Pražský magistrát pro obyvatele zaplavených městských částí uvolnil ihned po povodních několik desítek bytů. V současné době možnosti náhradního bydlení využívá dvě stě lidí.
Smlouvy jsou jen na dobu určitou
"Nájemní smlouvy se uzavírají na dobu určitou. Vždy buď na tři, šest či dvanáct měsíců. Byty se přidělují ve zkráceném režimu, protože není možné si od lidí vyžádat všechny dokumenty," uvedl Kupka. Pro řádné přidělení bytu běžnému žadateli je potřeba mnohem více dokladů trvá to nesrovnatelně déle.
Ředitel bytového odboru magistrátu Julius Schimmer tvrdí, že nájemníci zničených bytů dostávají náhradní byt jen do doby, než ten jejich bude opraven, proto mají pronájem na dobu určitou. "Nejčastěji je smlouva uzavřena do konce tohoto roku. Ve výjimečných případech má smlouva trvání jeden celý rok," řekl Schimmer.
Při udělování těchto bytů přitom podle Kupky nezáleží na tom, jaký druh bytu lidé užívají. Náhradní byty totiž magistrát přiděluje nejen nájemníkům z obecních bytů, ale i z družstevních či lidem z domů s majitelem. "Systém slouží pouze pro náhradní bydlení. Pokud má někdo byt zcela zničený, postupuje se jiným způsobem," upřesnil mluvčí.
Ne všichni vyplavení však mají na náhradní byt nárok. Někteří totiž neměli před povodní řádnou nájemní smlouvu nebo neplatili obci nájem. "Těmto lidem nemůžeme dát smlouvy na náhradní byty. Máme připravené buňky, budeme je muset použít," řekl ČTK radní Zdeněk Kovářík. Více čtěte ZDE.
Křeček: Systém je špatný
Podle předsedy sdružení nájemníků Stanislava Křečka je však celý systém přidělování bytů špatný. "Město lidem v nájemních smlouvách nezaručuje, že se po čase neocitnou na ulici. Chybí v nich totiž dovětek, že se nájemní smlouva dá po uplynutí stanovené lhůty prodloužit. Lidé jsou tak odkázáni pouze na ústní slib města," tvrdí Křeček.
Magistrát však trvá na svém. Smlouva se musí uzavřít na dobu určitou, aby se předcházelo jejímu zneužití. "Nájemní smlouvu prodloužit lze. Záleží však na konkrétních případech. Obecně to do smlouvy dát nemůžeme, aby to nemohl někdo zneužít," upřesnil Kupka.
Systém podle něj špatný není. "Stává se nám, že někdo stihne svůj byt opravit dřív, než mu skončí smlouva na dočasné bydlení. Náhradní byt pak také vrátí dřív a smlouva se ukončí. Když to někdo naopak nestihne včas opravit, není důvod smlouvu neprodloužit," řekl.
Podle sdružení nájemníků je ale největší problém v tom, že řada lidí nemá jistotu, zda se do svých bytů po tak dlouhé době bude moci vrátit. "Pouze někteří majitelé bytů sepsali s lidmi dohodu, že se po opravě domu mohou nastěhovat zpět. Nájemníci tak nemají žádnou jistotu, že o bydlení nepřijdou," tvrdí Křeček. Město by podle něj mělo zajistit, aby se člověk neocitl na ulici.
Magistrát: Lidé na ulici neskončí
Že by vyplavení obyvatelé mohli zůstat bez bydlení, není podle ředitele odboru Schimmera možné. "Pokud nájemníka nevyzveme k vyklizení bytu, smlouva se automaticky prodlužuje. Když lidé zažádají o prodloužení smlouvy, město musí nejdříve konkrétní případ posoudit a teprve poté rozhodnout," tvrdí.
Dodává, že se magistrát samozřejmě snaží, aby lidé poničené byty co nejdříve opravili, ale násilné vystěhování jim určitě nehrozí. "V jednotlivých případech město samozřejmě rozhodne, jakým způsobem se bude na lidi tlačit, aby se opravy urychlily," uvedl Schimmer.
Možnosti náhradního bydlení v současné době využívá téměř dvě stě rodin. Podle Kupky bude mít město koncem roku k dispozici přes sedm set náhradních bytů. "Nyní převažuje spíše počet žadatelů, než lidí s náhradním bydlením," dodal.
