Vyjednávat opt out na euro by bylo podle premiéra Petra Nečase obtížné a navíc zbytečné. Potvrdil, že vláda dostala dopis od prezidenta Václava Klause. Právě on by si vyjednání opt outu přál.

Vyjednávat opt out na euro by bylo podle premiéra Petra Nečase obtížné a navíc zbytečné. Potvrdil, že vláda dostala dopis od prezidenta Václava Klause. Právě on by si vyjednání opt outu přál. | foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Vyjednat s EU výjimku na euro by šlo těžko, míní premiér Nečas

  • 689
Česko by podle Petra Nečase jen těžko vyjednalo takovou změnu přístupové smlouvy k EU, která by znamenala výjimku pro zavedení eura. Premiér tak reagoval na požadavek prezidenta Václava Klause. Vláda nyní řeší, jak se postaví k možnosti, že by se na záchranných plánech pro země eurozóny podílely i země, které eurem neplatí.

"Já bych v tuto chvíli nepředjímal žádné řešení. Byl by to naprosto uměle dělaný politický akt, navíc velmi těžko dosažitelný," odvětil premiér a předseda ODS Petr Nečas na dotaz iDNES.cz, jak vnímá požadavek prezidenta Klause, aby se Česko pokusilo vyjednat opt out, tedy podobnou výjimku pro euro, jakou nyní mají Dánsko či Velká Británie.

O tom, že by si prezident takovou výjimku přál, řekli iDNES.cz pod podmínkou anonymity dva členové Nečasovy vlády. "Vyžadovalo by to změnu přístupové smlouvy schválené všemi 27 členskými zeměmi," připomněl premiér. Zdůraznil, že Česko nyní nemá stanovený žádný termín pro přijetí eura.

"Fakticky si sami rozhodujeme, zda a kdy tento krok uděláme, přestože jsme se k němu zavázali. Není časově nijak ohraničen," uvedl Nečas. Opt out na euro podle něj proto nemusí být napsán v přístupové smlouvě.

Potvrdil, že prezident Klaus poslal určitý dopis, ale nechtěl jeho obsah blíže komentovat. "Ode mě by to bylo nezdvořilé a nediplomatické," uvedl předseda vlády.

Pomoc se spíš bude týkat jen zemí eurozóny, míní Nečas

Za naprosto předčasné považuje Nečas to, zda by se Česko mohlo podílet na "stálém mechanismu krizového řízení pro země eurozóny", tedy určitém obecném záchranném mechanismu pro země, které platí eurem a dostaly by se do velkých finančních potíží.

iDNES.cz totiž získal materiál, který dostali ministři Nečasovy vlády a ve kterém se doslova uvádí: "Rýsuje se přitom několik scénářů možné podoby uvedeného mechanismu, včetně možné participace nečlenských států eurozóny na něm. V tuto chvíli je zapotřebí konkretizovat vyjednávací pozici České republiky," píše se v textu.

"Jednání jsou teprve v naprostém počátku. Krizový mechanismus není nyní ani navržen. Většina návrhů směřuje k tomu, že by se tento krizový mechanismus týkal pouze členských zemí eurozóny," řekl v pátek iDNES.cz Nečas. Zdrženlivý k možnosti, že by se zapojení do tohoto plánu týkalo i České republiky, je ministr financí Miroslav Kalousek.

Vytvoření "stálého mechanismu krizového řízení pro státy eurozóny" se řešilo už na říjnovém summitu Evropské unie. Nahradil by současný fond, který Unie vytvořila po dohodě o finanční pomoci Řecku a z nějž má nyní směřovat pomoc také Irsku. Řecko dostalo příslib pomoci 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun).

Týká se to jen zemí eurozóny, říká také opoziční ČSSD

"Jsme k tomu rezervovaní, primárně se to týká zemí eurozóny. Pokládal bych za nešťastné, kdybychom měli platit daňové experimenty v jiných zemích Unie," řekl iDNES.cz lídr opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka.

Na řešení problémů v zemích eurozóny by se podle něj měly výrazně podílet banky, které se dopouštějí chybných rozhodnutí. "Měla by to řešit bankovní daň, která by se týkala určitých transakcí," míní Sobotka.

Měla by ČR vyjednat s EU vyjímku pro zavedení eura?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 29. listopadu 2010. Anketa je uzavřena.

ANO
ANO 6912
NE
NE 1980

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video