Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O půlnoci svět přišel o většinu enkláv. Indie upravila bláznivou hranici

  15:52aktualizováno  17:55
Úderem páteční půlnoci ze světa zmizela většina enkláv. Indie a Bangladéš si totiž po desítkách let vyměnily 162 malých území v pohraničí. Historickou dohodu podepsali představitelé zemí počátkem června. Nyní na světě zbylo už jen 49 území jednoho státu zcela obklopených státem jiným.

Vyvěšování bangladéšské vlajky v bývalé indické exklávě (1. srpna 2015). | foto: AP

Kvůli vzájemné rozeklané hranici sdílí Indie s Bangladéšem pátou nejdelší hranici světa - měří 4 100 kilometrů. V roce 1974, tři roky po osamostatnění Bangladéše od Pákistánu, se obě vlády dohodly, že by bylo vhodné si území vyměnit. Ale teprve letos v květnu ústavní změnu umožňující výměnu enkláv schválil indický parlament a 6. června dohodu v Dháce podepsali indický premiér Naréndra Módí a bangladéšská premiérka Šajch Hasína Vadžídová.

Fotogalerie

Bangladéšská vlajka nyní vlaje v 111 bývalých indických exklávách a indická v bývalých 51 bangladéšských exklávách. Na vyměněných územích žije přes padesát tisíc obyvatel. Ti budou mít nyní možnost se rozhodnout, zda zůstanou ve svém dosavadním bydlišti, nebo se přestěhují na druhou stranu nové hranice. Vybírat si budou i občanství. Až dosud byli prakticky zbaveni možnosti vzdělání, zdravotní péče a dalších veřejných služeb.

Lidé v bývalé enklávě Masaldanga, která se stala součástí Indie, zapalovali petardy a vyvěsili indickou vlajku. Na druhé straně hranice lidé žijících v enklávách v Bangladéši zase jásali, tancovali a zpívali „Bangladéš, Bangladéš,“ píše agentura AP.

Enklávy na hranici mezi Indií a Bangladéšem. Po 1. srpnu 2015 už jsou po desítkách let minulostí.

Enklávy na hranici mezi Indií a Bangladéšem. Po 1. srpnu 2015 už jsou po desítkách let minulostí.


V obci Dashiarchhara lidé zapálili 68 svíček a vypustili 68 balónků, čímž zdůraznili, že hraniční spor trval 68 let - od osamostatnění Indie a Pákistánu na Velké Británii. „Byli jsme v temnotách po 68 let, ale konečně jsme uviděli světlo,“ řekl dvacetiletý mladík Russel. „Jsme teď lidské bytosti se všemi právy,“ dodal jeho kamarád.

Šachy, vylitý inkoust či dohody ukončující války

Samotný původ enkláv se však datuje mnohem hlouběji do historie. Britský list The Economist popsal, jaké legendy se o vzniku indických a bangladéšských enkláv mezi lidmi tradují. První z nich praví, že před staletími spolu dva tamní vládci hráli šachy a malé kusy území byly jejich sázky. Později se jejich vznik přičítal opilému britskému úředníkovi, který vylil inkoust na mapu, když maloval hranice mezi Indií a Pákistánem v roce 1947.

Enkláva a exkláva

Politická geografie rozlišuje enklávy a exklávy. Definice uvádí, že zatímco enkláva je území zcela obklopené teritoriem jiného státu, exkláva je území politicky spojené s určitým státem, se kterým však není fyzicky propojené. Mnoho příkladů navíc spadá pod obě kategorie.

Ideální je uvést příklad: 
Ceuta je enkláva v Maroku, která představuje španělskou exklávu.

Politický geograf Reece Jones tvrdí, že enklávy vznikly v rámci dohod podepsaných v letech 1711 a 1713, které ukončovaly sérii malých válek mezi místními vládci. Armády si udržely území, které ovládly, a obyvatelé platili daně feudálním vládcům. O padesát let později se snažila Britská východoindická společnost vyřešit tento chaos, ale neuspěla. Stejně tak, když v roce 1947 končil na území britský kolonialismus, problém enkláv se jen odsunul.

Definitivního řešení se obyvatelé indických a bangladéšských území dočkali až nyní. Od 1. srpna 2015 tak na světě zůstává jen 49 enkláv, z nichž většina je v západní Evropě a v oblasti bývalého Sovětského svazu. Jejich přehled naleznete například zde.

Ze světa o páteční půlnoci kromě 162 enkláv zmizel i unikátní příklad dalšího bizarního fenoménu, a to „enklávy v enklávě“. Při pohledu na mapu výše je vidět, že části území byly vlastně „enklávami na druhou“: indické území obklopené Bangladéšem uvnitř indické enklávy v Bangladéši. Ty se nyní přesouvají z reality už jen do učebnic politické geografie.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.