Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vojenští špioni mají víc práce. Útok v ČR ale aktuálně nehrozí, uvedli

  15:10aktualizováno  15:10
Do jisté míry a přinejmenším opticky v rozporu s výroční zprávou BIS působí o den později vydaná výroční zpráva vojenských zpravodajců. Ti oproti civilní rozvědce nemají informace o přímé hrozbě útoku islamistů v ČR. Celkově měli loni více práce než kdy dříve, přibývá například rizik v kyberprostoru.
Novou výzvou pro vojenské špiony je nárůst hrozeb v kybernetickém prostoru. Ilustrační snímek

Novou výzvou pro vojenské špiony je nárůst hrozeb v kybernetickém prostoru. Ilustrační snímek | foto: Reuters

Po čtvrtečním zveřejnění zprávy BIS (psali jsme o ní zde) ta možná mediálně nejzajímavější věta z obdobné zprávy Vojenského zpravodajství zní: služba „nezaznamenala informace indikující hrozbu teroristického útoku proti cílům na území České republiky“.

Neznamená to, že by se služby na dálku přely o míru rizika na českém území. Civilní kontrarozvědka BIS ve své zprávě uvedla, že „i na území ČR existuje potenciální hrozba teroristického útoku islamistických džihádistů“. Klíčové je v tomto případě slovo „potenciální“.

Vojenské zpravodajství

  • VZ je úkolované vládou ČR, případně s vědomím vlády prezidentem ČR.
  • Primárním úkolem služby je informační podpora ústavních činitelů zodpovědných za obranu a bezpečnost ČR a armádě (podpora souvisí se zahraničními operacemi a vývojem v krizových regionech).
  • VZ plní i úkoly vyplývající ze závazků ČR v rámci NATO a EU.
  • Ke 31. prosinci 2015 spolupracovalo VZ se 79 tajnými službami z 55 zemí.
  • Roční rozpočet je dvě miliardy Kč.

Vojáci říkají v zásadě to, že nemají zprávy o aktuálně hrozícím útoku. A BIS zase upozorňuje, že případný útok nelze vyloučit. Což není nic až tak nového od dob, co se Česká republika vojensky angažuje na Blízkém a Středním východě a dává najevo příslušnost k džihádisty nenáviděnému Západu.

„Zvýšené riziko platí pro příslušníky Armády ČR působící v zahraničních operacích v jižní Asii, na Blízkém a Středním východě a v severní Africe,“ uvádí zpráva (celou ji najdete zde).

Mimořádně náročný rok

Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun uvedl, že rok 2015 byl pro bezpečnostní složky, obzvláště zpravodajské služby, mimořádně náročný. Mezi důvody vyjmenoval zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě, teroristické útoky, migrační vlnu a zvýšenou aktivitu cizích tajných služeb. Vojenské zpravodajství se totiž zabývá i obranou před cizími špiony.

Výroční zpráva Vojenského zpravodajství

Celá zpráva ve formátu pdf

„V průběhu roku v důsledku dění ve světě došlo k významnému nárůstu požadavků na informace jak ze strany ústavních činitelů, tak i aliančních partnerů,“ uvedl Beroun s tím, že jeho lidé svou práci odvedli. Na svou činnost loni potřebovali 2,05 miliardy oproti původně plánované 1,88 miliardy Kč. Pro vysoké ústavní činitele a spojence ČR zpracovali 1 356 informačních výstupů.

Za novou výzvu označil Beroun úkoly zadané vládou v souvislosti s nárůstem hrozeb v kybernetickém prostoru. O moc konkrétnější formulaci ale veřejně dostupná část zprávy neobsahuje.

Pár vojáků skrytě nosilo nacistickou symboliku

Extremisticky orientovaných jedinců či skupin v armádě podle zpravodajců nepřibylo. Trend mezi vojáky je takový, že pokud už se extremisté vyskytují, inklinují k pravicovému okraji spektra a nijak se nespolčují.

