Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vypráskat a postřílet? Politici přitvrzují, Škromach není jediný

  20:47aktualizováno  26. května 7:54
Brněnské zastupitele by kvůli vyjádření lítosti za divoký odsun Němců „vypráskal“ coby „kolaboranty“. U teze o postřílení Němců místo odsunu zdvihl pomyslný facebookový palec. Myšlenkový svět Zdeňka Škromacha působí svérázně, senátor však není jediným radikálně se vyjadřujícím představitelem toho, čemu se říká hlavní proud české politiky.

Škromach během víkendu svůj facebookový příspěvek o vypráskání kolaborantů smazal. „Byla to taková emotivní reakce,“ uvedl. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Pokud jste měli to štěstí a trávili víkend jinde než u sociální sítě Facebook, zde je krátká rekapitulace, co se seběhlo.

Brněnský pochod smrti

Součást tzv. divokého odsunu, předcházejícího státem organizovanému vysídlení Němců a Postupimské konferenci.

Při akci, kterou její strůjci pojali jako odvetu za šest let nacistického teroru, zemřelo na nemoci a vyčerpání 1 700 lidí.

Historici Tomáš Staněk a Adrian von Arburg uvádějí, že padesátikilometrový pochod k rakouským hranicím museli Němci - ženy, děti i starci - ujít bez vody a jídla.

Na pochod byli původně vyhnáni i němečtí Židé a antifašisté, Češi ze smíšených manželství a jejich děti. Když se zjistilo, kým jsou, mohli jít domů.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach z ČSSD navrhl „vypráskat tyto kolaboranty“ - tedy zastupitele Brna, kteří hlasovali pro smířlivou deklaraci vyjadřující lítost nad takzvaným brněnským pochodem smrti (více o schválení deklarace zde).

Mimochodem, deklarace (celý text zde) bývá někdy interpretována jako omluva, což je ale nepřesné, protože slovo omluva v ní není. Jako smířlivé gesto ji však interpretovat jistě lze.

Škromach, který se netají ambicí stát se příštím prezidentem, během víkendu svůj facebookový příspěvek o vypráskání kolaborantů smazal. „Byla to taková emotivní reakce,“ uvedl pak v pořadu DVTV.

Místopředseda Senátu pro iDNES.cz zalitoval, že se - podle něj - věcná diskuse nad deklarací přenesla do roviny osobních útoků „na základě svérázného způsobu výkladu označování příspěvků na Facebooku“. Na názoru, že deklarace je nevyvážená a nepřiměřená, trvá.

„Zcela pomíjí utrpení našeho obyvatelstva. Naprosto nezmiňuje tisíce Židů, Romů či vlastenců, kteří byli nahnáni do koncentračních táborů nebo popravováni. Tady se zaměňuje důsledek za příčinu,“ zdůvodnil heslo o kolaborantech. Text deklarace přitom výslovně obsahuje formulaci, že autoři jsou si vědomi „nesrovnatelně rozsáhlejších zločinů, které spáchal nacistický režim“.

Těch také poměrně pravidelně veřejně litují vrcholní němečtí představitelé. Známý je například dopis, který německý prezident Joachim Gauck napsal svému protějšku Václavu Klausovi před návštěvou Lidic v roce 2012. „Vážený pane prezidente, myšlenka na opovrženíhodné teroristické činy z Lidic a Ležáků mne naplňuje hlubokým zármutkem a studem,“ napsal Gauck (více o jeho dopisu čtěte zde).

Střílení Němců? Dal jsem „lajk“, že jsem to četl, tvrdí Škromach

Odpovědi Zdeňka Škromacha

Redakce iDNES.cz oslovila před publikací článku místopředsedu Senátu se čtyřmi otázkami. Škromach byl s redakcí v kontaktu, ale na otázky neodpověděl - uvedl pak, že je přehlédl. Odpovědi jím zaslané během noci na úterý jsme vložili do textu.

Deklarací to ale neskončilo. Zdeněk Škromach následně takzvaným lajkem, tedy kliknutím na tlačítko To se mi líbí, označil příspěvek, jehož autorka v debatě vedené na Škromachově facebookovém profilu tvrdila, že „Němčouři se neměli odsouvat, ale postřílet“. Následně Škromach uvedl, že takto označuje příspěvky, které četl.

„Nikdy jsem podobný výrok nepronesl. Jednoznačně takové výroky odmítám, včetně snahy spojovat je s mojí osobou,“ zaklíná se nyní Škromach. Svůj „lajk“ nicméně zrušil a příspěvek pisatelky zmizel (tedy ho smazala pisatelka, Škromach, přičemž ten to popírá, nebo správci Facebooku).

Diskuse na facebookovém účtu senátora Zdeňka Škromacha. U příspěvku Evy Smolové nejprve klikl na „To se mi líbí“ (oba záběry jsou z téže chvíle, v levém je vidět, že mezi lidmi, kteří takto klikli, je i Škromach), později tento takzvaný lajk zrušil a nakonec příspěvek z diskuse zmizel.

Diskuse na facebookovém účtu senátora Zdeňka Škromacha. U příspěvku Evy Smolové nejprve klikl na „To se mi líbí“ (oba záběry jsou z téže chvíle, v levém je vidět, že mezi lidmi, kteří takto klikli, je i Škromach), později tento takzvaný lajk zrušil a nakonec příspěvek z diskuse zmizel.

