Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zažíváme šesté masové vymírání druhů, tvrdí studie. Část vědců nesouhlasí

  10:15aktualizováno  10:15
Nejnovější studie vědců a ochránců životního prostředí tvrdí, že lidstvo aktuálně zažívá šesté masové vymírání živočišných druhů v dějinách planety Země. Nepříznivý trend mohou podle autorů studie zvrátit pouze rychlá opatření. Někteří vědci však upozorňují, že studie nebere v potaz rostoucí populace některých druhů.

Levhart obláčkový je jedním z nejohroženějších druhů savců. Ohrožuje ho především nezákonný lov, ale především ničení lesů, v nichž žije. | foto: Pavel Vlček, ZOO Ostrava

Studii zveřejnil magazín Proceedings of the National Academy of Sciences. Server The Guardian si všímá, že odborný text se liší od dosud publikovaných dokumentů nejen obsahem, ale také zvoleným jazykem. Hovoří se v něm mimo jiné o „děsivém útoku na základy lidské civilizace“.

Žirafy tiše míří k vyhynutí, vymizely už z několika afrických států

Nejedná se však o ničím nepodložené spekulace. Vědci analyzovali populace vzácných i běžně se vyskytujících suchozemských živočišných druhů. Využili data Mezinárodní unie pro ochranu přírody, která obsahuje informace o 27 500 druzích. Studie uvádí, že vymizely miliardy regionálních i lokálních společenstev. Až třetina druhů, jejichž populace rapidně klesají, není podle studie dostatečně chráněna.

Alarmující je také statistika v kategorii savců. Polovina ze zkoumaných 177 druhů suchozemských savců přišla za uplynulých 115 let až o 80 procent svého teritoria. Studie se opírá právě o území, která jednotlivé druhy obývají, spíše než o přesnou statistiku a počty jednotlivých zvířat. Vědci však odhadují, že v posledních desetiletích planeta Země přišla o polovinu všech zvířecích jedinců. I proto ve studii uvádí, že oproti dosavadním předpovědím už nyní zažíváme šesté velké vymírání druhů v historii (celou studii v angličtině najdete zde).

Procento druhů, které přišly o více než 80 % rozlohy rozšíření

Přelidnění a nepěkné vyhlídky

„Vymírání bude mít vážné ekologické, ekonomické i sociální dopady. Lidstvo zřejmě zaplatí vysokou cenu za decimování jediného doloženého výskytu života ve známém vesmíru,“ uvádí studie. Vývoj podle vědců stále můžeme rychlými opatřeními zvrátit. Předpověď však není příliš přívětivá. „Vše naznačuje tomu, že v následujících dvaceti letech budeme i nadále ničit biodiverzitu naší planety,“ uvádí studie.

Velká pětka vymírání

Velká pětka vymírání je souhrnné označení pro pět největších hromadných vymírání v průběhu dějin Země, které stanovili paleontologové Jack Sepkoski a David M. Raup roku 1982. Dělí se na:

Vymírání ordovik-silur

K vymírání na přelomu ordoviku a siluru vedly dosud nejasné události (vedou se diskuse o dvou hlavních kandidátech: záření gama a vulkanismus), které způsobily před 440 až 450 miliony let vymření 57 % všech tehdejších rodů.

Vymírání v pozdním devonu

K vymírání v pozdním devonu došlo zhruba před 360 až 375 miliony lety. Jeho příčiny nejsou zcela jasné. Hovoří se o globálním ochlazování, vulkanismu nebo i o pádu komety. Důsledkem byl pokles hladiny moří a pokles obsahu kyslíku v oceánech, kvůli čemuž vyhynulo 70 % všech tehdejších druhů.

Vymírání perm-trias

Vymírání na rozhraní permu a triasu je vůbec největší vymírání v historii Země. Došlo k němu před 251 miliony lety a jako jeho nejpravděpodobnější příčina se jeví masivní vulkanická činnost. Důsledkem bylo silné oteplení zemského povrchu, rapidní pokles kyslíku jak v atmosféře tak v oceánech, dále pokles hladiny moří a vzrůst jejich salinity.

