Jen namátkou: jihlavská nemocnice přišla v lednu kvůli výpadku stokorunového poplatku o jeden milion korun, Fakultní nemonice v Motole o víc než čtyři miliony, nemocnice v Hranicích tvrdí, že k ní doputovalo o zhruba 300 tisíc korun méně.
"Ty peníze nám chybějí hlavně v cash flow. Tedy v tom průběžném financování, které zčásti používáte na úhradu dodavatelům. Pokud nám vypadne milion, zhoršuje se naše platební schopnost," řekl iDNES.cz ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev. Ta má 711 lůžek a zřizuje ji Kraj Vysočina.
Svým dodavatelům nyní posílá peníze zhruba devět měsíců po splatnosti faktur. Podle Veleva si zatím nemusela kvůli tomu půjčovat u bank, protože se dohodla s dodavateli. To, že jim platí tak pozdě, se ovšem projevuje na koncových cenách materiálu či léků. "Pokud nám peníze dodavatelé mají půjčit, tak nám cenu prodraží o částku podobnou úrokům z úvěru v bance," vysvětlil Velev.
Poplatky nejsou tak zásadní jako zvýšení DPH
Podle něj však není výpadek na poplatcích pro nemocnici tak zásadní jako kombinace snížených úhrad zdravotních pojišťoven a vyšší DPH. Podobné mluví i ředitel jedné z největších nemonic v ČR, Fakultní nemocnice v Praze-Motole.
"Jen za loňský rok jsme na všech daních odvedli státu o 250 milionů víc než v předchozím roce a na výnosech jsme nedostali navíc ani korunu," uvedl ředitel Fakultní nemonice v Motole Miloslav Ludvík. Konce stokoruny za den pobytu pro Motol znamená výpadek 51 milionů korun ročně.
Okresní nemocnice odhadují, že ročně přijdou o jedno procento z příjmů. "Pokud má nemonice obrat 400 až 500 milionů, výpadek na poplatcích činí ročně něco mezi třemi až čtyřmi miliony korun. A to je i případ Nemocnice Hranice," vysvětluje její ředitel a spolumajitel Eduard Sohlich. Ten je zároveň předsedou Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje 130 zdravotnických zařízení.
"Při všech těch ranách, které jdou ruku v ruce, tedy úhradová vyhláška, DPH, inflace, poplatky, jde o zhoršení reálných příjmů nemocnic. A to obecně znamená, že se vnitřně zadlužují, což vede k prodlužování splatnosti faktur, omezení či zastavení investic a omezení výdajů na zaměstnance, které v nemocnicích tvoří největší podíl," vyjmenoval Sohlich.
Ministr zdravotnictví chce pro nemocnice dvoumiliardovou injekci
Poplatek za den pobytu v nemocnici pacienti od ledna nehradí kvůli rozhodnutí Ústavního soudu. Ten po stížnosti ČSSD zrušil příslušnou částku v zákoně (více o rozhodnutí soudu čtěte zde).
Už loni tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek (TOP 09) vyčíslil, že nemonice rozhodnutím soudu přijdou o 175 milionů korun měsíčně. Ročně tedy zhruba o 2,1 miliardy korun. Sohlich však tvrdí, že výpadek může činit až šest miliard korun.
Vláda v pondělí stornovala návrh někdejšího ministra zdravotnictví Martina Holcáta, aby se do nemocnic vrátil poplatek alespoň ve výši 60 korun za den (více o druhém jednání Sobotkova kabinetu čtěte zde). Podle dřívějších slov premiéra Bohuslava Sobotky nebude koalice zatěžovat pacienty vyšší spoluúčastí.
Koalice se dohodla, že kromě 90 korun za pohotovost zruší od ledna 2015 také poplatek za recept a vyšetření u lékaře.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček při nástupu do úřadu uvedl, že výpadek by nemocnicím měly letos kompenzovat dvě miliardy ze státních rezerv. Dalších až pět miliard by zdravotnictví od roku 2015 mohlo ušetřit snížením DPH u léků ze současných 15 na pět procent (více o plánech a prioritách ministra zde).
S injekcí z rezerv státu by musel souhlasit ministr financí Andrej Babiš. Ten už naznačil, že není příliš ochoten do zdravotnictví přilévat peníze kvůli některým korupčním kauzám. Problémem může být i klíč, kterým by se miliardy rozdělovaly.
"Musely by být poskytnuty adresně. Pokud by se pouze zvýšil příjem zdravotních pojišťoven, nedoputují peníze k jednotlivých nemocnicích, proto musí být nejlépe změněna úhradová vyhláška a v ní určeno, jak mají být tyto prostředky využity. Nejlepší by bylo navýšit platbu za ošetřovací den o stokorunu," navrhuje Sohlich. Podobný princip už ministerstvo využilo v případě léčeben a lázní.
