ilustrační foto

ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Výrobci léčiv podávají žaloby. Pacienti i pojišťovny zbytečně přepláceli

  • 163
Česku hrozí, že bude platit miliony korun výrobcům léčiv kvůli způsobu, jakým se u nás rozhoduje o lécích. Jak zjistila MF DNES, první farmaceutická firma totiž vyhrála žalobu proti ministerstvu zdravotnictví. A co víc: rozsudek, který má redakce k dispozici, ukazuje, že na léky doplácíme často zbytečně.

"Už dva roky upozorňujeme na chyby v zákoně, podle něhož se při rozhodování o lécích postupuje," říká Radim Petráš z asociace sdružující originální výrobce léků. Rozsudek podle něj neznamená, že výrobci léků chtějí vyhlásit státu válku. "Ale jde o signál, že někde je něco špatně a mělo by se to změnit," říká. "Na změně zákona jsme už dokonce začali pracovat, ale nečekám, že by se ji povedlo prosadit dřív než v příštím roce," říká Emil Zörner šéf asociace, která sdružuje výrobce generických léků.

Slovníček

Cena léku: kolik lék na trhu stojí. Určuje ji nikoliv výrobce léku, ale Státní ústav pro kontrolu léčiv

Úhrada léku: to, co za lék zaplatí zdravotní pojišťovna ze solidárního pojištění. Výši úhrady určuje opět Státní ústav pro kontrolu léčiv

Doplatek: to, co za lék zaplatí pacient v lékárně – zjednodušeně platí, že cena mínus úhrada rovná se doplatek

Zákon říká, že v každé skupině podobných léků nebo léků se stejnou účinnou látkou musí být jeden bez doplatku – tedy že úhrada pojišťoven plně kryje cenu léku a pacient na něj nemusí nic doplácet. Léků je v Česku zhruba osm a půl tisíce a dělí se do zhruba tří set skupin.

Originální léky: léky, které vynalezla sama firma a na které má patentovou ochranu

Generické léky: léky, které kopírují originální pilulky, vyrábějí se poté, co originálním firmám na svůj lék vyprší patentová ochrana

Oč jde? Firma Abbott se bránila proti tomu, jak lékový úřad určil úhradu jejímu léku Tarka na snížení vysokého tlaku. Tedy toho, co za lék platí zdravotní pojišťovny. Soud uznal, že lékový úřad spočítal úhradu špatně mimo jiné proto, že k výpočtu použil nesmyslné koeficienty.

"Jejich používání je podle soudu nezákonné. Ministerstvo tedy koeficienty nesmí používat ani při rozhodování o dalších lécích. Ministerstvo proti rozsudku sice podalo stížnost, ale ta nemá odkladný účinek, rozsudek je pravomocný a je nutné se podle něj chovat," říká právník a farmaceut Vladimír Bíba, který firmu Abbott zastupoval.

Výpočtem pomocí koeficientů však dochází k absurdním situacím. Lidé za mnohé léky jednak zbytečně doplácí víc než by měli. V jiných případech platí zase zdravotní pojišťovny zbytečné miliony navíc.

"Stát se při rozhodování o lécích snaží o maximální úsporu peněz. To by bylo v pořádku, kdyby šlo o skutečné úspory, ale ony jsou pouze virtuální," podotýká expert na lékovou problematiku Josef Suchopár. Používání koeficientů totiž vede k tomu, že jsou zvýhodňovány léky se slabší silou. Pacient za ně nedoplácí, ale zase musí brát mnohem víc tabletek.

"Teď mám na stole případ, kdy aby pacient mohl dostat obvyklou denní dávku léku, který bude bez doplatku, tak by musel polykat šedesát tabletek denně. To i Státní ústav pro kontrolu léčiv, který úhrady počítá, sám uznal, že tento lék "není zcela použitelný pro běžné používání"," kroutí hlavou Bíba.

Pokud chce pacient brát stejný lék ale o větší síle, aby bral tabletek méně, bude doplácet. Paradoxem celého systému je, že zdravotní pojišťovny stojí tyto léky s nejslabším účinkem mnohem víc, než stejné s větší silou.

"Aby pacient dostal svou denní dávku léku na epilepsii, musel by spolykat buď osmnáct stomiligramových tablet, což bude pojišťovnu stát 81 korun, ale pacient nehradí nic. Nebo spolkne dvě tablety s nejsilnějším účinkem, což pojišťovnu stojí přesně čtyřikrát méně, ale pacient bude doplácet nejvíc, takže nemá motivaci takový lék chtít. Není to postavené na hlavu?" ptá se Suchopár.

Zbytečně zaplatí i nemocní s rakovinou

Soud navíc v případě léku Tarka konstatoval, že jej lékový úřad přiřadil do špatné skupiny. Lidově řečeno spletl hrušky s jablky. Příkladem, jaký pak může být výsledek rozhodování o úhradách léků, jsou třeba pankreatické enzymy. Tedy léky, které slouží pacientům s nádorem nebo zánětem slinivky břišní.

Jsou na trhu od různých výrobců a v různé síle. Plnou úhradu od pojišťoven, což znamená, že je bez doplatku pro pacienta, však dostal lék zjednodušeně řečeno v nejslabší dávce, který je určen dětem a to ještě jen dětem do deseti kilogramů a s diagnózou cystická fibróza. Silnější léky ze stejné skupiny však potřebují dospělí pacienti s nádory a záněty slinivky.

