdí například ve zprávě britského think tanku IPPR (anglicky, strana 29)
  • "Nevertheless, Winston Churchill, among others, supported making turnout obligatory (Watson and Tami 2001)."


MZ: Když jste restituoval, nikoli privatizoval, zámek v Čimelicích působilo tam učiliště pro zdravotně postižené děti. Vy jste tomuto učilišti nasadil takové nájemné, že se ty děti musely vystěhovat a zámek mimochodem chátrá.

  • NEOVĚŘITELNÉ
  • Karel Schwarzenberg zámek v Čimelicích restituoval v r. 1993. Zvláštní učiliště zde působilo od roku 1982 ještě do r. 1997. V současné době je zámek neobsazen a vybydlen.
  • K části výroku Miloše Zemana o nájemném se nám bohužel nepodařilo dohledat potřebné informace a proto ho hodnotíme jako neověřitelný.


KS: Podívejte se prosím na ten nájem, který jsem za celý zámek tehdy vyžadoval. Zjistíte, že odešli nikoliv kvůli přehnanému nájmu, nýbrž už dlouho usilovali o výhodnější místo, než byl zámek Čimelice, který věru pro tento účel postaven nebyl a byl velice nevhodný.

  • NEOVĚŘITELNÉ
  • O výši nájemného se nám bohužel nepodařilo dohledat potřebné informace a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.


KS: Tento restituční spor (s paní Petzoldovou) je čistě soukromoprávní spor, já neusiluji o restituci, ona je všude restituce, to je jiná otázka. Ona mě žaluje kvůli úplně jiným věcem v Čechách, ve Švýcarsku, v Rakousku, což o to, zatím jsem všechno vyhrál, takže tady není to velký problém.

  • NEOVĚŘITELNÉ
  • Podařilo se nám najít několik článků o soudních sporech Alžběty Pezoldové a Karla Schwarzenberba, týkajících se majetků v Rakousku. Co se týká sporů například o majetek ve Švýcarsku, na základě dostupných zpráv nedokážeme doložit probíhající spory či jejich výsledky.
  • Alžběta Pezoldová prohrála soud o dědictví s Karlem Schwarzenbergem v rakouském Leobenu již v roce 2004, v roce 2012 rozhodl ve prospěch Schwarzenberga i nejvyšší soud ve Vídni.


MZ: Ten zákon, o kterém tady oba dva mluvíme (tzv. Lex Schwarzenberg) a o kterém jsem řekl, že byl schválen demokratickým parlamentem, protože komunisté v parlamentě neměli většinu čili pro tento zákon museli hlasovat i demokratické strany. Tak ten zákon jako konec konců každý zákon se opírá o nějakou důvodovou zprávu, tedy o nějaké argumenty proč bylo Adolfu Schwarzenbergovi tento majetek vyvlastněn.

  • PRAVDA
  • Ministr hovoří o zákoně o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergu na zemi českou (z. č. 143/1947 Sb.), kterým byl vyvlastněn majetek ministrova rodu v ČSR. Přestože důvodovou zprávu nemáme k dispozici, můžeme se o zdůvodnění zákona dočíst v zápise z jednání Ůstavodárného nár. shromáždění ČSR (2. čtení). Zpravodaj předlohy, posl. Plojhar, říká, že Schwarzenberg se "jako zásadní odpůrce nacismu a hitlerismu se nedopustil vůči českému národu žádné zrady", jako představitel jihočeské Národní fronty však dodává "byl to náš jednoznačný názor, že v nové lidově demokratické republice nemůže být šlechtic a k tomu Němec majitelem tak rozsáhlého majetku". Schwarzenbergovým vlastnictvím mj. mělo být "brzděno město Třeboň ve svém vývoji" a jeho převzetí (dle posl. Horákové) pak mělo např. "přispět k plnění úkolů v chorobinecké péči a péči o přestárlé".
    O hlasování o zákoně pak víme pouze to, že zákon měla podpořit většina z 221 (dle zápisu) přítomných poslanců. Vzhledem k tomu, že KSČ a KSS měly (dle výsledku voleb, .pdf, str. 6) celkem 114 poslanců, což je pouze o tři více než uvedená většina, můžeme téměř s jistotou říci, že pro zákon museli hlasovat také poslanci jiných stran.


