"Hrozí riziko, že i standardní politické strany, zejména na komunální úrovni, budou postupně přebírat rétoriku či některé postoje extremistů a využívat je v rámci politického boje," píše BIS v materiálu.
Podle tajné služby by tak mohlo dojít k radikalizaci běžných politických stran, které se k extrémním názorům připojí ze strachu o úbytek voličů.
Výroční zpráva BIS za rok 2012
BIS se tématu ochrany demokracie věnuje ve výroční zprávě vůbec poprvé od jejich zveřejňování. A také poprvé naznačuje, co je třeba dělat. "Pokud nemá být tento scénář naplněn, bylo by potřeba vzdát se 'bázlivého' přístupu k daným problémům, zejména etnickým, a přestat se vyhýbat reálnému popisu existujících problémů," tvrdí služba. Její mluvčí Jan Šubert dodává. "Je nutné pojmenovat věci pravými jmény a opustit nikam nevedoucí akademické debaty."
Služba také naznačuje, že chozením kolem "horké kaše" etnických problémů tak současná politická scéna jen nahrává extremistickým sdružením.
Posouvání významu slova extremismus a radikalizaci názorů nejen v politice, ale i v běžném životě naznačuje BIS i v dalších částech zprávy. Ohrožení demokratických principů totiž už údajně nehrozí od klasických radikálů, jak si je většina lidí představuje, tedy například od hnutí skinheads. "Zdrojem takového ohrožení se za určitých okolností může stát i nárůst nedůvěry některých skupin obyvatel k fungování demokratických principů obecně", tvrdí BIS.
Jako příklad uvádí i útok na bývalého prezidenta Václava Klause v Chrastavě, kde na něj Pavel Vondrouš několikrát vystřelil z airsoftové pistole (více čtěte zde).
Podívejte se, co o útoku na Klause řekl loni v říjnu sám útočník:
1. října 2012 |
Nedůvěra v demokracii totiž může podle služby vyrůstat ze směsice tvořené ekonomickou krizí, korupčními kauzami na nejvyšší úrovni, nefungováním státní správy, absencí odpovědnosti státních úředníků nebo klientelistickým propletencem mezi podnikateli a úředníky. "To vede u značné části lidí k frustraci, pocitu bezmoci a bezvýchodnosti současné situace."
Takovéto pocity pak mohou podle BIS vést jednak ke vzniku iniciativ a skupin, které se snaží stav věcí napravit, ale i k jejich zneužití pod hlavičkou "boje proti nešvarům".
Úřady jsou opatrnější, "cinklé" jsou zakázky na služby
Stejně jako v minulých letech BIS také varuje především před sítí vazeb mezi státními úředníky a mocnými skupinami v byznysu. Přes osobní kontakty tak podnikatelské skupiny buď získávají strategické informace, nebo přímo ovlivňuji rozhodování státu.
Snadněji se tak například dostávali ke státním zakázkám, které jsou často už předem ušity na míru dohodnuté firmě.
V této souvislosti však zaznamenala BIS jednu zajímavou změnu. Podniky ovládané státem už tyto podezřelé zakázky totiž nevypisují na činnost, která je jejich hlavní pracovní náplní, ale na práce nutné pro vnitřní provoz firmy. Pletichy se tak odehrávají hlavně při sjednávání právních služeb, dodávek výpočetní techniky, nebo marketingu. "Tento trend byl patrný zejména u subjektů z odvětví zemědělství a dopravy," píše BIS.
Silní podnikatelé se také snaží využít mezery v českém právním systému. V některých případech jsou dokonce schopni vznik zákonů ovlivnit tak, aby jim vyhovoval.
"Nejzávažnější hrozby pro ekonomické zájmy státu se objevovaly například v oblasti ochrany životního prostředí, skladování ropy a ropných produktů nebo ve zdravotnictví," píše BIS v pasáži, která je oproti zvyklostem tajné služby neobvykle konkrétní.
V hledáčku agentů byla eroze státu a klientelismus v regionech
BIS se obvykle nesnaží odhalovat klasickou kriminální činnost, to má na starosti policie. Jako tajná služba má v hledáčku spíše vazby, kontakty a obchody, které se jeví jako legální, ale skrývají v sobě potencionální riziko. V roce 2012 se právě z tohoto pohledu služba zaměřila na dva aspekty organizovaného zločinu - nefungování státní moci a klientelistické struktury na regionální úrovni.
