Někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová vyhrála v Brně volby do Senátu. Do

Někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová vyhrála v Brně volby do Senátu. Do boje o senátorský post šla jako nezávislá kandidátka s podporou Strany zelených. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Ústavní soud vyřazeným kandidátům asi vyhoví, naznačila Wagnerová

  • 167
Bývalá ústavní soudkyně a současná senátorka Eliška Wagnerová se domnívá, že Ústavní soud půjde na ruku vyřazeným kandidátům, které vnitro nepustilo do přímé prezidentské volby. Nepřímo to uvedla v Otázkách Václava Moravce.

Podle Wagnerové by při jiném výkladu výpočtu, než který použilo vnitro při hodnocení petic na podporu prezidentských kandidátů, všichni z trojice Dlouhý, Bobošíková, Okamura vyřazeni nebyli. Jako bývalá ústavní soudkyně také naznačila, jak by mohla nejvyšší soudní instance v zemi uvažovat. Připomněla totiž, že při posuzování všech zákonů a pravidel týkajících se voleb musí soud především zajistit co nejsvobodnější politickou soutěž. Teoreticky by se tak měl přiklonit k výkladu, který vyřazené kandidáty vrátí do hry.

"Samozřejmě tu hrozí, že Česká republika - nechci malovat čerta na zeď, ale počítat by se s tím mělo - bude určitou dobu bez prezidenta, ostatně nebyli bychom prvním státem," uvedla také Wagnerová. Připomněla, že na podání stížnosti k Ústavnímu soudu je 60 dní, tedy čas do poloviny února. Ústavní soudci ale nemají lhůtu, do níž musí rozhodnout. První kolo voleb se přitom má konat už 11. a 12. ledna 2013, druhé pak případně o dva týdny později.

Podle ní je současná situace vina všech, kteří se na přípravě, ale i schvalování zákona o přímé volbě podíleli. Počínaje ministerstvem vnitra jako předkladatele, tak poslanců, senátorů a nakonec i prezidenta Václava Klause, který ho podepsal.

To, že norma není napsaná jednoznačně dokazuje podle ní už to, že se o část jejího textu nyní vede taková debata.

Předkládací zpráva zákona

Zjistí-li ministerstvo vnitra, že druhý kontrolní vzorek vykazuje chybovost u více než 3 % občanů podepsaných na petici, odečte od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích (například bude-li chybovost v obou kontrolních vzorcích takto zjištěná celkem 10 %, odečítá se 10 % občanů podepsaných na petici).

Vnitro posuzovalo z petic na podporu kandidatury dva vzorky podpisů. Ty, které se nepodařilo ověřit, pak ministerstvo sečetlo a odebralo. Podle některých právníků postupovalo špatně a mělo vypočítat průměr, tedy procenta sečíst a vydělit dvěma.

Vnitro se hájí, ale je připraveno ustoupit

Ministerstvo vnitra ale svůj postup při vyřazení kandidátů hájí. Podle ředitele ministerského odboru všeobecné správy Václava Henycha je připraveno po případném rozhodnutí soudu vrátit hned vyřazené kandidáty do boje o post prezidenta.

Do přímé prezidentské volby zatím postupuje osm kandidujících. Tři další ministerstvo vnitra nepustilo. Sice odevzdali petice s více než 50 000 podpisy, po jejich posouzení a odečtení chyb na požadovanou hranici ale nedosáhli. Týká se to šéfky Suverenity Jany Bobošíkové, ekonoma Vladimíra Dlouhého a podnikatele a senátora Tomia Okamury. Obrátit se mohou na Nejvyšší správní soud i na Ústavní soud.

Henych odmítá, že by pracovníci vnitra nějak s podpisy a jejich počty manipulovali. Podle něj je možné se z první přímé volby poučit a nastavit mantinely. K tomu by mohlo přispět i případné rozhodnutí soudu. Henych uvedl, že pokud se vše odehraje "podle práva, je velká pravděpodobnost, že se můžeme do termínu vejít".

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video