Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sériovou škodovkou pouští i pralesem. Dva Češi objeli před 80 lety svět

  15:57aktualizováno  15:57
K cestám do tajemných dálek inspirovali Hanzelku se Zikmundem i další dobrodruhy, ale na ně samotné se pozapomnělo. V pondělí uplyne osmdesát let od okamžiku, kdy se Břetislav Jan Procházka a Jindřich Kubias vydali v sériové Škodě Rapid na velkolepou výpravu. Zeměkouli objeli za 97 dní, domů se vrátili v třídenním předstihu, než plánovali.

Jindřich Kubias a Břetislav Jan Procházka podnikli v roce 1936 v sériové Škodě Rapid cestu kolem světa za 97 dní. | foto: ČTK

Spolumajitel smíchovských garáží Břetislav (někde se uvádí jméno Bohuslav) Jan Procházka a jeho spolujezdec Jindřich Kubias na cestu vyrazili v sériové Škodě Rapid v sobotu 25. dubna 1936 ve čtvrt na pět odpoledne a domů se vrátili po 97 dnech.

Jejich cesta kolem světa už víceméně upadla do zapomnění, ve své době ale dobrodružství Procházky s Kubiasem přitahovalo pozornost tisku i široké veřejnosti.

Škoda Rapid během cesty na československé ambasádě v Teheránu

Škoda Rapid během cesty na československé ambasádě v Teheránu

Noviny a časopisy přinášely články o postupu malého československého vozu - proti běžné verzi měl jen zvětšenou stolitrovou benzínovou nádrž - Ruskem, Persií, Čínou či Spojenými státy. Za mnoha články stál sám Procházka, který svými telegramy a dopisy neúnavně informoval žurnalisty o postupu cesty.

Čtenáři se tak mohli jen s mírným zpožděním dočíst o bahnitých cestách v Rusku, rekordním průjezdu Persií, „skvostné jízdě do Singapore“ nebo zájmu, který rapid se dvěma Čechoslováky po cestě budil.

Procházka, který „mluví německy, francouzsky a anglicky, jest dobrým filmařem amatérem, ženat, otcem dvou hošíků a dcerušky a jest mužem činu“, sledoval i různé drobné zajímavosti, příkladem za vše může být krátká noticka o „Baťových tropických sandálcích na nožkách Číňanek“, kterou poslal v půli června z čínského přístavu Permang.

Trasa cestovatelů Břetislava Jana Procházky a Jindřicha Kubiase

Trasa cestovatelů Břetislava Jana Procházky a Jindřicha Kubiase

Když se krátce před polednem 1. srpna 1936 vrátili cestovatelé do Prahy, vítal je před sídlem autoklubu v dnešní Opletalově ulici nadšený dav. A jak dodal všímavý redaktor časopisu Auto, jindy výřečný Procházka nemohl najít slov.

Měl ale být na co pyšný - se sériovým vozem, který měl navíc před cestou najeto 60 tisíc kilometrů, urazil za 97 dní 27 tisíc kilometrů. Při přejezdu napříč Spojenými státy navíc bez zastávky pokořil 6 tisíc kilometrů ze San Franciska do New Yorku za 100 hodin a 55 minut.

Garáže přežily nacisty, po Únoru Procházka emigroval

Po velkolepé cestě kolem světa se Procházka, který mimochodem pocházel z rodu pánů z Dubé, vrátil k podnikání. Spolu s bratrem provozovali moderní garáže na pražském Smíchově, které přežily i německou okupaci. Po únoru 1948 bratři Procházkové emigrovali do USA a garáže připadly ministerstvu vnitra. Do rukou rodiny se podnik vrátil v roce 1991.

Ve stejné době jako Procházka a Kubias se z Československa vypravilo na výjimečné cesty i několik dalších motoristů, kteří šířili slávu zdejšího průmyslu. V roce 1934 se čtyři vozy Škoda Popular vydaly na cestu z Prahy do Indie, o dva roky později pak spisovatel a nadšený propagátor motorismu František Alexander Elstner připravil cestu zvanou „Sto dní v malém voze“. Projel USA z New Yorku do Texasu, navštívil Mexiko, Arizonou, Kalifornií a vrátil se zpět do New Yorku.

Elstner, Procházka s Kubiasem a další druhdy slavní motoristé jsou dnes pozapomenuti, jejich průkopnické činy ale inspirovaly dvojici dobře známých cestovatelů - Jiřího Hanzelku a Miroslava Zikmunda. Ti na svou první cestu s Tatrou 87 vyrazili téměř přesně jedenáct let po Procházkovi s Kubiasem, 22. dubna 1947.

Slavná Tatra 87, kterou Hanzelka se Zikmundem projeli Afriku:

Autoři: ,
Témata: Autoklub


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.