Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vyměnit půdu za průmysl je zlatý důl

  10:13aktualizováno  10:13
Přerov - Vlastnit pozemek kousek za městem může být lepší než zdědit peníze po bohatém příbuzném. Lidé si čím dál víc uvědomují, že hektary půdy v místě, kde chce radnice budovat průmyslovou zónu, mají často cenu zlata. Například město Přerov nyní schválilo záměr zaplatit majitelce čtrnáctihektarové parcely za městem zhruba 25 milionů korun.

"Sama majitelka nám předložila tento návrh prostřednictvím realitní kanceláře. Nikde však není napsáno, že to skutečně za tuto cenu vykoupíme. Chceme ještě zkusit vyjednávat," tvrdí přerovský místostarosta Jiří Lajtoch (ČSSD). "Pro nás by bylo přijatelných 100 až 120 korun za metr čtverečný. Ale v tomto případě se pohybujeme spíš do dvou set korun za metr čtverečný," dodal.

Na otázku proč chtějí zastupitelé přistoupit na vysokou částku za kus pole je jednoduchá odpověď: město pozemek nutně potřebuje. Město chce pozemek vykoupit i přesto, že na něj nemá a šance získat státní dotaci na jeho výkup je velmi malá. "Zřejmě si budeme muset vzít úvěr," řekl šéf odboru rozvoje Pavel Gala.

"Máme již nejméně tři investory, kteří o něj mají eminentní zájem. Chce sem investovat firma Astron, která sídlí v areálu bývalých Přerovských strojíren. Zřídit tady firmu na výrobu bezpečnostních pásů do aut, kde by pracovaly až dvě stovky lidí, má zájem japonská firma a kromě toho tu chce další americká společnost vyrábět suchou cestou barvy," vysvětlil Lajtoch.

Přerovská majitelka čtrnáctihektarového pozemku není jediná, kdo se nebojí říct městu, jakou cenu chce za svůj pozemek. K odvaze lidí hodně přispělo i vítězství Markéty Regecové ve sporu s hranickou radnicí. Žena totiž nepřistoupila na cenu stanovenou radnicí a žádala za své pozemky víc – alespoň tolik, kolik získali i někteří jiní vlastníci. Peníze nakonec získala.

"Je to tak v pořádku," shodují se realitní kanceláře. "Pozemky v průmyslových zónách skutečně mohou mít hodnotu dvou set korun za metr čtverečný i víc. Je to případ od případu různé. Záleží na lokalitě, cenové mapě města a také na tom, jak moc město pozemek potřebuje," konstatoval pracovník realitní kanceláře Havránek v Přerově.

"Vždycky je to nabídka poptávky a nabídky. U nás se výkupy pozemků nejen pro průmyslovou zónu ale i třeba pro byty pohybují v rozmezí od koruny do pěti set korun za metr čtverečný. Lidé pochopitelně mají různé představy o tom, kolik chtějí získat, a město s tím příliš moc nenadělá," potvrdil místostarosta Prostějova Miroslav Pišťák (ČSSD), že radnice ve většině případů dají majitelům půdy to, co si řeknou. "Samozřejmě pokud nutně potřebujeme pozemek získat. V ostatních případech se raději našeho plánu vzdáme," řekl Pišťák.

Vidina výdělku však některým menším městům či obcím značně komplikuje život. To se nyní stalo v Jezernici, kde obec chtěla vybudovat padesátihektarovou průmyslovou zónu v ideálním místě mezi silnicí a železnicí.

"Už vůbec nepočítáme s tím, že bychom pozemky vykoupili. Mezi některými lidmi zafungovala jako vzor paní Markéta Regecová, takže chtějí v některých případech až 500 korun za metr čtverečný. A to je pro naši obec, kde máme třímilionový rozpočet, naprosto nereálná částka. Ani si nemáme na co půjčit peníze," řekl starosta Jezernice Dušan Pořízka.

Obec spolu se sousedním Lipníkem nabídla všem majitelům pozemků jednotnou částku 70 korun za metr čtverečný. Až na tři vlastníky s cenou všichni souhlasili. "Už tato částka je hodně nad naše finanční možnosti – znamená to, že bychom dali za výkupy pozemků 20 milionů korun," řekl starosta.

Agentura Czechinvest, která se snaží získávat investory a přes kterou tečou státní dotace do průmyslových zón obcí, tvrdí, že podobných případů bude přibývat. "Lidé jsou v podstatě všichni spekulanti a nedá se jim to zazlívat. Případ Markéty Regecové byl jen prvním a největším. Budou následovat další podobné. Pokud však radnice skutečně nemůže dát víc peněz, záleží také na jejím diplomatickém umu, jestli lidé pochopí, že prodej poze mku a vznik průmyslové zóny může přinést prospěch i jim a jejich dětem," uvedla Pavlína Bolfová z Czechinvestu.

Sama Markéta Regecová s odstupem času tvrdí, že by do sporu o cenu pozemku i se všemi nepříjemnostmi šla znovu. "Rozhodně si nemyslím, že by se lidé měli bát říct, nakolik si vlastní půdu cení," řekla žena.

Markéta Regecová z Hranic hovoří po lednovém vyhlášení rozsudku před Okresním soudem v Přerově s reportéry. (29. května 2001)







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Grafomotorička Martina Simonidesová.
Některé děti neumí správně psát, radši sedí u televize, říká grafomotorička

Stovky dětí se učí nejen správně mluvit u logopeda, ale i správně psát a držet tužku v ruce u grafomotorika. „Třetina předškoláků by potřebovala intenzivně...  celý článek

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána na adresu policie, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při rozhovoru s ČTK (18. července 2017)
Vláda zvýšila minimální mzdu na 12 200 korun, oznámil Sobotka

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.