MZ: Nicméně pan Šlouf sdělil, že rezignuje, tuším, že k únoru tohoto roku na funkci předsedy krajské organizace.

  • NEOVĚŘITELNÉ
  • Tento výrok nelze ověřit, neboť jsme nedohledali žádné veřejné prohlášení o rezignaci. Faktem však stále zůstává, že Miroslav Šlouf je předsedou Krajského výboru SPOZ Praha a radí volebnímu týmu Miloše Zemana.


MZ...za Masarykovy první republiky v Československu existovala volební povinnost, nebo že byste věděl, že v takových zemích jako je Belgie, Lucembursko volební povinnost rovněž existuje.

  • PRAVDA
  • Volební povinnost vskutku v období první republiky existovala. Mezi země, které mají zavedenou volební povinnost (v angličtině), patří Belgie, Lucemburskou, ale například i Argentina, Austrálie, Brazílie, Chile, Kypr, Ekvádor, Fidži či jeden ze švýcarských kantonů (Schaffhausen).


KS: Zaprvé jsme slyšeli, viděli, že například bylo zaútočeno na Irák kvůli zavádějícím informacím, že Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení.

  • ZAVÁDĚJÍCÍ
  • ministr odkazuje ke zdůvodnění amerického zásahu v Íráku v r. 2003. Řada členů administrativy USA (mj. Condoleeza Rice) před zásahem předkládala informace naznačující, že Írák skrývá zbraně hromadného ničení. Ministr zahraničí Powell v řeči pro OSN mj. uvedl "Řada zdrojů uvádí, že Íráčané přesunují [...] zbraně hromadného ničení, aby je tak ukryli před inspektory" a "... shromáždili jsme zpravodajský materiál, který ukazuje, že Írák pokračuje ve výrobě těchto zbraní.". Již dříve administrativa (vč. prezidenta Bushe) opakovaně varovala, že definitivní důkaz by mohl přijít až v podobě jaderného hřibu.
    Zbraně hromadného ničení se pak v Íráku opravdu nenašly (př. zpráva NBC, The Guardian, v ČR iDNES.cz).
    Ministr však zavádí tvrzením, že právě tyto nepravdivé informace byly důvodem pro zásah v Íráku. Administrativa předkládala i další důvody: Írák měl podporovat mezinárodní terorismus, když viceprezident Cheney kupř. tvrdil (pro NBC), že Mohamed Atta (jeden z útočníků 11.září) se měl v Praze sejít s íráckými představiteli a že Írák měl "přechovávat teroristy". Kromě podpory terorismu se pak měl stát dopouštět také masivního porušování lidských práv. Z řeči prez. Bushe v OSN: "desetitisíce politických oponentů a běžných občanů jsou podrobovány svévolnému zatýkání a věznění, popravám bez soudu, mučení [...] ženy jsou mučeny před svými manželi, děti před svými rodiči..."
    Zdůvodnění zásahu v Íráku tak bylo rozsáhlejší, než jej popisuje ministr Schwarzenberg.


MZ: ...pakt stability, který byl v minulosti porušován zejména Francií a Německem …

