Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Peking mlčky přešel výročí revoluce, která stála život statisíce lidí

  15:43aktualizováno  15:43
Číňané si v pondělí připomněli 50. výročí takzvané kulturní revoluce. Politická kampaň, která se zvrhla v řádění studentských Rudých gard a stála život statisíce lidí, však vláda v Pekingu přešla bez vzpomínkových akcí. Ticho je i v médiích, na sociálních sítích nechala vláda vzpomínkám volný průběh.

Čína si připomíná 50 let od vyhlášení Kulturní revoluce diktátorem Mao Ce-tungem. (15. května 2016) | foto: AP

Před padesáti lety zaveleli čínští komunisté pod vedením Mao Ce-tunga ke kulturní revoluci. Oběžník vydaný 16. května 1966 upozorňoval straníky na „buržoazní živly“ v jejích řadách, kteří se chystají svrhnout diktaturu proletariátu.

Politický boj uvnitř Komunistické strany Číny se ovšem zvrhl: Rudé gardy složené ze studentu neváhaly mučit každého, u koho našly zakázanou knihu či se naopak neprokázal stranickou legitimací. Na denním pořádku byly i veřejné popravy.

„Zničíme všechny staré ideje, starou kulturu, staré zvyky vykořisťovatelských tříd. Srazíme ty u moci, kteří jdou cestou kapitalismu. Srazíme reakční buržoazní autority, srazíme všechny nestvůry a démony,“ shrnul její cíle v létě 1966 armádní maršál a ministr obrany Lin Piao. Obětí čistek se nakonec stal i on sám.

Po smrti Mao Ce-tunga v roce 1976 vlnu násilí a ničení kulturního dědictví odsoudili i samotní komunisté - velký Mao měl prý v 70 procentech svých výroků pravdu, ale ve třiceti se mýlil.

Státní média dala přednost kojící Číňance a transplantaci hlavy

Kdo by však čekal, že se Peking s krvavou historií zkusí vyrovnat a po půl století si oběti připomene, mýlil by se. Kulturní revoluce je v zemi dodnes tabuizovaným tématem a Peking nenaplánoval žádné oficiální akce.

Zarytě mlčí i státní média. Za vše hovoří například titulní strana serveru People’s Daily vydávaného přímo komunistickou stranou: Oslavuje ženu, která nakojila opuštěné dítě, spuštění nejdelší přímé železniční linky v Číně a místního muže, který má v roce 2017 jako první na světě podstoupit transplantaci hlavy.

Revoluci připomínají pouze média v Hongkongu, který je autonomním územím Číny a v podstatně větší míře respektuje občanské svobody. Například soukromý deník South China Morning Post připravil k pondělnímu výročí působivou interaktivní grafiku.

Sociální sítě bez cenzury

Pekingský zpravodaj BBC Stephen McDonell upozorňuje, že čínská vláda tentokrát nesáhla k cenzuře internetu, kterou neváhala uplatnit třeba během výročí masakru na náměstí Nebeského klidu.

Fotogalerie

Na čínské sociální síti Weibo není vyhledávání hesla „kulturní revoluce“ blokováno a nezmizely ani komentáře, které kulturní revoluci odsuzují.

Jeden z diskutérů ji například označuje za „děsivou katastrofu, která vrátila civilizaci o tisíce let zpátky a nad kterou je potřeba se zamyslet“.

Padesát let od masakru v režii Maa a studentů

Mao Ce-tung do svého boje proti nepřátelům v komunistické straně zapojil studentské Rudé gardy. Děti odsuzovaly své rodiče k smrti, žáci vraždili učitele, intelektuálové byli posíláni do vyhnanství. Stíhány, veřejně zostuzeny, zbity nebo usmrceny byly statisíce až miliony lidí.

Umělci a inteligence byli vysláni do venkovských oblastí, do továren a vojenských jednotek na převýchovu, aby se „zocelili“. Předtím byli vláčeni ulicemi v hanlivých špičatých čepicích. Pro studenty ještě nezavřených škol bylo největší ctností odevzdat na zkouškách prázdný list papíru na protest proti „buržoaznímu vědění“.

Rudé gardy bojovaly proti „čtveru starému“ - myšlení, kultuře, tradicím a způsobům. Zavíraly školy, ničily muzea, knihovny a další kulturní a historické památky, pálily knihy.

Demonstranti nesou obraz Karla Marxe a mávají pamflety vůdce Mao Ce-Tunga na...

Demonstranti s portrétem Karla Marxe a pamflety Mao Ce-tunga. (14. září 1966)

Archivní snímek dělníků před jednou z čínských továren. 16. května 1966 začal...

Archivní snímek dělníků před jednou z čínských továren.(23. ledna 1967)

Zpustošeny byly nejstarší chrámy, které předtím stát chránil jako památníky minulosti. Pro čínskou mládež, nepoučenou o jejich hodnotě, byly snadným terčem. Protesty ve světě nakonec vedly k omezení ničení kulturního dědictví, ale většinou už bylo pozdě.

Země byla v rozkladu, chaos ochromil hospodářství a dopravu, boje a přeskupování obyvatelstva hrozily sociální katastrofou. Na nezvladatelné Rudé gardy poslal Mao v roce 1967 armádu, která získala základní kontrolu nad zemí až na konci následujícího roku.

V rámci obnovení pořádku ve městech bylo 16 milionů studentů posláno na venkov na převýchovu. Po diktátorově smrti se Komunistická strana Číny od kulturní revoluce distancovala a označila ji za tragédii. Samotný Mao Ce-tung ovšem zaujímá i v moderní čínské společnosti čestné místo. Jeho tělo leží v mauzoleu na centrálním pekingském náměstí Tchien-an-men a jeho portrét zdobí čínské bankovky. ̈

Mao Ce-tunga Číňané dodnes oslavují, postavili mu sochu ze zlata:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.