Velká rada - Lója džirga, složená z více než patnácti set kmenových vůdců, politiků, představitelů náboženských komunit a provincií země, podpořila plán afghánského prezidenta Hamída Karzáího na smír s Talibanem.
Karzáí chce přimět islamistické povstalce, aby složili zbraně výměnou za peníze, beztrestnost a práci. Polní velitelé by zase mohli získat azyl v zahraničí a záruky, že je OSN ani Spojené státy nebudou už dále hledat jako teroristy.
"Teď, když je jasná cesta, kterou jste vybrali a podpořili, půjdeme po ní krok za krokem a s Boží pomocí dosáhneme cíle," řekl Karzáí účastníkům džirgy v obřím stanu.
Džirga vyzvala k okamžitému příměří a vytvoření zvláštní komise složené ze zástupců provincií, kmenových vůdců a náboženských učenců, která podmínky nastolení míru s Talibanem projedná. Delegáti se shodli, že neexistuje jiná alternativa, která by zajistila bezpečnost v zemi.
"Džirga vyslala k povstalcům velmi pozitivní zprávu, aby přijali mír a vrátili se do normálního života, života bez násilí," vzkázal v reakci na zasedání zvláštní vyslanec NATO pro Afghánistán Mark Sedwill.
Taliban o míru nechce ani slyšet
Taliban se však na takovou nabídku zatím příliš netváří. Velké rady se přímo nezúčastnil nikdo z umírněného křídla Talibanu. Povstalci účast předem odmítli s tím, že se nebudou bavit o míru, dokud zemi neopustí poslední zahraniční voják.
"V podstatě veškeré úsilí zahraničních vetřelců, včetně svolání džirgy, sleduje ve skutečnosti jen zájmy cizinců," uvedl Taliban v prohlášení na svých internetových stránkách.
Lója džirga
|
Jednání Velké rady označili povstalci za "loutkové divalo" v režii Spojených států a reagovali na něj po svém. Hned první den zaútočili na místo konání raketami i sebevražednými atentátníky.
Povstalecké útoky jsou přitom nejintenzivnější za poslední roky. I přes lokální úspěchy koaličních jednotek i afghánských bezpečnostních složek se zatím nezdá, že by Taliban ztrácel na síle. Podle analytiků tak existuje jen velmi málo důvodů, proč by povstalci chtěli skládat zbraně.
Spojenci mají v Afghánistánu ještě zhruba rok na to, aby povstalce oslabili tak, že si s nimi později budou schopné poradit afghánské bezpečnostní jednotky. Spojené státy totiž plánují, že začnou stahovat své vojáky z Afghánistánu v létě 2011. Své muže stáhne ze země třeba i Nizozemsko a uvažuje o tom i Kanada.
Udeříme přímo na srdce povstalců
Spojenci proto připravují na letní měsíce masivní ofenzivu proti ozbrojencům v provincii Kandahár. Právě až dopady tvrdé vojenské operace v tradiční baště Talibanu by mohly podle analytiků přinutit některé povstalce k tomu, aby na smír s afghánskou vládou přistoupili, složili zbraně a začali nový život.
Rozsáhlou několikaměsíční akci, složenou z několika dílčích operací, má řídit britský generál Nick Carter. Cíl je jasný - "vyčistit a udržet" oblasti v jižním Afghánistánu. Bojová operace má začít už tento měsíc a zapojí se do ní tisíce amerických, britských a kanadských vojáků.
"Naším úkolem je do konce letošního roku prosadit nezvratný trend směřující k vítězství," nastínil šéf amerických operací v jižním Afghánistánu Frederick Hodges. "Už nikdy nebudeme mít takové schopnosti, jako v letos v létě," komentoval nastávající osudové měsíce v devět let trvající válce s povstalci.
Vojenská část operace má začít vytvořením 32 opěrných bodů kolem města Kandahár, na každém vstupu do něj a podél všech nejdůležitějších silnic v provincii. Pak se společné oddíly pokusí o vyčištění odlehlých okresů ovládaných Talibanem.
Předseda sboru náčelníků štábů americké armády Mike Mullen předpovídá, že do konce roku už bude jasné, jestli je alianční operace v Kandaháru úspěšná. Podle něj je kampaň v Kandaháru tak klíčová pro otočení vývoje afghánské války, jako byl Bagdád pro americké jednotky v Iráku v roce 2007.
