Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Tápání politiků nad migrací nahrává antisemitům, varují židovské obce

  • 124
Antisemitských incidentů v ČR poprvé po třech letech nepřibylo, roste ale počet vydaných antisemitských publikací a konspiračních teorií spojených s uprchlickou krizí. Svůj díl zodpovědnosti nesou i čeští politici, uvedla ve výroční zprávě o projevech antisemitismu Federace židovských obcí.

Víceméně setrvalý počet evidovaných antisemitských incidentů v roce 2015 - zaznamenáno jich bylo 221, o rok dříve 234 - přisuzuje Federace židovských obcí mimo jiné tomu, že se loni neobjevil konkrétní spouštěč, související s vyostřenou situací na Blízkém východě. V roce 2014 projevům antisemitismu předcházela izraelská vojenská operace v Gaze (více zde).

Za rok 2015 zpráva zmiňuje mladého muže, který močil a hajloval v areálu terezínského památníku, vylepení propagačního materiálu extremistické organizace Nacionalisté Praha na informační vývěsku Jeruzalémské synagogy v Praze nebo posprejování památníku Oskara Schindlera ve Svitavách hákovým křížem a nadávkami. Incidenty mívají i formu e-mailů a dopisů, verbálních útoků či vandalismu a obtěžování u židovských objektů.

Výroční zpráva o antisemitismu

z dílny Federace židovských obcí

Již tradičním jevem, kterému české úřady ani policie rovněž tradičně nebrání, loni v dubnu bylo skandování „Jude Slavie“ z úst příznivců fotbalové Sparty při derby se Slavií.

"Politici nezvládají řešit výzvy spojené s uprchlickou krizí"

Za pozoruhodný a v jistém smyslu nový jev označuje zpráva konspirační teorie související s uprchlickou krizí.

„Židé se podle těchto teorií mají snažit o zničení Evropy tak, že vyvolají její islamizaci, čímž ji oslabí a převezmou nad ní vládu,“ mapuje zpráva konspirační scénu. Teorie podle zprávy „znějí jako „psychopatické výplody“, nicméně svou rétorikou připomínají dobu takzvané pomnichovské druhé republiky. V atmosféře ohrožení nacistickým Německem tehdy projevů antisemitismu v Československu výrazně přibylo.

„Teorie islamizace Evropy ze strany Židů za účelem oslabení Evropy a jejího ovládnutí se objevovaly již v minulosti. Nicméně díky nezvládnutí informovat a řešit výzvy spojené s uprchlickou krizi racionálně a konstruktivně ze strany českých politických špiček se tento námět začal šířit zejména v příspěvcích na internetu,“ stojí ve zprávě.

Jeden ze zdokumentovaných projevů antisemitismu. Snímek pochází z nádraží v Teplicích v září 2015

Antisemitské projevy se i loni šířily především na internetu, na který připadlo 82 procent zaznamenaných incidentů.

„V roce 2015 došlo také k nárůstu počtu vydaných antisemitských publikací. To je třeba vnímat v širších souvislostech jakožto nebezpečný jev, protože takto vygenerované příjmy mohou sloužit k financování aktivit extremistických skupin,“ uvádějí židovské obce v tiskové zprávě.

Co zpráva označuje za projevy antisemitismu

Federace židovských obcí považuje za antisemitský incident takový čin namířený proti osobám s židovskou sebeidentifikací, členům židovské komunity, židovským organizacím nebo židovskému majetku, u kterého je prokazatelné, že incident má
nepřátelskou protižidovskou motivaci, případně oběť incidentu byla záměrně vybrána pro své židovství z hlediska pachatele třeba i domnělé.

Zdroj: Federace židovských obcí

Situace kolem imigrační krize a teroristické útoky, které se v roce 2015 udály v Evropě, jsou podle zprávy spouštěčem nárůstu xenofobie a polarizace české společnosti, které jsou extrémními pravicovými a antiliberálními skupinami „živeny a zneužívány v jejich prospěch“.

Loni například přibylo nově vydaných antisemitských knih a pamfletů jako Protokoly sionských mudrců či Přednášky o holocaustu. „Knihy jsou k dostání na webových stránkách extrémních pravicových uskupení. Ve dvou případech došlo k jejich šíření přímo na protiislámských demonstracích Národní demokracie,“ uvedla Federace.

Pokusy o bojkot Izraele nepadají na úrodnou půdu

Novým trendem jsou podle zprávy pokusy o ekonomický a kulturní bojkot Izraele, které Federace řadí mezi nové formy antisemitismu. Většinová společnost k těmto pokusům ale „zůstala lhostejná nebo je přímo odmítla“.

Počet fyzických útoků na židovské cíle se oproti předchozím letům nijak výrazně nezměnil. Mírně přibylo verbálních útoků, nenávistných e-mailů či výhrůžek lidem židovského původu. Zpráva nicméně upozorňuje i na to, že ČR patří k zemím, kde je antisemitismus ve většinové společnosti i v politické reprezentaci přítomen jen marginálně.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video