Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Výhra Gripenu nepřekvapila

  9:37aktualizováno  9:37
Poté, co meziresortní komise předložila ministru obrany vyhodnocení nabídek na dodávku nadzvukových letadel pro armádu, se v České republice opět rozproudila odborná i laická diskuse nejen o nejvhodnějším typu, ale o (přinejmenším stávající) potřebě nadzvukových letadel v ČR vůbec.

Rozhodnutí komise není samozřejmě konečné, protože definitivní slovo bude mít vláda.

Výhra švédského stroje JAS-39 Gripen nebyla překvapivá, avšak v podstatě znamená  alespoň částečný návrat do minulých problémů spojených s výběrovým zřízením.

Gripeny již jednou vyhrály, byť tehdy se jednalo o nákup, nikoliv pronájem. Je však pravděpodobné, že typ, který bude za výhodných podmínek pronajat, a jehož výrobci mají v určitých kruzích v ČR dobré konexe, výrazně zvýší svoji šanci být za několik let vítězem tendru při nákupu.

V souvislosti s výběrem britsko-švédského stroje se objevují pochyby o strategické výhodnosti takovéhoto obchodu, jímž vznikají důležité bezpečnostně-politické vazby. Vztahy s neutrálním Švédskem nejsou pro ČR natolik důležité jako podpora USA a jejich technologické zázemí.

Je nepochybné, že z hlediska technologické konstrukce stroje jsou letouny Gripen z nabízených typů nejmodernější.

Avšak pokud se týká avioniky (včetně počítačového vybavení), která hraje v soudobém leteckém boji hlavní roli, nemusí být v případě modernizace vybavení starší americké stroje vůči Gripenu v nevýhodě, leckdy právě naopak.

Na rozdíl od Gripenů navíc prošly mnoha ostrými konflikty, což se o JAS-39, ani o jeho předchůdcích JAS-37 a JAS-35 (nepočítáme-li nepříliš úspěšné vzlety rakouských  Drakenů proti jugoslávským narušitelům vzdušného prostoru v roce 1991 v kontextu slovinské války) říci nedá.

Výběrem amerických strojů by se utvořila vazba k nejvyspělejšímu leteckému průmyslu světa, protože ve většině ostatních států nejsou pro perspektivní rozvoj tohoto odvětví dostatečné finanční a technologické kapacity.

V současnosti je však třeba hlavně zvážit, zda je třeba v přechodném období, kdy území ČR s vysokou pravděpodobností nebude vystaveno masivnějšímu leteckému útoku, vydávat nemalé prostředky na udržování nadzvukového letectva.

Další analýzy a komentáře čtěte na portále natoaktual.cz ZDE

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.