Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lehkomyslná klisna z korejské války se dočkala pomníku od mariňáků

  8:13aktualizováno  8:13
Američané i Korejci si připomínají 60. výročí příměří, které ukončilo válku na Korejském poloostrově. A američtí mariňáci při té příležitosti odhalili pomník neobvyklému hrdinovi: malé klisně, která jim v bitevní vřavě tahala munici. Po válce si ji odvezli do Kalifornie a dokonce ji povýšili na seržanta.

Statečná klisna nebyla vždy válečný kůň. V roce 1950, kdy vypukla Korejská války, byla ustájená na závodišti v Soulu a její jméno znělo Ah Čim Hai (Ranní plamen). Svým majitelům pomohla při útěku na venkov, kde ovšem rodina neměla peníze na léčbu jednoho z dětí, a tak ji prodala za 250 dolarů americkým mariňákům.

Příslušníci čety, která měla na starost bezzákluzová děla, brzy zjistili, že je to velmi chytré zvíře. Naučila se překračovat komunikační kabely, na povel zalehnout k zemi či pokleknout.

Korejská válka

Korea byla po druhé světové válce rozdělena podél 38. rovnoběžky. Sever se ocitl pod vlivem Sovětského svazu, na jihu měly hlavní slovo USA. Severokorejský vůdce Kim Ir-sen na jaře 1950 přesvědčil Stalina, že jihokorejská vláda se v případě masivního vojenského úderu zhroutí. A tak 25. června 1950 vtrhly desetitisíce vojáků Korejské lidové armády do Jižní Koreje.

Americký prezident Truman okamžitě nařídil, aby americká vojska pomohla Jižní Koreji jako součást tzv. policejních sil OSN. K jednotkám USA se pod vlajkou OSN připojilo dalších 15 zemí. Po tuhých bojích se fronta stabilizovala. Složité a dlouhé rozhovory dospěly 27. července 1953 k dohodě o příměří. Šedesát let po válce, která si vyžádala 3 miliony životů, však obě strany stále odmítají uzavřít trvalý mír. Podél 38. rovnoběžky dnes vede demilitarizovaná zóna, která tvoří nejstřeženější hranici světa.

Za nedlouho ovládala všechny povely. "Řekněte jí, co po ní chcete, nechte jí, aby si obhlédla situaci a pokud vám důvěřuje, tak to udělá," vzpomínal pro list The Washington Post seržant Joseph Latham, který ji měl na starosti. Jejím hlavním úkolem bylo dopravovat zbraně a munici ze skladů na frontovou linii. Mariňáci ji několikrát ukázali cestu, ona se ji naučila a pak už křižovala bojiště sama.

Především se však ukázalo, že má pro strach uděláno. Neplašila se ani ve chvílích, kdy se noční obloha blýskala dělostřeleckou palbou a všude kolem hvízdaly střely. Mariňáci ji proto překřtili na na Reckless (Lehkomyslná).

Během své nejslavnější bitvy v březnu 1953 zvládla Reckless 51 výjezdů ze skladu do přední linie a přenesla celkem čtyři tuny výbušnin. Mariňáci si ji zamilovali a zahrnovali ji pozorností. Během chladných nocí se vyhřívala ve stanu u kamínek a dopřávala si všelijakých laskomin. Její apetit byl pověstný. Měla ráda mrkve, jablka, ale také sladké tyčinky nebo krekry. Pila kolu a někdy si s ostatními mariňáky dala i pivo.

Vojáci ji využívali i k převozu raněných do bezpečí, což dělala i potom, co dvakrát utrpěla zranění. Vojáci si ji natolik oblíbili, že někdy i riskovali své životy, aby ji ochránili a po válce zařídili její převoz do Kalifornie na základnu Camp Pendleton.

Za své bojové nasazení byla povýšená na seržanta a získala několik medailí, dokonce i dvě purpurová srdce udělovaná za zranění v boji. Když v roce 1968 zemřela, byla pochovaná se všemi vojenskými poctami.

Tento pátek byla v Národním muzeu námořní pěchoty v Quanticu ve Virginii odhalena její socha v životní velikosti jako pocta její odvaze. "Byla jednou z nich a proto jí vzdávají úctu. Nebyla jen nějaký obyčejný kůň, byl to skutečný mariňák," svěřila se pro The Washington Post Robin Huttonová, která udržuje památku statečné klisny při životě.

"Dokud budu žít, nikdy na ten obrázek nezapomenu. Reckless stojí na obzoru, její silueta v záblescích světlic," vzpomíná devětasedmdesátiletý Harold Wadley, který s Reckless sloužil a odhalení jejího památníku se zúčastnil. "Bylo to prostě neuvěřitelné, v tak prudké střelbě, uprostřed naprostého zmatku. Říkal jsem si: 'Hernajs, to je ale klisna!'"







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.