Ti však mají smůlu: úřad splnil zákonem danou podmínku, že v každé skupině stejných nebo podobných léků musí být jeden plně hrazený. A to tím, že se plně hradí dětský lék a ještě určený na jinou nemoc. Dospělí tak musí na své pilulky doplácet.

"Podali jsme si odvolání a čekáme na výsledek," říká Miroslav Pátek z firmy Berlin-Chemie, která jeden z takových léků vyrábí.

"Nebo došlo k situaci, kdy lék na rakovinu prostaty je zařazen mezi léky léčící nádory prsu. Jenže mezi léky na nádor prsu už jeden plně hrazený je, a nikoho nezajímalo, že se jím nádory prostaty neléčí. Takže muži mají smůlu a musí si na svůj lék doplácet," popisuje Vladimír Bíba.

A ještě jeden příklad: u léků, které obsahují látku ropinirol a slouží pacientům s Parkinsonovou nemocí, úřad nastavil úhrady na denní dávku o síle 9 miligramů. "Jenže k léčbě je nutné užívat denně zhruba patnáct miligramů léku. Neurologická společnost úřad upozorňovala, že je to chyba. Marně," říká neurolog Jan Roth ze Všeobecné fakultní nemocnice. Pro pacienty to bude znamenat opět jediné: aby dostali tu správnou denní dávku léku, budou si muset doplácet.

Lékový úřad však ústy svého ředitele Martina Beneše říká: postupovali jsme přesně podle zákona, takže je vše v pořádku. "Každý kdo má pochybnosti o postupu úřadu, by měl použít standardní nástroje. A těmi jsou možnost odvolání," říká ředitel úřadu Martin Beneš.

Soud komentovat nechce, protože žaloba mířila proti jeho nadřízenému ministerstvu zdravotnictví. A to omyl připouští. "Při těch tisícovkách rozhodování úřadu o lécích se může stát, že dojde k chybám. A je taky pravda, že zákon potřebuje drobné změny. Ovšem celkově jde o správný systém, tak nechtějme s vaničkou vylít i dítě," říká náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr a dodává, že možnými chybami platíme daň za průhlednost v rozhodování o lécích.

A co když budeme platit i všem těm výrobcům léčiv, kteří se obrátí na soud? Podle zjištění MF DNES běží totiž dalších pět žalob a dvě další se připravují. "Existuje paragraf o odpovědnosti za škodu a výrobci léčiv, kteří vyhrají žalobu, se škody mohou po státu domáhat," upozorňuje Suchopár.

"Rozhodnutí je validní pouze pro tuto jednu kauzu," míní ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Martin Beneš a shoduje se s názorem ministerstva zdravotnictví, že kauza nekončí. "Nesouhlasíme s rozhodnutím soudu. Podali jsme proti němu kasační stížnost," říká náměstek ministryně Marek Šnajdr.

Jenže tato stížnost nemá odkladný účinek a rozsudek tak platí. Že má ministerstvo přeci jen strach z rozsudku, o tom svědčí i fakt, že ve své kasační stížnosti na závěr píše, že rozhodnutí může způsobit kolaps celého systému placení za léky z veřejného zdravotního pojištění.

"Nelze se tvářit, že je vše v pořádku a pokračovat v rozhodování o lécích podle špatného metrixu," dodává Suchopár. "Je to stejné jako v kauze sociálního pojištění – tam také Nejvyšší správní soud rozhodl v jednom případě, že stát peníze vracet nebude. Znamená to snad, že ostatní firmy mají na vrácení peněz z pojištění nárok? Ne, takto to nefunguje, v obdobných případech zkrátka platí, že úřady musí postupovat stejně." To například znamená v případě léků – nepoužívat koeficienty při rozhodování o jejich úhradách.

Pro firmu Abbott, která vyhrála soud, jde o 20 korun na každou krabičku léku s dvaceti denními dávkami. A prodaných léků jsou tisíce. "Zda bude firma žádat náhradu škody je zatím předčasné řešit," říká opatrně Vladimír Bíba. Byť je totiž rozsudek pravomocný a Česko by se podle něj mělo chovat, tak ministerstvo si proti němu podalo takzvanou kasační stížnost. A o ní se teprve bude rozhodovat.

Faktem však je, že rozsudek platí. Od chvíle, kdy se koeficienty pro rozhodování o lécích používají, rozhodl lékový úřad o tisícovkách léků. "Případné škody se tak pohybují v řádu jedné až tří miliard korun," odhaduje Suchopár.

Ministerstvo se však nebojí. "Není jisté, že by firmy takovou žalobu o náhradu škody vyhrály," říká Šnajdr. A dodává: "Byť se někdy oprávněně kritizuje práce Státního ústavu pro kontrolu léčiv, jeho rozhodnutí jen za poslední měsíc znamenají asi miliardovou úsporu ze systému zdravotního pojištění. Karavana jede a přináší nám miliardové úspory."

Že je způsob rozhodování o lécích často absurdní a doplácí na něj pacienti i stát, tak zřejmě nevadí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue