Maďarská vláda vytvořila zvláštní vzpomínkový výbor a vyhlásila letošek rokem maďarské svobody. Vlastní akce k výročí zahájení povstání 23. října 1956 a uctění jeho obětí uspořádaly i jednotlivé politické strany. Někteří politici využili obřadů k výpadům na své rivaly.
Předseda opoziční Maďarské socialistické strany Gyula Molnár vyzdvihl osobnost tehdejšího premiéra Imreho Nagye a obvinil vládní pravici, že jeho úlohu neuznává.
V projevu na shromáždění řekl, že „pokroková levice“ pohlíží na tehdejšího komunistického premiéra jako na svého největšího hrdinu.
Nagy měl podle něj odvahu vést zemi ke svobodě a demokracii. Nagy je pro mnohé symbolem pokusu o demokratizaci komunistického režimu v Maďarsku. Jeho snaha však záhy skončila tvrdým sovětským zásahem, po kterém byl Nagy postaven před soud a popraven. Rehabilitován byl teprve v roce 1989.
Šest tisíc mrtvých, 20 tisíc zatčených
Předseda opoziční strany Demokratická koalice Ferenc Gyurcsány, bývalý předseda socialistické vlády, prohlásil, že současný premiér Orbán se zásadně liší od Nagyho. Orbán podle něj „pustoší svobodu a demokracii“ v zemi a ve srovnání s někdejším premiérem je šéfem „kontrarevoluce“.
Maďaři před 60 lety povstali, aby se pokusili svrhnout komunistický režim a vymanit zemi ze sovětského sevření. Revoltu 4. listopadu téhož roku potlačily sovětské tanky. Podle odhadu historiků zahynulo až šest tisíc lidí.
V dalších týdnech pak bylo popraveno nejméně 225 lidí a zhruba 20 tisíc Maďarů putovalo za mříže.
Mše na Vyšehradě
Mši za oběti maďarského protikomunistického povstání z podzimu 1956 bude v neděli večer sloužit pražský arcibiskup Dominik Duka. Bohoslužba ve vyšehradské bazilice svatého Petra a Pavla připomene i kardinála Józsefa Mindszentyho, který byl jedním ze symbolů krvavě potlačené maďarské revoluce.
Kvůli svému přesvědčení byl Mindszenty uvězněn už v roce 1944, kdy kritizoval maďarskou fašistickou vládu za zacházení s Židy. Po válce se dostal do sporu s komunistickým režimem, který nechal arcibiskupa v prosinci 1948 zatknout a odsoudit na doživotí.
Z vězení byl Mindszenty propuštěn během povstání v roce 1956. V rozhlasovém projevu tehdy vyzval k odporu proti komunistickému režimu. Po násilném potlačení revoluce se uchýlil na americkou ambasádu v Budapešti, kde v nuceném azylu strávil následujících 15 let. Teprve v roce 1971 mu bylo umožněno vycestovat do zahraničí.
Kardinál József Mindszenty zemřel v roce 1975 v Rakousku. Po pádu komunismu v Maďarsku bylo jeho tělo přeneseno do katedrály v Ostřihomi.