Vymírání trias-jura

Vymírání na přelomu triasu a jury proběhlo před 205 miliony let a vyhynulo při něm na 23 % čeledí a 48 % všech tehdejších rodů. Jeho příčiny jsou nejasné a nejčastěji se hovoří o gradujících změnách klimatu, fluktuaci hladiny moří, vulkanismu nebo asteroidu.

Vymírání křída-paleogén

Vymírání na přelomu křídy a paleogénu je nejmladší z velké pětky vymírání a odehrálo se před 65,5 miliony lety. 17 % čeledí, 50 % rodů a 75 % všech tehdejších druhů vyhynulo. Toto vymírání ukončilo vládu dinosaurů na zemi a všechny druhy neptačích dinosaurů vyhynuly. Také vyhynuli všichni pterosauři a amoniti. Jako příčina se nejčastěji uvádí pád asteroidu.

Zdroj: Wikipedia

Světová fauna i flora trpí podle biologů zejména ničením přirozeného životního prostředí, nadměrným lovem, znečištěním ovzduší, klimatickými změnami i zanášením invazivních druhů.

Jeden ze spoluautorů aktuální studie profesor Paul Ehrlich však tvrdí, že hlavním faktorem je přelidnění planety a neudržitelná spotřeba přírodních zdrojů. Ehrlich o problematice přelidnění planety publikoval v roce 1968 knihu The Population Bomb, která vzbudila v mnohých vědeckých kruzích notnou dávku kontroverze.

„Vážné varování v naší studii je potřeba, protože naše civilizace je závislá na rostlinách, zvířatech a mikroorganismech, které jsou základem pro funkční složky ekosystému jako opylování či zajištění vhodného klimatu,“ popisuje Ehrlich.

Jiný pohled

Někteří vědci však závěry bezmála katastrofické studie zmírňují. Profesor Stuart Pimm z Duke University například tvrdí, že obecný závěr studie je správný, nesouhlasí však s výrokem, že lidstvo aktuálně zažívá šesté velké vymírání druhů. „Zatím se to neděje, ale balancujeme na hraně,“ míní.

Chyby vidí také v metodice studie. „Měli bychom být znepokojeni ztrátou druhů na velkém území?

Rozhodně. Ukazovat to ale tímto způsobem mi přijde neférové. Na světe jsou místa, kde zaznamenali velké ztráty živočišných druhů. V jiných oblastech však hlásí výrazné zlepšení. Zejména na jihu Afriky například odvádí dobrou práci v ochraně lvů,“ vysvětluje.

Podle Robina Freemana ze Zoological Society of London je nyní potřeba podrobně sledovat oblasti, kde druhy vymírají nejrychleji. „Musíme zjistit, jaké jsou hlavní důvody,“ velí. Sám v roce 2014 spolupracoval na analýze tří tisíc živočišných druhů. Jeho tým tehdy zjistil, že od roku 1970 v rámci zkoumané skupiny vymřelo přes padesát procent zvířat. Bez ohledu na metodologii poslední práce vědců tvrdí, že tvrdý tón závěrů studie je potřeba. „Potřebujeme, aby si lidé všimli tohoto katastrofického vymírání,“ dodává.

Nejohroženější savci
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký prezident Donald Trump.
Američané spekulují, že se Trump chystá udělit milost sám sobě

Hlava Spojených států má pravomoc kohokoli omilostnit, napsal v sérii rozhořčených komentářů na Twitteru Donald Trump. Podpořil tím spekulace, že v takzvané...  celý článek

Ali David Sonboly na archivním snímku
Zvláštní případ Davida S. Jak se z mnichovského kluka stal masový vrah

Mnichov si v sobotu připomněl rok od střelby u obchodního centra Olympia, kde osmnáctiletý David Sonboly zastřelil devět lidí. Nebyl to čin teroristy, ale...  celý článek

Bavorský premiér a šéf CSU Horst Seehofer hovoří na sjezdu strany v Mnichově...
Merkelová je „kotvou stability“, překvapil notorický kancléřčin kritik

Německá kancléřka Angela Merkelová je v současnosti jedinou osobností, která drží pohromadě svobodný svět. Řekl to dnes bavorský premiér Horst Seehofer, který...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.