BISBezpečnostní informační služba je česká civilní kontrarozvědka. Podle zákona sbírá informace o terorismu, extremismu, nelegálním obchodu se zbraněmi nebo činnosti cizích zpravodajských služeb v Česku. Na starost má ovšem také ochranu významných ekonomických zájmů. Nemůže zatýkat ani vyšetřovat. Informace předává vládě, prezidentovi, policii a dalším tajným službám. Pravidelně vydává zprávu popisující její hlavní činnost za uplynulý rok. Nejdříve obdrží její tajnou podobu vláda. V této zprávě jsou uváděna konkrétní jména a souvislosti. Teprve pak publikuje zprávu veřejnou, bez konkrétních údajů. |
Také v této oblasti nebyl rok 2012 vlastně ničím výjimečným. "Dojnou krávou", ze které se nelegální skupiny snažily získat co nejvíce financí, je opět stát a peníze daňových poplatníků. Penězovody se pak stávají dotace a státní zakázky.
Za hlavního viníka tohoto stavu služba označuje situaci v české státní správě i samosprávě, kdy nikdo nenese odpovědnost za nic. Ta jde v ruku v ruce s ignorováním právních norem a podobou některých zákonů, které zřejmě vznikaly spíše v kancelářích lobbistů, než na jednání zákonodárců. Příkladem jsou pak například zákony týkající se ekologické výroby elektřiny.
Za jeden z hlavních problémů, především při přidělování evropských dotací, označuje tajná služba vazby mezi lidmi, kteří o dotacích rozhodují na vedení konkrétních firem, které se o lukrativní zakázky ucházejí. Zde BIS jmenuje například vazby společnosti Energetické a dopravní stavby na vedení samosprávy v severočeském regionu.
Outsourcing vysává stát, přeborníci jsou na dopravě
Podle služby se také neosvědčil dříve oblíbený outsourcing, tedy stav, kdy si stát na vybrané služby najímá soukromou firmu. Postup, který měl podle původní myšlenky státu ušetřit peníze, se postupně změnil v další cestu, jak ze státu vysát peníze.
Jako příklad uvedených nešvarů pak BIS jmenuje kauzu z ministerstva dopravy, které si za tři roky najalo za 450 milionů pět advokátních kanceláří na právní služby (o kauze můžete číst zde).
Oblíbenou cestou jak stát obrat je také vzdělávání státních úředníků. "Potenciální rizika korupčního jednání v této oblasti BIS identifikovala v okruhu společností spolupracujících s ministerstvem vnitra," uvádí materiál.
Podobná rizika jako na centrální úrovni existují podle BIS také v regionech. Zde se podezřelé obchody a vazby nejvíce zaměřují na regionální operační programy. Lidé v orgánech ROP jsou totiž často titíž jako ve vedení krajů a firmy tak mohou využít již existující vazby.
Dalším rizikem jsou společnosti pracující pro obce. Příkladem jsou dopravní podniky, energetické či vodohospodářské společnosti, firmy na svoz odpadu či krematoria. Část jejich akcií totiž často drží neprůhledné firmy sídlící v daňových rájích. Známým příkladem jsou Pražské služby a s., ve kterých drží podíl kyperská firma Soranus Limited. Podobné firmy však najdeme i v dalších regionech, jde například o Vodovody a kanalizace Hradec Králové, Krematorium a.s , Teplárna České Budějovice a další.
Ruští agenti se v Česku vydávají za policisty
BIS se v loňském roce snažila sledovat především aktivity ruské a čínské rozvědky, které jsou u nás nejčilejší. V této souvislosti pak varuje především před pomýleným způsobem, jakým hlavně státní úředníci komunikují například s ruskou Federální bezpečnostní službou (FSB). Tato složka se totiž navenek tváří jako běžný policejní sbor a právě s touto maskou se snaží spolupracovat i v Česku na boji proti terorismu nebo organizovanému zločinu.
FSB ale zároveň může vykonávat práci kontrarozvědky a rozvědky a to už čeští úředníci nebo policisté netuší. "Uvedené instituce nebo úředníci se domnívají, že všichni jsou partnery 'na jedné lodi', kteří bojují proti stejnému nepříteli a mají stejné cíle." Ve skutečnosti proti nim ale často sedí rozvědčík, který má takový boj jen jako záminku a jeho prioritou je jasný zpravodajský úkol zadaný v centrále v Moskvě nebo Pekingu.
A ještě jeden závažný jev zmiňuje BIS v souvislosti s možnou špionáží. Je to malá loajalita vůči státu. Týká se nejen úředníků nebo politiků, ale i řadových občanů.
