Při rozhovoru je naprosto soustředěný (až kožený), přesně formuluje své odpovědi, žádná otázka ho nerozhodí.
Topolánek naopak k odpovědi na každou otázku potřebuje větší "rozlet". Nespokojí se s jednoduchým sdělením, má potřebu vysvětlit všechny souvislosti obsažené ve volebním programu.
Kromě toho s ním i při rozhovoru cloumají emoce, to zvlášť když padne řeč na jeho soupeře. Jak se vypořádali s třinácti stejnými otázkami?
1. Dokážete se se svým soupeřem vůbec ještě na něčem shodnout?
Paroubek: Myslím, že pan Topolánek je v takovém psychickém stavu, že už asi těžko. A to i v těch elementárních věcech. On hledá příležitosti, jak se od mých názorů odlišovat. Je před volbami, já to tak beru. Ale já jsem nepřišel s politikou nulové tolerance. Myslím, že i kdyby někdy byla sociální demokracie v opozici, což myslím, že minimálně ještě čtyři roky nenastane, tak já bych tak hloupou politiku nepodporoval, protože si myslím, že je třeba výběrově podporovat i návrhy vlády.
Topolánek: Já jsem se o to pokusil, byl jsem ten vstřícný po jeho nástupu do funkce premiéra. Dnes je ale dohoda s ním už nemožná, protože ho nepokládám za slušného člověka.
2. Co je podle vás nejsilnější stránkou vašeho soupeře?
Paroubek: To bych nechtěl nějak komentovat.
Topolánek: Je absolutně bez skrupulí.
3. Jaká je naopak soupeřova nejslabší stránka?
Paroubek: Psychická labilita.
Topolánek: Je absolutně bez skrupulí.
4. Jaký byl váš největší úspěch během posledního roku?
Paroubek: Největším úspěchem je to, že ČSSD, která byla před rokem vysmívanou stranou a byla v pozici boxera, který je po k. o., jsem postavil na nohy a je schopna ten box i v posledním kole vyhrát.
Topolánek: Během posledního roku nebyly žádné volby, nevolil se ani předseda ODS. Takže - já na úspěch čekám. A on přijde. Moje výhoda je, že netrpím vůdcovským komplexem, nehraju si na mesiáše.
5. Jaký byl váš největší neúspěch, na který byste nejraději zapomněl?
Paroubek: Nemyslím, že jsem měl nějaký výrazný neúspěch. Jsem s tím rokem spokojen.
Topolánek: Žádný neúspěch si nepamatuju.
6. Jaký volební výsledek tipujete pro svou stranu?
Paroubek: Někde mezi 30 a 35 procenty hlasů.
Topolánek: Dostatečný. Procenta neumím říct. Počet mandátů: 80.
7. Jak dopadne ve volbách strana vašeho soupeře?
Paroubek: Kolem 30 procent.
Topolánek: 50 mandátů.
8. Řeknu vám jména pěti politiků. Seřaďte je podle sympatií či podle vaší schopnosti se s nimi dohodnout: Václav Havel, Václav Klaus, Martin Bursík, Vojtěch Filip a Miroslav Kalousek.
Paroubek: Václav Havel na prvním místě, na druhém místě Bursík, na třetím Filip, na čtvrtém Kalousek, na pátém Klaus.
Topolánek: První Kalousek, druhý Klaus, třetí Bursík, čtvrtý Havel, pátý Filip.
9. Je týden před volbami. Jak byste popsal své pocity? Nervozita, euforie? Vyčerpání?
Paroubek: Já jsem v dobré kondici. Není to euforie. Nepociťuji nějaké výkyvy nahoru a dolů. Když, tak spíš pozitivní výkyvy. Za své výkony v posledním roce se jako politický profesionál nemusím stydět.
Topolánek: Ta práce, kterou teď dělám, je poměrně vyčerpávající, ale celkem jsem v absolutní pohodě. Nejsem ani excitovaný, ani v depresi. Zvládám to velmi dobře, fyzicky i psychicky. Už vůbec nečtu žádné průzkumy, už se vůbec nezabývám nějakými detaily.
10. Jaké by byly vaše první tři kroky ve funkci premiéra po volbách?
Paroubek: Určitě bych si dal dohromady svůj osobní plán práce na nejbližší dobu, to jest do vládní dovolené, a pak i dlouhodobější plán do konce roku. Zadruhé bych požádal ministry, aby mi předložili svůj plán práce včetně legislativního plánu na nejbližší období. Podíval bych se ve třetím kroku na to, které zákony se nám nepodařilo prosadit v předchozí době, mám na mysli především trestní zákoník, a tyto věci bych se snažil posunout tak, aby prošly co nejdřív.
Topolánek: První tři kroky po jmenování premiérem: zaprvé bych sestavil vládu, zadruhé - vyjednával bych dobré programové prohlášení, zatřetí - vyjednával bych, aby vláda měla podporu. Říkat, který zákon bych navrhl jako první, teď nebudu.
11. Mají mít podle vás ministři i nadále právo používat při jízdě autem maják a porušovat přitom pravidla silničního provozu?
Paroubek: Zákon jim tuto možnost dává, takže mají právo toho využívat. Když jsem byl ministrem, tak jsem nepoužíval maják nikdy. Když jsem premiérem, tak řeknu otevřeně, že mám tak málo času, že se ho snažím co nejvíce využít, takže ho používám poměrně často. Lidé tuto výsadu nemají rádi a já se jim nedivím, ale pokud chtějí, abych stíhal těch věcí co nejvíce, a to by asi daňoví poplatníci měli chtít, tak by jim to nemělo vadit. Netvrdím, že to musí mít všichni. Je potřeba tohle u premiéra, u některých ministrů, pokud se jedná třeba o ohrožení státu, katastrofy přírodní a tak dále. O těchto věcech bychom měli hovořit.
Topolánek: Ano. Toto právo nemají všichni ministři, má to premiér a vybraní ministři podle zákona - ministr vnitra, zahraničí, obrany. To je z důvodu bezpečnosti státu. Na tom bych nic neměnil.
12. Mají mít poslanci a senátoři hromadnou dopravu zdarma?
Paroubek: Myslím si, že to není dobře. Tento názor mi zůstal z komunální politiky. My jsme to neradi viděli, když jsem byl členem pražského zastupitelstva. Myslím si, že by to nemělo takhle být dál. Určitě s tím budeme chtít něco udělat, ale ve volebním programu ČSSD to není. To řeknu otevřeně. Ale slibuju, že se k té věci zcela nepochybně vrátíme.
Topolánek: Takovou výsadu mít nemají. A my navrhneme zrušení.
13. Má být v příštím volebním období zrušen lustrační zákon, který brání bývalým spolupracovníkům StB proniknout do funkcí ve státní správě?
Paroubek: Myslím si, že by bylo dobré jej nahradit nějakou přesnější normou, která by zamezovala tomu, aby do státní správy přicházeli lidé, kteří byli angažováni ve Státní bezpečnosti. To lustrační zákon dělá jen do určité míry. Bylo by dobré to promítnout do služebního zákona, aby ti, kdo prokazatelně spolupracovali se Státní bezpečností, nemohli pracovat ve státní správě.
Topolánek: Lustrační zákon se rozhodně rušit nemá. K tomu nemám co dodat.
