Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Bobovize“ a spacáky ve studiu. Od krize v České televizi uplynulo 15 let

  9:36aktualizováno  9:36
„Poslední nezávislá televize je ohrožena!“ Takový vzkaz se objevil 20.prosince 2000 na obrazovkách diváků České televize. Krátce před tím Rada ČT zvolila novým šéfem televize Jiřího Hodače. Redaktoři zpravodajství ho však nepřijali. Hodač proti nim postavil svůj tým v čele s Janou Bobošíkovou a vypukl boj o zprávy.

Začátek krize zpravodajství iDNES.cz v roce 2000 popisovalo po čtvrt hodinách. V 16:00 zvolila Rada Jiřího Hodače ředitelem České televize, 16:15 v redakci zpravodajství to vře, 16:30 vzniká krizový štáb. Ten se rozhodl, že během hlavních zpráv odvysílá text svého prohlášení. Diváci tak mezi 19:17 až 19:19 viděli na obrazovkách text: „Žádáme o projevy podpory. Poslední nezávislá televize je ohrožena!“ (více o tehdejším zpravodajství z prvního den krize zde)

Chronologie krize v ČT

Přes snahu krizového štábu se Jiří Hodač funkce nevzdal a 22. prosince se stal oficiálně šéfem České televize. Jedním z jeho prvních kroků bylo jmenování Jany Bobošíkové do funkce ředitelky zpravodajství. Ta dříve moderovala pořad „21“, ale také od ledna do června 1999 pracovala v týmu poradců tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause. To bylo pro vzbouřené redaktory nepřijatelné.

Na Štědrý den pak odvysílala Česká televize v jeden čas dvoje zprávy. Pořad Události připravili v obvyklé podobě redaktoři z budovy zpravodajství na pražských Kavčích horách. Tým nového generálního ředitele souběžně z Barrandova odvysílal zprávy, kde vystoupil Jiří Hodač a Jana Bobošíková sama namluvila ve třetí osobě zpravodajský šot o svém jmenování. (více o dvojích zprávách na iDNES.cz z roku 2000 zde)

Vzbouřenci od počátku drželi takzvaný velín zpravodajství na Kavčích horách. Mnozí vůbec neopouštěli budovu a přespávali uvnitř ve spacácích. Další redaktoři je přijeli podpořit.

Zabránit tomu se snažil Jiří Hodač tím, že chtěl těmto lidem zakázat do budovy přístup. Jana Bobošíková pak redaktorům zaslala dopis s příkazem, že jsou přeřazeni na jinou práci a mají nadále pracovat z domova. Neuspěla. Hodač nadále držel vysílače a vzbouřenci prostory redakce zpravodajství na Kavčích horách. (reportáž z velína čtěte zde)

I další dny tak docházelo k přerušování zpravodajských relací, kdy zprávy připravované na Kavčích horách překrývalo vysílání Jany Bobošíkové. 26. prosince vyzval Hodače k odstoupení tehdejší ministr kultury Pavel Dostál. O den později redaktory podpořil prezident Václav Havel. Naopak Václav Klaus stál za nově zvoleným ředitelem. (více o jejich názoru zde)

Na Kavčí hory přicházeli podpořit revoltující redaktory jak známé osobnosti, politici, tak stovky lidí. Předposlední den roku 30. prosince přijela i Jana Bobošíková v doprovodu ochranky. Pokoušela se rozdat výpovědi. Osobně ji předala jen Jiřímu F. Potužníkovi, který byl členem Krizového výboru. Reakce byla taková, že následně budovu opustila.

Prvního ledna odbory vyhlásily stávku. Odboráři tento krok zdůvodnili nerozhodností všech, kdo jsou povinni a oprávněni řešit dosavadní vývoj ve vysílání. Hodač stávku odmítl jako nelegální.

„Stávkující chtějí prostřednictvím stávky uměle legalizovat svoji protiprávní a trestněprávní činnost a hrubé porušování pracovní kázně trvající již více než osm dní,“ uvedl tehdy.

O dva dny později tehdejší premiér Miloš Zeman přehodnotil svůj postoj k Jiřímu Hodačovi, a to kvůli jmenování finančního ředitele Jindřicha Beznosky, který dříve pracoval v IPB. Řekl, že to po vypnutí obou programů ČT považuje za druhou Hodačovu manažerskou chybu.

Následující den skončil Hodač v péči lékařů. Dopoledne Jana Bobošíková uvedla, že generální ředitel ČT Jiří Hodač je ve vážném zdravotním stavu, je u něj záchranná služba a ředitel bude převezen do nemocnice. Ve stejný den vyhlásil tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus stav legislativní nouze, to mělo pomoci rychleji projednat novelu zákona o ČT.

5. ledna se konala mimořádná schůze Sněmovny ke krizi v ČT. Poslanci mimo jiné vyzvali Jiřího Hodače k odstoupení a pokud by tak neučinil, měla o jeho odvolání jednat Rada ČT. Požadovali ale také obnovit řádné vysílání či zprůhlednit financování televize. (více o jednání Sněmovny zde)

Hodač nejprve reagoval rozhodnutím, že Sněmovně neustoupí a nerezignuje. Nakonec však ze zdravotních důvodů 11. ledna odstoupil. Vedením ČT pověřil Věru Valterovou. Až 9. února byl vedením ČT prozatímně pověřen Jiří Balvín.

Příznivci a odpůrci

Ke vzbouřencům se už od samého počátku hlásila řada známých osobností. Mezi prvními se k nim přihlásili tehdy nově zvolený veřejný ochránce práv, exministr spravedlnosti Otakar Motejl, ředitel činohry Národního divadla Josef Kovalčuk, herci Boris Rösner, Miroslav Doležal, Naďa Konvalinková, Oldřich Kaiser, politolog Jiří Pehe a někteří členové České filharmonie.

Naopak podporu novému vedení České televize a její radě vyjádřila v prvních dnech za Asociaci zaměstnavatelů České republiky její prezidentka Eva Šimsová (více zde)

Už 21. prosince později začala podpisová akce iniciativy Česká televize - věc veřejná, jejímž mluvčím se stal Jan Kraus. K 2. lednu 2001 ji podepsalo přes 120 tisíc lidí. Naopak pod výzvu Občanská podpora legálního vedení ČT, kterou organizovalo Divadlo Ta Fantastika, se ke stejnému datu podepsalo 3 500 lidí.

Politici přicházeli podpořit redaktory přímo na Kavčí hory. Nechyběla mezi nimi Petra Buzková či Jan Ruml, Josef Zieleniec a Václav Fischer. Teprve 31. prosince odmítli redaktoři přítomnost politiků ve velíně.

Na Kavčí hory přicházely stovky příznivců vzbouřenců. Později jich bylo i několik tisíc. Nejvíce jich podle údajů z on-line zpravodajství iDNES.cz bylo zřejmě 2. ledna 2001, kdy se před budovou zpravodajství sešlo sedm tisíc lidí. Na podporu vzbouřenců vystoupili například herci Pavel Landovský, Jan Kraus nebo boxer Rudolf Kraj.

Největší demonstrace se uskutečnila 3. ledna na Václavském náměstí. Rebely na ní přišlo podpořit na sto tisíc lidí. Další tisíce příznivců byly v Brně a Ostravě. (více o demonstraci zde)

.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.