Také v Ústí nad Labem v pondělí 9. července zkolaboval registr motorových

Také v Ústí nad Labem v pondělí 9. července zkolaboval registr motorových vozidel několik minut po spuštění. | foto: Karel Pešek, MAFRA

KOMENTÁŘ: Pomocí IT mohou firmy brát stát na hůl velmi lehce

  • 41
Nový registr vozidel v pondělí ráno zkolaboval po zhruba hodinovém provozu kvůli technickému výpadku. Systém měl být spuštěn po přechodu ze správy ministerstva vnitra na resort dopravy. Později se registr začal rozbíhat, dodavatel se však asi sankcím nevyhne.

Stejně jako každý pořádný chlap dovede Michalu Bílkovi poradit lepší složení národního mužstva, vyzná se celý národ v počítačových systémech, zejména těch pro veřejnou správu. Nefungují, jsou předražené a sousedovic kluk by to naprogramoval líp. Nebo ne?

V těchto dnech je hlavním terčem samozřejmě centrální registr vozidel. Veřejnost je právem rozzlobena, protože výpadek připravuje o čas a nervy. Zatím jde vysloveně o maličkost v porovnání s katastrofální situací, jež nastala začátkem roku v oblasti sociálních dávek a která trvá. Kdyby MPSV nadále nemělo k dispozici původní počítačový systém, jenž měl od ledna být nahrazen novým, daleko dražším, neumělo by vyplatit kolem 80 procent dávek. Tolik se jich totiž ještě v květnu 2012 zpracovalo postaru. Novější čísla nejsou zatím k dispozici, ale podle dostupných informací nejsou o nic lepší.

Dobrý sluha, zlý pán

S registrem vozidel tohle kouzlo očividně udělat nejde – chybí starý, spolehlivý systém s totožnou funkcionalitou, možná chybí i obětaví úředníci ochotní pracovat přesčas a vstřícný dodavatel staré verze, který pomáhá, ač by nemusel. Tohle všechno MPSV má. Prozatím.

Mimochodem, registr vozidel v žádném případě nepatří mezi základní registry veřejné správy, spuštěné k témuž datu. Ty se od něj liší například tím, že fungují, a tím pádem se o nich skoro neví.

Stát, stejně jako komerční sféra, dnes bez informačních systémů jednoduše fungovat nemůže. Je příliš složitý, vede příliš mnoho agend, vytvořil koneckonců i nezanedbatelnou míru uživatelského komfortu pro občany. Snadno se může stát obětí právě těch informačních technologií, jež mu mají sloužit.

V září 1999 shořelo v atmosféře Marsu přes půl miliardy dolarů v podobě sondy Climate Orbiter kvůli tomu, že si programátoři spletli kilogramy s librami. Velký databázový systém, k němuž mohou najednou přistupovat tisíce uživatelů, není zas o tolik jednodušší než navedení sondy na oběžnou dráhu jiné planety. Všechny informační systémy obsahují chyby. Jejich první uvedení do provozu je celkem pochopitelně nejrizikovějším okamžikem vůbec, protože všechno se předem otestovat nedá.

Bez chyb se to neobejde

To ovšem není žádná univerzální omluva; dokonce to není omluva vůbec. Právě proto, že s chybou se musí počítat vždy, musí být připraveny záložní systémy. Jestliže nejsou (a nejde zrovna o Mars), ptejme se proč.

V málokterém oboru se tak snadno mlží jako v informatice. Kolik měly správně stát dejme tomu vojenské transportní letouny, to se dá zjistit poměrně spolehlivě. U počítačových systémů však nebývá odpověď jednoznačná, žádné dva vlastně nejsou stejné, záleží na detailech ve formulaci zadání, rozsahu dodatečných služeb, výchozím stavu… Chcete-li pohodlně a celkem bezpečně tunelovat státní peníze, jsou pořád asi nejlepší volbou dopravní stavby, ale informatika následuje v těsném závěsu.

To samozřejmě neznamená, že všechny IT zakázky jsou čirá lumpárna. Znamená to, že je těžké poznat, které ano a které ne. K dispozici máme několik varovných příznaků.

Zaprvé: zkušenost dodavatele s daným typem řešení. Má-li za sebou úspěšnou a dlouhou historii v dané oblasti, je to důležité plus. Registr vozidel dělá firma ATS-Telcom, zkušený dodavatel telekomunikačních sítí, modernizací ústředen a podobně. Není známo, že by někde vytvořila a provozovala informační systém s velkou databází. Zato má státní zakázky na IT na ministerstvu dopravy a zemědělství.

Za druhé: velké rozpětí nabídkových cen. Když se liší o 25 procent, je pravděpodobnější, že je to v pořádku. Když o sto, je naopak pravděpodobnější, že je někde háček.

Za třetí: velký objem doplňkových služeb, u nichž často není jasné, zda jsou nezbytné a jak se vlastně vážou k jádru zakázky. To je hlavní háček nového systému na ministerstvu práce a sociálních věcí.

Za čtvrté: zkrácené výběrové řízení nebo jeho vynechání. Nepotřebuje komentář.

Za páté: funguje to, nebo ne? Ani zde netřeba rozvádět. Dodavatel, který se nedovede postarat o záložní provoz, by prostě neměl být placen ze státních peněz, ledaže je to výjimečná situace, kde opravdu nelze jinak – ale jak již bylo řečeno, neletíme k Marsu.

Za šesté: obsahuje dodavatelská smlouva citelné sankce? V komerční sféře to je běžné. I tam dochází k velkým chybám v IT zakázkách, jejich původci jsou však postupně darwinovsky vyřazeni z trhu. Stará se stát o své – naše – peníze stejně?

Když nemůžeme mít jistotu, jak se věci přesně mají, ptejme se po výše uvedených indiciích. Zvoní-li více výstražných zvonků najednou, je zřejmě správná chvíle začít zkoumat do hloubky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video