Tomio Okamura

Tomio Okamura | foto: Michal Šula, MAFRA

Vyřazení kandidáti z boje o Hrad vítají, že má stačit méně podpisů

  • 80
Pro kandidaturu na prezidenta by už příště nemuselo být třeba 50 tisíc podpisů jako dosud, stačilo by jich 8 tisíc, ale ověřených. Změnu chystá ministerstvo vnitra. Dva kandidáti na Hrad, kteří na počet podpisů doplatili - Vladimír Dlouhý i Tomio Okamura - změnu vítají. Okamura kandidaturu znovu zvažuje.

„Je to krok správným směrem, ale dál to nebudu komentovat,“ řekl iDNES.cz prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý k návrhu změny volebních pravidel přímé volby hlavy státu, který předložilo do připomínkového řízení ministerstvo vnitra a brzy se jím má zabývat vláda.

Dlouhý chtěl v roce 2013, při historicky první přímé volbě prezidenta, kandidovat, ale při kontrole podpisů občanů mu byly některé vyřazeny, takže nesplnil podmínku, aby do souboje vůbec mohl nastoupit. (ce čtěte zde) Ke svému případnému druhému pokusu kandidovat na Hrad se v úterý Dlouhý odmítl vyjádřit.

Navrženou změnu, na kterou jako první upozornilo Právo, vítá i předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura, který si kvůli vyřazení z volebního souboje kvůli neuznání některých podpisů dokonce stěžoval u Ústavního soudu a žádal neúspěšně o odklad přímé volby. Soud ale doporučil, aby se příště kontrolovala pravost podpisů. (více zde)

„Pokud jde o počet podpisů, tak je to úprava na základě rozhodnutí Ústavního soudu ve věci mojí ústavní stížnosti,“ připomíná Okamura. „Co je tristní, že moje stížnost byla zamítnuta, avšak v rozsudku soud uznal, že je zákon špatný,“ sdělil iDNES.cz šéf hnutí SPD, který byl po nezdaru ve snaze kandidovat na Hrad ještě necelý rok senátorem a nyní je ve Sněmovně.

Tam byl zvolen za hnutí Úsvit přímé demokracie, ale poté, co se proti němu vzbouřili jeho kolegové, nakonec hnutí opustil a založil si vlastní. Vzbouřenci, kteří stranu ovládli, hnutí změnili na stranu, upravili název a teď úzce kooperují s Blokem proti islámu.

Kandidaturu na Hrad zvažuji, řekl Okamura

Okamura iDNES.cz sdělil, že boj o Hrad možná zkusí znovu. „Kandidaturu zvažuji. Jestli to bude v příštím volebním období, o tom rozhodnou také členové našeho hnutí SPD a také celková politická situace,“ uvedl. V tom, aby to zkusil v roce 2018 podruhé, ho může přibrzdit, že funkci může obhajovat Miloš Zeman, podobně jako Okamura politik ostře kritický k islámu a přistěhovalcům.

Pokud se politici na změně pravidel přímé volby prezidenta už pro volbu v roce 2018 shodnou, podpisy občanů podporujících kandidaturu dotyčného v boji o Hrad budou muset být úředně ověřené. Bude je přitom možné poslat přes datovou schránku či přes pobočky CzechPOINT na poštách.

Člen ústavně-právního výboru Sněmovny Martin Plíšek z opoziční TOP 09 tvrdí, že je spíše nereálné, aby se politici domluvili na změně Ústavy, kde je potřebný počet podpisů uveden. „Spíše si myslím, že prováděcí zákon bude doplněn o nový údaj na petici a to číslo občanského průkazu nebo pasu, což bude snadno ověřitelné a zároveň nezneužitelné,“ sdělil iDNES.cz Plíšek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video