Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Oběti Černé smrti, římská silnice. Stavba dráhy odkryla v Londýně unikáty

  13:47aktualizováno  13:47
Archeolog Jay Carver opatrně odhrabává hlínu a postupně se z ní vynořuje kostra. A ne ledajaká. Ostatky zřejmě patří člověku, jenž svůj život prožil v 17. století. Možná byl duševně chorý. Ale hlavně: není sám. Kolem jsou roztroušeny stovky, nejspíše však tisíce starých koster...

Archeologové nacházejí kostry na hřbitově ze 17. století, který se ukrýval pod nánosy půdy v centru Londýna u stanice Liverpool Street. Leží tam i ostatky pacientů tehdejšího ústavu pro duševně choré zvaného Bedlam (7. srpna 2013) | foto: Reuters

Vítejte na největším  britském archeologickém nalezišti současnosti, v centru Londýna. Ano, skutečně. Podzemí britské metropole vydává prastará tajemství díky stavbě nové železnice Crossrail, jež od roku 2018 protne metropoli ze západu na východ. V jejím středu povede pod povrchem a proto je zapotřebí vybudovat nové tunely.

A nejásají přitom jen firmy, které se podílejí na mnohamiliardovém  projektu. Asi sto britských archeologů se díky budoucí dráze už nejméně tři roky doslova přehrabuje historií, která by jinak zůstala pohřbena pod rušnými londýnskými ulicemi. Objevují středověká pohřebiště, dědictví po Římanech i stopy po pravěkých lidech.

Fotogalerie

Kde vůbec začít? Třeba právě v prehistorii. Ve čtvrti Paddington stály v cestě novým tunelům ostatky bizona a dalších zvířat mrtvých až 60 tisíc let. U břehů Temže archeologové pro změnu objevili v minulých týdnech pazourek z dob mezolitu, tedy starý až 10 tisíc let.

Nejvíce práce ovšem mají u stanice metra a vlaků zvané Liverpool Street v City. Tak předně, asi pět až šest metrů pod dnešní úrovní ulic se ukrývala stará římská cesta a spousty asi dva tisíce let starých koňských podkov. "Můžete skoro vidět Římana, jak táhne přes most káru. Je to velmi výjimečný pohled do obyčejného římského života," popsal archeolog Nicholas Elsden.

Kostry pacientů Bedlamu

Londýn totiž vyrostl na místě, kde na počátku tisíciletí Římané vybudovali osadu zvanou Londinium. Archeologové rozkryli i další stopy po Římanech. Třeba základy domů, hrnce a mince včetně jedné s portrétem císaře Hadriana.

Kromě toho stanice Liverpool Street skrývala další poklad: starý hřbitov ze 17. století, kde spočívají mimo jiné i pacienti z prvního ústavu pro choromyslné na světě. Říkalo se mu původně Bethlem (podle anglického výrazu Betlémský) a později se pro něj ujal výraz Bedlam. Archeologové našli stovky koster, ostatky tisíců lidí podle ještě v zemi na odkrytí čekají.

Jedním z nejatraktivnějších objevů je však nález obětí Černé smrti, čili epidemie moru, jež zabila třetinu tehdejší ostrovní populace. Archeologové teď našli 23 koster u náměstí Charterhouse Square, kde Britové ve 14. století zřídili největší hromadný hrob pro oběti moru v Londýně. Zda k nim skutečně patřily i nalezené kostry, však musí ještě potvrdit testy.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.