"Sama majitelka nám předložila tento návrh prostřednictvím realitní kanceláře. Nikde však není napsáno, že to skutečně za tuto cenu vykoupíme. Chceme ještě zkusit vyjednávat," tvrdí přerovský místostarosta Jiří Lajtoch (ČSSD). "Pro nás by bylo přijatelných 100 až 120 korun za metr čtverečný. Ale v tomto případě se pohybujeme spíš do dvou set korun za metr čtverečný," dodal.
Na otázku proč chtějí zastupitelé přistoupit na vysokou částku za kus pole je jednoduchá odpověď: město pozemek nutně potřebuje. Město chce pozemek vykoupit i přesto, že na něj nemá a šance získat státní dotaci na jeho výkup je velmi malá. "Zřejmě si budeme muset vzít úvěr," řekl šéf odboru rozvoje Pavel Gala.
"Máme již nejméně tři investory, kteří o něj mají eminentní zájem. Chce sem investovat firma Astron, která sídlí v areálu bývalých Přerovských strojíren. Zřídit tady firmu na výrobu bezpečnostních pásů do aut, kde by pracovaly až dvě stovky lidí, má zájem japonská firma a kromě toho tu chce další americká společnost vyrábět suchou cestou barvy," vysvětlil Lajtoch.
Přerovská majitelka čtrnáctihektarového pozemku není jediná, kdo se nebojí říct městu, jakou cenu chce za svůj pozemek. K odvaze lidí hodně přispělo i vítězství Markéty Regecové ve sporu s hranickou radnicí. Žena totiž nepřistoupila na cenu stanovenou radnicí a žádala za své pozemky víc – alespoň tolik, kolik získali i někteří jiní vlastníci. Peníze nakonec získala.
"Je to tak v pořádku," shodují se realitní kanceláře. "Pozemky v průmyslových zónách skutečně mohou mít hodnotu dvou set korun za metr čtverečný i víc. Je to případ od případu různé. Záleží na lokalitě, cenové mapě města a také na tom, jak moc město pozemek potřebuje," konstatoval pracovník realitní kanceláře Havránek v Přerově.
"Vždycky je to nabídka poptávky a nabídky. U nás se výkupy pozemků nejen pro průmyslovou zónu ale i třeba pro byty pohybují v rozmezí od koruny do pěti set korun za metr čtverečný. Lidé pochopitelně mají různé představy o tom, kolik chtějí získat, a město s tím příliš moc nenadělá," potvrdil místostarosta Prostějova Miroslav Pišťák (ČSSD), že radnice ve většině případů dají majitelům půdy to, co si řeknou. "Samozřejmě pokud nutně potřebujeme pozemek získat. V ostatních případech se raději našeho plánu vzdáme," řekl Pišťák.
Vidina výdělku však některým menším městům či obcím značně komplikuje život. To se nyní stalo v Jezernici, kde obec chtěla vybudovat padesátihektarovou průmyslovou zónu v ideálním místě mezi silnicí a železnicí.
"Už vůbec nepočítáme s tím, že bychom pozemky vykoupili. Mezi některými lidmi zafungovala jako vzor paní Markéta Regecová, takže chtějí v některých případech až 500 korun za metr čtverečný. A to je pro naši obec, kde máme třímilionový rozpočet, naprosto nereálná částka. Ani si nemáme na co půjčit peníze," řekl starosta Jezernice Dušan Pořízka.
Obec spolu se sousedním Lipníkem nabídla všem majitelům pozemků jednotnou částku 70 korun za metr čtverečný. Až na tři vlastníky s cenou všichni souhlasili. "Už tato částka je hodně nad naše finanční možnosti – znamená to, že bychom dali za výkupy pozemků 20 milionů korun," řekl starosta.
Agentura Czechinvest, která se snaží získávat investory a přes kterou tečou státní dotace do průmyslových zón obcí, tvrdí, že podobných případů bude přibývat. "Lidé jsou v podstatě všichni spekulanti a nedá se jim to zazlívat. Případ Markéty Regecové byl jen prvním a největším. Budou následovat další podobné. Pokud však radnice skutečně nemůže dát víc peněz, záleží také na jejím diplomatickém umu, jestli lidé pochopí, že prodej poze mku a vznik průmyslové zóny může přinést prospěch i jim a jejich dětem," uvedla Pavlína Bolfová z Czechinvestu.
Sama Markéta Regecová s odstupem času tvrdí, že by do sporu o cenu pozemku i se všemi nepříjemnostmi šla znovu. "Rozhodně si nemyslím, že by se lidé měli bát říct, nakolik si vlastní půdu cení," řekla žena.
 Markéta Regecová z Hranic hovoří po lednovém vyhlášení rozsudku před Okresním soudem v Přerově s reportéry. (29. května 2001) |
