Miloslav Výborný

Miloslav Výborný | foto: ČTK

S výkladem imunity to Nejvyšší soud přehnal, tvrdí spolutvůrci ústavy

  • 514
Rozhodnutí Nejvyššího soudu o imunitě exposlanců Fuksy, Šnajdra a Tluchoře je velkým zklamáním pro spolutvůrce ústavy. Bývalý soudce Miloslav Výborný i bývalý předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda by imunitu vztahovali jen na výroky poslanců. Podle nich ji soudci nebezpečně rozšířili i na politické obchody.

Svoboda a Výborný se před více než dvaceti lety podíleli na formulaci poslanecké imunity v tehdy připravované české ústavě. Nejvyšší soud podle nich v kauze tří bývalých rebelů ODS překroutil původní význam imunity. Původně se projevy v orgánech Sněmovny, které jsou chráněny imunitou, měly vztahovat jen na výroky poslanců.

Imunita

Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo v jejích orgánech nelze poslance trestně stíhat.

Ústava ČR, čl. 27, odst. 2

"Při přípravě ústavy nebylo pochyb o tom, že pojem "projevy ve Sněmovně" musí být vykládán úzce. Bohužel teď Nejvyšší soud řekl, že projevem se myslí nejen projev ústní, nonverbální, ale i smluvní nebo mimosmluvní ujednání. To může mít velmi neblahé důsledky," varuje bývalý ústavní soudce Miloslav Výborný, který byl v roce 1992 členem vládní komise pro přípravu nové ústavy.

Na základě nepsaného pravidla výkladu zákonů nesmí být výjimky interpretovány široce. To připomíná i Výborný. "Tento široký výklad Nejvyššího soudu naráží na zásadu rovnosti před zákonem. Imunita je sice správný institut, který má své opodstatnění, ale narušuje rovnost. Proto musí být vykládána úzce. Tady se stal naprostý opak," podotýká Výborný.

Na svobodě

Podle bývalého ministra a předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody, který před jedenadvaceti lety působil jako tajemník komise pro přípravu ústavy, je rozhodnutí Nejvyššího soudu dokonce velmi nebezpečné. "Patřím k těm, kteří jsou úterním rozhodnutím Nejvyššího soudu šokováni. Projevy ve Sněmovně se rozumí politické výroky. V případě exposlanců ODS evidentně nešlo o politické výroky. Pokud v jejich kauze došlo k dohodě ´post za post´, tak to rozhodně nemůže být předmětem imunity," vysvětluje Cyril Svoboda.

Spor o imunitu

Spolutvůrci české ústavy se také shodují, že negativní důsledky rozhodnutí Nejvyššího soudu zvýrazňuje jeho nepřezkoumatelnost.

"Tento názor Nejvyššího soudu je v podstatě nezvratný. Neexistuje oprávnění Ústavního soudu, aby tento názor korigoval," upozorňuje Výborný. To potvrzuje i předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová.

"Zákon svěřuje tu kompetenci Nejvyššímu soudu. Vždy někdo má to poslední slovo a vydá nezvratné rozhodnutí," říká Brožová. Přesto z jejího vyjádření pro MF DNES plyne, že rozhodně nepatří mezi nadšené příznivce takovéhoto rozšiřování imunity poslanců, které provedli její kolegové. Spíše naopak.

"Já si umím představit restriktivní interpretaci těch ustanovení o poslanecké imunitě," nechala se slyšet předsedkyně Nejvyššího soudu.

Tím jde proti názoru svých kolegů, soudců Vladimíra Jurky a Petra Šabaty, kteří jsou podepsáni pod rozhodnutími, jež dostala Marka Šnajdra, Petra Tluchoře a Ivana Fuksu z vazby.

Podle ústavního soudce Vojena Güttlera by o rozsahu imunity a vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení měl v budoucnu rozhodovat spíše Ústavní soud. S podobnou problematikou totiž prý mají ústavní soudci více zkušeností. Politici by měli podle Güttlera zvážit případnou změnu zákona.

"Je to otázka více ústavní než trestněprávní, takže tady by asi ingerence Ústavního soudu byla více na místě, neboť v tomto směru má přeci jen více zkušeností," uvedl Güttler. Výklad Nejvyššího soudu je podle Güttlera "hodně široký". Detailně se ale prý jako ústavní soudce vyjadřovat nemůže a nechce. "Nechci dávat munici ani jedné, ani druhé straně," zdůraznil.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video