  • PRAVDA
  • Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Pakt stability a růstu, dokument přijatý roku 1997, má zajistit dodržování zodpovědné rozpočtové politiky po vstupu státu do eurozóny. Podle tohoto dokumentu mají země i po vstupu do eurozóny dodržovat kritéria nízkého rozpočtového deficitu pod 3 % HDP a vládního dluhu pod 60 % HDP (tato kritéria jsou také součástí tzv. maastrichtských kritérií). Sankcí je pak myšlena (str.114, ENG) kauce ve prospěch Evropské komise, a to až ve výši 0,5 % HDP. Pokud není nadměrný deficit do dvou let odstraněn, kauce nevratně propadá.
  • U Německa a Francie byly zahájeny předběžné procedury (tzn. porušení Paktu) v roce 2002 a hrozily také případné sankce. V listopadu 2003 však již bylo zřejmé, že doporučení, která vydala v této souvislosti Rada ministrů financí, nejsou brána v potaz a sankce tedy měly být na oba státy uvaleny. (.pdf, str. 59-60, ENG) Na nátlak francouzské a německé vlády ovšem došlo k "odkladu uplatnění Paktu", v důsledku čehož se obě země sankcím vyhnuly. (.pdf, str. 59, ENG) Následná revize paktu pak proběhla v roce 2005.


KS: Dokonce je to tam uvedený, že musí být celý vyvlastněn, protože je tak výborně spravovaný celek, že by to bylo škoda to rozbít a že je to příliš veliký majetek tudíž bude vyvlastněn. Nikdo strýce Adolfa neobvinil z nějaké velezrady nebo nějakým činům proti republice. Prostě ten majetek byl příliš veliký a v roce 47 byla ta nálada taková.

  • PRAVDA
  • Karel Schwarzenebrg hovoří o zákonu č. 143/1947 Sb. (.pdf) o převodu majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zem Českou ze dne 10. července 1947. Paragraf 2 ods.(1) říká: "Majetek v § 1 uvedený bude spravován jako celek podle směrnic zemského národního výboru v Praze" Není zde sice explicitně napsáno, že by byla škoda majetek rozdělit, odstavec 2 hovoří o tom, že budou identifikovány pro celek nepotřebné, osamocené celky a ty budou dále rozděleny. Většina majetku tedy měla být zachována vcelku.
  • Nikde v zákoně se nevyskytuje ani náznak obvinění z velezrady nebo činů proti republice.


MZ: Ano, odsoudil jsem transfer, kterému se říkalo "divoký odsun," protože nevyplýval z postupimské dohody článku 13, která mimochodem vyžadovala, aby tento transfer byl prováděn humánním způsobem. A skutečně jsem to srovnal se stalinskými migračními postupy.

  • ZAVÁDĚJÍCÍ
  • Aktuálně.cz: Miloše Zeman při projevu ve Federálním shromáždění v říjnu 1990 označil odsun Němců z Československa po roce 1945 doslova za "transfer německého obyvatelstva přesně v duchu stalinských migračních přesunů". Nehovoří však o tzv. divokém odsunu, který probíhal násilně a neorganizovaně, ale o odsunu neslovanského obyvatelstva obecně.


MZ: Dobře tak Barak Alon, který byl mimochodem původně v Rakousku a mám dojem, že okradl i jednu rakouskou banku aniž by tam působil pan Mrázek, aniž by tam působil pan Šlouf.

  • NEOVĚŘITELNÉ
  • Barak Alon je rakouský podnikatel izraelského původu. Jeho jméno je spojeno především s okradením Komerční banky v ČR o osm miliard korun od roku 1996 nebo s případem maďarské Postabanky. Spojení jeho jména s okradením další banky v Rakousku se nám nepodařilo dohledat, a v tom případě i role Františka Mrázka a Miroslava Šloufa. Do Rakouska byl nicméně případ Baraka Alona předán a zde byl také v této souvislosti obžalován. Tato obžaloba byla poté stažena a byl podán nový návrh na potrestání "kvůli podezření ze zvlášť nedbalého porušení zájmů věřitelů".


MZ: ...zatímco pan ministr tento výrok o genocidě sudetských němců o tom, že Benešovy dekrety jsou ostuda, pronesl před několika dny.

