Vypuštěný džin

Po výbuších jaderných pum 6. a 9. srpna 1945 v Hirošimě a Nagasaki zahynulo skoro půl milionu lidí. Podle odhadu Winstona Churchilla ale zůstalo naživu asi milion amerických a čtvrt milionu britských vojáků, kteří by přišli o život během invaze do Japonska. Některé otázky však přežívají dodnes: Nezvolili Američané krvavou verzi demonstrace síly proto, že se chtěli docela prostě pomstít za Pearl Harbor? Nechtěli náhodou Sovětům co nejnázorněji předvést, oč jsou momentálně silnější? Použili by Američané pumu, kdyby ji už měli, i uprostřed Evropy proti "bílým", nebo své sehrály taky rasové a civilizační předsudky? A konečně: ve kterém okamžiku musí vědec říct "ne"? Albert Einstein svým dopisem americkému prezidentu Rooseveltovi vývoj bomby podnítil, ale pak před jejím použitím marně varoval. Otec jaderné bomby Robert Oppenheimer se od ní dodatečně distancoval a do smrti trpěl výčitkami svědomí. Džin už však žil svým životem.

Otec spalovacího motoru

4. srpna 1900 ve francouzském Varenne-St. Hilaire umírá Jean Lenoir (narozen 1822), belgický číšník na Montmartru s hlavou plnou nápadů ne snad vždy originálních, zato praktických. "Lenoirův motor má píst podle patentu Streetova z roku 1794, je dvojčinný jako Lebonův z roku 1801, má zapalování elektrické jako stroj Rivaze z roku 1807, může se pohánět prchavými uhlovodíkovými palivy podle Herskiena-Hazarda. Vačkový rozvod bychom nalezli v duchaplném návrhu Talbotově. Lenoirův motor si však vzduch a plyn sám nasává pístem, bez předběžného míšení, vždy nebezpečného a vyžadujícího čerpadlo, a právě to je Lenoirem patentováno a nemůže mu být odňato," uvádí továrna, která Lenoirovy motory od 60. let 19. století vyráběla. Tyto první prakticky použitelné plynové spalovací motory podnítily úsilí řady dalších chytrých hlav.

Škoda pro Škodu

8. srpna 1900 ve vlaku projíždějícím rakouským Selzthalem umírá průmyslník Emil Škoda (narozen 1839). V sedmadvaceti tento absolvent ČVUT stanul v čele krachující Waldsteinovy strojírny v Plzni. Tři roky nato ji koupil. Roku 1886 zde zahájil pokusy s pancéřovaným materiálem, o čtyři roky později založil zbrojovku. která vyrobila vůbec první polní dělo s dlouhým zákluzem. To už fabrika vyráběla snad všechno. Její šéf byl vyznamenán císařským Řádem železné koruny, stal se doživotním členem panské sněmovny. Například v okamžiku jeho smrti pracovaly turbiny Škody Plzeň i v Edisonově niagarské hydroelektrárně.

Japonská polarografie vznikla v Praze

10. srpna 1895 v Tokiu se narodil fyzikální chemik Masuro Shikata (zemřel 1964), roku 1923 první zahraniční host Jaroslava Heyrovského. Právě jeho napadlo polarografii automatizovat, a tak s Heyrovským sestrojili polarograf. V roce 1924 odchází jako profesor do Kjóta. Za 2. světové války pracoval jako vědec v Japonci obsazeném Mandžusku. Zůstal tam i pod Číňany, vlastně jako zajatec, což mu podle samurajského kodexu cti bránilo vrátit se do vlasti. Roku 1953 se pro něj vydaly žena s dcerou a přemluvily ho k návratu. Působil pak jako profesor univerzity v Nagoji.

Završitel periodismu

10. srpna 1915 u tureckého Galipoli padl Henry Moseley (narozen 1887). Rok před vypuknutím války vnesl řád do množícího se chaosu rentgenových spekter objevem vztahu mezi kmitočtem charakteristického rentgenového záření prvku a jeho pořadovým číslem v periodické tabulce (které pro jeho důležitost nazval atomovým číslem). Vlastnosti prvků jsou tedy periodickou funkcí nikoli jejich relativní atomové hmotnosti, jak pravil Mendělejev, nýbrž atomového (dnes protonového) čísla. Moseleyův zákon umožnil vypočítat spektra dosud neobjevených prvků a ta pak hledat. Tak bylo roku 1923 objeveno zirkoniem dokonale maskované hafnium a dva roky nato zase vzácné rhenium.