Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vyprávění v románu Jiřího Kratochvila skvěle šlape. Ovšem naprázdno

  8:45aktualizováno  8:45
Jiří Kratochvil obsadil pozici postmoderního spisovatele dávno, oficiálně v roce 1990, kdy vyšel jeho Medvědí román, v samizdatu vydaný už o sedm let dříve. Stylový je zároveň fakt, že dílo vznikalo mezi lety 1979-1983 a jeho plná verze vyšla pod názvem Urmedvěd roku 1999. Nyní vyšel román Dobrou noc, sladké sny. O kolik se žánr od „medvědích časů“ posunul? Nepříliš.

Jiří Kratochvil v roce 2010 | foto: Radek Miča, MAFRA

Ovšem, Jiří Kratochvil právě na setrvalosti vydobytého způsobu psaní založil své autorské gesto. Jeho pole je rozprostřeno v hranicích města Brna, opakovaně si zahrává s časem, který se mu roztéká pod rukama jako známé dalíovské hodiny, navíc téměř vždy je tu hodinář, titěrné divadlo (tentokrát trpasličí cirkusový soubor), někdo bývá slepý, jiný se vznáší a pozoruje svět shora. I tentokrát se v ději objeví medvěd. Kratochvilova ikonografie je zavedená, postupy obdobné. Jako by stále vyprávěl jediné téma – a koneckonců tomu tak opravdu je.
Přehlédneme-li autorovu bibliografii na zadní chlopni knihy Dobrou noc, sladké sny, snadno spočítáme, že od standardních vydavatelských poměrů máme k dispozici třiadvacet jeho knih, mnohé v opakovaných vydáních. A přečetl-li kdo několik z nich, má už návod k tomu, co může očekávat od dalších.

Jiří Kratochvil v roce 1999

Jiří Kratochvil v roce 1999

Jiří Kratochvil v roce 2002

Jiří Kratochvil v roce 2002

Povznesu to do vyprávění

Jistě jsou tu znalci Kratochvilova díla, jako téma bakalářských i diplomových prací si ho vybírají studenti, převážně, jak jinak, na brněnské akademické půdě. A možná i jim záhy připadne, že se v autorových stopách pohybují v téměř uzavřeném kruhu. Ostatně chůze ve vlastních stopách je též příznačná. Pokud bychom chtěli vyjmenovat slova, která Kratochvilovo dílo jako celek charakterizují, nesměl by mezi nimi chybět pojem groteska, absurdita, bizarní motivy. Důležitá je také postava vypravěče, volně se pohybující vně i uvnitř textu, komentující a předjímající. Podobně jako lehce postavy cestují časem i prostorem, prosakuje ráz žánrově od obzoru absurdních textů šedesátých let (sám Jiří Kratochvil odkazuje k vlivu Ivana Vyskočila na své psaní) do postmoderny. A možná to je jeho nejvýraznější moment, že literárně a teoreticky dokázal tento přestup zvládnout a přisvojit si. A zároveň vyjevit jeho meze.

O knize

Jiří Kratochvil: Dobrou noc, sladké sny

Druhé město, Brno 2012, 296 stran, doporučená cena 299 korun.

Obálka románu Jiřího Kratochvila Dobrou noc, sladké sny

Obálka románu Jiřího Kratochvila Dobrou noc, sladké sny

Nahlédneme-li konkrétně do knihy Dobrou noc, sladké sny, ocitneme se na brněnském nádraží, 30. dubna roku 1945. V městě ještě zápolí dvě armády – prchající wehrmacht a triumfující Rudá armáda, poražení a osvoboditelé dotvářejí kulisu vybombardovaného bezvládného města, kterou prochází několik postav, které cosi hledají, ať už dodavatele penicilinu nebo vlastní identitu. Rychleji, než by se čtenář zorientoval v jejich záměrech, autor vše dezorientuje a „povznese“ do sféry vyprávění. Konkrétní časové určení je účelové, z jednoho dne se tu vysouvají děje, větví se a košatí, koření, prorůstají. Vidíme plasticky situaci z pohledu několika zúčastněných - tam se Kratochvil vyžívá nejvíce, jeho průniky jsou bravurní. A přesto, jako by úzkostlivě dbal o to, že jeho dílo zůstane ploché, uzavřené v románu.

Seberozkošnictví

Jiřímu Kratochvílovi jde totiž především o literárnost, jazykovou hru, a to i na úkor věrohodnosti, nebo vůbec přítomnosti příběhu. Z celku vystupuje jeho chuť, s níž preparuje jednotlivé součásti, preciznost, s kterou je skládá, apetit, s jakým se vrací, přehání, převrací, zpochybňuje, obohacuje a doplňuje již řečené. Je to zosobněná radost z psaní… Ale…

Odsun Němců z Brna, ilustrační foto.

Odsun Němců z Brna, ilustrační foto.

Ale právě při tématu čerpajícím z reálného času, z okolností dokonce autorova života (jeho prarodiče se dostali do divokého odsunu a byli z něho zachráněni), se postupně v oné umanutosti vyprávěním utopí smysl. Zůstanou slova, forma poskládaná obdivuhodně, jako ty tolik příznakové hodinové stroje. Můžeme ji konzumovat, nahlížet jako šperk nebo ornament, ale o skutečnosti neřekne téměř nic. Vystihne náladu chaosu téměř hororového, o událostech třicátého dubna pětačtyřicátého roku, ani o reálně vymknutých okamžicích nevypovídá. Hromady mrtvol tu působí jako nakašírovaná póza. Zůstávají obrazy - vyplněny například líčením opulentních večeří, mluvící kočkou či pozměněny v bránu, jíž se prostupuje do fikčních světů. A jsou to scenérie pohyblivé - roztáčí se jako terč ve střelnici, jako soukolí orloje, nebo uroboros věčně lačnící po staro-novém začátku. Kniha jistě najde čtenáře ještě nenasycené podobným představením. Ve své podstatě je to ale artistní skladba prázdných vět.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.