  • NEPRAVDA
  • Karel Schwarzenberg se v prezidentské debatě 17. ledna 2013 vyjádřil takto (viz analýza): "Benešovy dekrety už neplatí dvacet let. Přijetím listiny lidských práv a svobod ústavy, přestala platnost Benešových dekretů. Ovšem….tedy od roku 45, nýbrž od okamžiku, kdy tato ústavní listina byla přijata." Později však svůj výrok ještě korigoval: "Musel jsem z důvodů časové tísně použít zkratku, která může vést k pochybnostem o mém postoji v této otázce. Uvedl jsem, že Benešovy dekrety není potřeba rušit, protože zanikly díky přijetí Listiny základních práv a svobod. Chtěl jsem vyjádřit, že Benešovy dekrety jsou dnes už překonány, že jsou právně vyhaslé." Nehovořil tedy o genocidě, jak tvrdí Miloš Zeman.


MZ: Mimochodem když znal pan Schwarzenberg Pavla Rychetského 20 let tak to já se s ním znám poněkud déle pane ministře, protože Pavel Rychetský mě zastupoval, když jsem v říjnu 89 podával žalobu na Rudé právo.

  • PRAVDA
  • Jak vyplývá z rozhovoru s Milošem Zemanem v Lidových novinách ze dne 8. listopadu 2004, Pavel Rychetský byl právníkem, který za něho v roce 1989 podával žalobu na Rudé právo z důvodu neotisknutí reakce Miloše Zemana na nařčení z manipulace statistických dat.


KS: Já jsem nikdy nemluvil, vždycky tady citujete, co jsem neřekl. Já jsem nikdy nemluvil prosím o válečných zločinech doktora Eduarda Beneše, ani o genocidě sudetských němců, ani jedno, ani druhé jsem prosím neřekl, a na tom trvám.

  • PRAVDA
  • Skutečně se nám nepodařilo dohledat žádný výrok Karla Schwarzenberga, kde by hovořil o ,,válečných zločinech Edvarda Beneše" nebo ,,genocidě sudetských Němců". Jeho vyjádření o Benešových dekretech jsme citovali výše.

MZ: Tam mimochodem sám Václav Havel prohlásil, že v bamberské aféře jsem byl zcela nevinně (v kauze Bamberg - pozn. Demagog.cz)

  • PRAVDA
  • Václav Havel v roce 1999 požádal BIS o prozkoumání možného zapojení ČSSD a Miloše Zemana v kauze Bamberg. Václav Havel se rozhodl seznámit veřejnost se závěry BIS a prohlásil, že ČSSD i Miloš Zeman nejsou v této kauze zapojeni.


MZ: Nicméně, vyřešil jsme to tím, že v týmu mých poradců, asi padesáti, byli dva, kteří byli z aféry olovo podezřelí a pro jistotu jsem tedy vyhodil oba řešit tento problém budu velmi prostým způsobem.

  • NEOVĚŘITELNÉ
  • Článek Mladé fronty DNES shrnuje dění kolem aféry Olovo. Vyplývá z něj, že dvěma podezřelými byli Zdeněk Šarapatka a Vratislav Šíma. Šarapatku obvinil sám Zeman, obviněný Šarapatka pak ale vypovídal proti Vratislavu Šímovi.
  • Nicméně se nám nepodařilo nalézt informace ani o počtu poradců v Zemanově týmu, ani o osudu Šarapatky a Šímy v souvislosti s kauzou. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.


KS: Co se týče Řebíčka, tam jsem se velice ozval, pamatuju to velice dobře, to bylo na zasedání vlády. A pan Řebíček přednášel zprávu o stavu silnici a dálnic v ČR. Což je povinnost ministra dopravy každý rok udělat. Já jsem si to vyslechl, letmo se podíval na ty čísla a pak jsem zvedl dotaz, který ovšem nebyl zodpověděn a pan premiér, který může utnout vždycky debatu, v ní nechtěl pokračovat.

  • NEOVĚŘITELNÉ
  • Z důvodu nemožnosti dohledání žádného dokumentu, který by danou informaci potvrzoval nebo vyvracel, hodnotíme výrok jako neověřitelný.