Redakce iDNES.cz prozkoumala několik předchozích Škromachových příspěvků a diskusí na Facebooku. Lze říci, že označování přečtených příspěvků „lajkem“ u Škromacha zdaleka není pravidlem a na příslušné tlačítko „To se mi líbí“ kliká selektivně.

„Lajk“ podle Škromacha

Na dotaz, zda se neobává, že lidé mohou vnímat facebookový „lajk“ v jeho deklarovaném smyslu, tedy jako vyjádření uznání či podpory danému názoru, případně souhlas s takovým názorem, Škromach říká, že taková konstrukce je účelová.

„Facebook je svobodný prostor a je věcí každého, jak jej pojímá. To, že se někomu něco ‚líbí‘, ještě nemusí znamenat, že s tím souhlasí. K vyjádření stanoviska slouží status či komentář. Skutečným a závazným stanoviskem je tisková zpráva,“ uvedl na dotaz iDNES.cz. „Právě obava z kritiky může být u řady politiků důvodem, proč sociální sítě ignorují či je berou pouze formálně,“ tvrdí senátor, které ve své činnosti na Facebooku hodlá pokračovat.

To už Škromach konkrétně vysvětlit nedokázal. Na dotaz iDNES.cz pouze zopakoval, že mezi facebookovými „přáteli“ má i názorové oponenty a jejich příspěvky označuje „lajkem“ proto, „aby věděli, že je zaregistroval a četl“.

Škromach si během neděle pochvaloval, že je v centru zájmu facebookové veřejnosti, což ho „může jen těšit“. Zároveň však zalitoval, že je vůči němu „vedena štvavá kampaň“ a že ho „mrzí, že se k tomuto pomlouvání přidávají i bulvární média“.

Ostré výroky zamířily z okraje spektra mezi ústavní činitele

Místopředseda Senátu není jediným vysokým českým politikem, který se v poslední době dopustil výroku na hraně či za ní, pokud jde o nacionalismus a xenofobní stereotypy. Není třeba hledat mezi politiky marginálních uskupení. Například vicepremiér Andrej Babiš při interpelaci týkající se elektronické evidence tržeb pronesl, že „jde (...) také o Vietnamce, kteří, jak známo, neplatí daně“.

Svůj výrok, kriminalizující v zásadě všechny ekonomicky činné Vietnamce v Česku, Babiš učinil na půdě Poslanecké sněmovny. Tedy v řádově formálnějším prostředí, než jakým je sociální síť. O týden později se za svá slova omluvil (více čtěte zde).

Pozornost na sebe v uplynulých měsících strhli i další politici. Například Jana Černochová z ODS vystoupila na demonstraci otevřeně xenofobní iniciativy Islám v ČR nechceme, kterou za extremistickou platformu označuje i ministerstvo vnitra (jeho zprávu o extremismu najdete zde). Ke své účasti podotkla, že neviděla „žádné nácky“. Facebook iniciativy je nicméně nenávistnými příspěvky zaplněn. A třeba heslo z demonstrace „Islám mimo zákon“ není v souladu s ústavou ČR, zaručující náboženskou svobodu.

Ministr vnitra Milan Chovanec zase v debatě o přijetí uprchlíků ze Sýrie prohlásil, že bude o případných lidech, směřujících do Česka, chtít vědět, zda to jsou „etničtí křesťané“ (více zde). Teroristé z „Islámského státu“ přitom vraždí kohokoliv, kdo nesouhlasí s jejich světovládnými plány, včetně muslimů. Ostatně jejich zřejmě nejtvrdším vojenským protivníkem na zemi se dosud ukázaly být kurdské milice, tvořené sunnitskými muslimy a muslimkami.

Čeští politici napříč politickými stranami se v minulosti dopouštěli ostrých výroků především na adresu Romů. Kritika islámu coby „anticivilizace“ byla do nástupu Islámského státu a do zaplavení jižní Evropy vlnami uprchlíků, plavících se přes Středozemní moře, spíše výsadou Miloše Zemana, který tento názor ventiloval i v době, kdy nebyl v žádné politické funkci (více například zde či zde).

Politolog: Silácké výroky politiků mohou nahrávat extremistům

Politolog Miroslav Mareš připouští, že silácké výroky politiků mohou v obecné rovině nahrávat extremistům. „Samozřejmě se na to mohou odvolávat, když je jim vytýkáno, že jsou radikálové či extremisté. Říkat - proč nás nazýváte extremisty, když demokratičtí politici říkají to samé?“ řekl iDNES.cz.

Těžko to aplikovat přímo na Zdeňka Škromacha otázky odsunu Němců a česko-německého soužití, protože ty zůstávají i sedmdesát let po válce stále „živé“ mezi širokými vrstvami populace. Ovšem v radikální části politického a voličského spektra, která se často vymezuje proti romské komunitě či nověji proti islámu, jeho slova platí.

Příklad, jak to funguje, není třeba hledat daleko: když prezident Miloš Zeman vyjádřil podporu české vládě v odporu proti kvótám na uprchlíky (psali jsme o tom zde), netrvalo dlouho a hnutí Islám v ČR nechceme zavěsilo odkaz na tento článek na své stránky s jasným vzkazem: „Prezident je s námi.“

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.