„U některých vojáků bylo zaregistrováno používání skryté nacistické symboliky, jejich rasistická prohlášení na sociálních sítích a sklony k násilí. U některých přecházely v projevy násilí na veřejnosti,“ uvedli zpravodajci s tím, že případy následně řešila policie. Vojenští zpravodajci identifikovali několik jedinců, kteří inklinují k extremismu a chtěli vstoupit do armády.

Levicoví extremisté podle zprávy cílili na armádu zvenčí - v roce 2015 jedna anarchistická buňka deklarovala úmysl zaútočit na vojenský železniční transport.

Nikoliv za hrozbu, ale za uskupení vyžadující pozornost, označili zpravodajci uskupení vzniknuvší v reakci na migrační krizi. V nejednom případě vykazovala prvky polovojenské činnosti a snažila se „suplovat bezpečnostní složky státu s využitím vojenského know-how“. Vojáků se ale do takových iniciativ zapojilo minimum.

O kterých uskupeních zpráva hovoří, není těžké uhodnout. První výraznější skupinou odpovídající definici byli tzv. Českoslovenští vojáci v záloze proti válce připravované velením NATO (psali jsme o nich zde). Po rozpadu této skupiny se podobným směrem, byť tedy až po konci roku 2015, vydala tzv. Národní domobrana (více o ní zde). Obě formace spojuje jméno bývalého vojenského lékaře Marka Obrtela.

Na kyberútoky se musí připravit i kritická infrastruktura

V oblasti kybernetických hrozeb zpravodajci hovoří o nízkých až středních rizicích, ovšem s potenciálem rychlého nárůstu. Za účelem přípravy proti hrozbě zpravodajci budují Národní centrálu kybernetických sil.

V kybernetickém prostoru se rozmáhaly útoky na bázi tzv. (spear) phishingu, tedy zcizování digitální identity s využitím nejnovějších druhů škodlivého softwaru a nově objevených zranitelností, které ještě vývojáři softwaru nestihli odstranit. „Tento trend bude pokračovat a stále více se budou cílem stávat pravděpodobně i prvky národní kritické infrastruktury. U kybernetických útoků roste sofistikovanost, komplexnost a utajení,“ uvádí zpráva.

Rusko v náznacích a bez jmenování

V části věnované práci cizích tajných služeb Vojenské zpravodajství nyní nezmiňuje žádnou konkrétní zemi, na rozdíl od BIS, která opakovaně hovoří o ambicích Ruska a Číny.

Náznaky ve zprávě odpovídají zejména tomu, jak civilní kontrarozvědka popisuje modus operandi ruských zpravodajských služeb. Zpráva hovoří o vlivovém působení zaměřeném na státní instituce, činitele státní správy a veřejnost, nabírání spolupracovníků a o politické a vojenské špionáži. Naopak zmínka o špionáži ekonomické a technologické nasvědčuje působení čínských služeb, ovšem ani zde VZ výslovně žádnou zemi nezmiňuje.

„Pro činnost cizích zpravodajských služeb vzrostl význam šíření informací pomocí internetových projektů a sociálních sítí. Ve výraznější míře se prosazovalo ovlivňování cílového publika prostřednictvím informačních a psychologických operací s využitím různých nevládních a neziskových organizací a projektů mnohdy s neidentifikovatelnými sponzory,“ uvádí zpráva.

Do takové kategorie spadají různé weby s alternativním úhlem pohledu na svět, vymezující se proti velkým médiím.

„Mezi základní metody zkreslování informací patřily tradiční techniky jako zaměňování příčiny a následku událostí, potlačení kontextu, zveličování úspěchů některých státních aktérů atd.,“ říká dále zpráva, přičemž žargon z poslední citované věty bývá často používán pro působení ruských sil v Sýrii. Tam se podle českých zpravodajců Rusové obecně soustředili na protivládní povstalce a jen v omezené míře na tzv. Islámský stát.

Autor:


Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.