MZ: Potvrzuji své tvrzení z minulé televizní debaty, že takto definovanou privatizaci provedla vláda Josefa Tošovského. Pokud jde o prodej zbytkového podílu akcií, prodali jsme tyto akcie (Mostecké uhelné - pozn. Demagog.cz) nikoliv za tržní burzovní cenu, ale za cenu, která byla o 30 procent vyšší a deník Mladá fronta Dnes tehdy, najděte si to v archivu, ocenil tento prodej za 650 milionů jako neskutečně vysokou cenu o 30 procent více, než se předpokládalo.

  • NEOVĚŘITELNÉ
  • Vláda skutečně prodala balík akcií MUS za 650 milionů. Podle informací idnes byla odhadovaná cena tohoto podílu půl miliardy korun. Zemanem zmíněných 30% tedy sedí, i když vychází z odhadu.
  • V usnesení Vlády ČR č. 819 ze dne 28. července 1999 byla kupní cena celkového počtu 4 089 763 ks akcií o nominální hodnotě 1 000,- Kč/1 ks stanovena na 650 000 000,- Kč. Tržní cena akcie Mostecké uhelné společnosti byla 28. července 1999 ve výši 127,040,- Kč/ks. Na základě výpočtu cena/ks zjistíme, že kupní cena v případě prodeje státních akcií byla stanovena na 158,933,- Kč/ks. To je cena odpovídající 125,1%, tedy o 25,1% vyšší. Sám například v rozhovoru pro on-line deník Týden.cz z listopadu 2011 takéuvádí údaj 25%.
  • Mladá fronta informovala o prodeji akcií zcela bez hodnocení. Hodnocení tohoto prodeje jsme nalezli v jiném článku, který se nevěnuje pouze Mostecké uhelné, ale z nějž vyplývá, že akcie byly prodány pod cenou.
  • Nepodařilo se nám dohledat text, kde by Mladá fronta dnes vyjadřovala ocenění nad "neskutečně vysokou cenou", za níž měl být podíl v MUS vládou M. Zemana prodán. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.


MZ: Úvěr 8,5 miliardy korun, abychom byli přesní, podepsal s panem Barakem Alonem pan Richard Salzmann, tehdejší generální ředitel Komerční banky, mimochodem i senátor za Občanskou demokratickou stranu. No a když nastalo vyšetřování, tohoto tunelu, tak pan Salzmann se bránil - já nic, já byl jenom generální ředitel, já to jenom podepsal.

  • NEOVĚŘITELNÉ
  • Nalézt informaci o podpisu Richarda Salzmanna v případě kauzy rakouského podnikatele Baraka Alona se nám nepodařilo, přikládáme alespoň dohledané informace ze zpravodajských článků.
  • Barak Alon, již zmiňován v dřívějším výroku, byl obviněn za úvěrový podvod ve výši 250 milionů amerických dolarů, což podle E15, bylo v tehdejší době necelých 8 miliard korun, nikoliv 8,5 miliardy (přesněji tato částka nebyla tvořena jedním velkým úvěrem ale skládal se z více jednotlivých akreditivů, jak uvedl v rozhovoru R. Salzmann). Klientem Komerční banky se jeho firma B.C.L. Trading stala v roce 1996 - 1999. V této době byl generálním ředitelem Richard Salzmann.
  • Richard Salzmann je bývalým senátorem za ODS. Byl zvolen ve volebním obvodu Brno-město v roce 1996 a ve funkci setrval do roku 2000. V letech 1992 – 1998 působil také jako generální ředitel Komerční banky. Vyšetřovatel případu Oldřich Šulák k osobě R. Salzmanna uvedl, že nebude stíhán, protože "podle našich zjištění nebyl u rozhodování, která hrála roli v případu B.C.L. Tehdy byl z jednání představenstva omluven. Nemůžeme tedy stíhat někoho za něco, o čem nerozhodl." Argumenty R. Salzmana můžete nalézt ve výše zmíněném rozhovoru.
Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.