Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vyhnanci z Podkarpatské Rusi dostanou šanci na miliony odškodného

  6:50aktualizováno  6:50
Stovky lidí, kteří museli v letech 1938 až 1945 opustit Podkarpatskou Rus, i jejich potomků, mají větší šanci na odškodnění. Senátoři chtějí změnit dosud platný zákon, který uprchlíkům přiznával náhradu za majetek, jenž museli ve starém domově zanechat. Dosud platná norma má totiž chybu. Kvůli přísným pravidlům a časovému omezení na peníze dosáhlo minimum lidí.

Chust, okupované centrum Podkarpatské Rusi (16. března 1939) | foto: Archiv Radana Láška a ÚSTR

"Do doby účinnosti tohoto zákona zemřeli všichni bývalí majitelé nemovitostí, jejich děti mají cca 80 roků, a tak se jich za dobu účinnosti tohoto zákona přihlásilo pouze cca 600," píší senátoři v návrhu novely zákona.

Senátorovi ODS Tomáši Grulichovi, který návrh předkládá, vadí především to, že z těchto šesti set žádostí byla většina zamítnuta a odškodného se dočkalo jen 200 žadatelů.

Podkarpatská Rus

Po Mnichovu v září 1938 začali na Podkarpatskou Rus útočit maďarští a polští partyzáni. Armáda proti nim nasadila tanky i letadla. Maďarsko si pak vynutilo část území. 14. března 1939 vyhlásilo Slovensko Slovenský štát a následující noc vtrhli Maďaři přes podkarpatské hranice, 15. března 1939 je vyhlášena nezávislá republika Karpatská Ukrajina. Po krátkém boji je celá Karpatská Ukrajina Maďarskem obsazena.

Po zmanipulovaných volbách pod taktovkou SSSR bylo 29. června 1945 území postoupeno Sovětskému svazu.

Bývalé Československo přitom v roce 1958 obdrželo od tehdejšího SSSR vyrovnání 920 milionů korun za ponechané nemovitosti. Z toho ale bylo za komunismu nakonec vyplaceno jen 13 milionů. Komunistická vyhláška totiž omezovala rozsah náhrad z ideologických důvodů.

Senátoři proto nyní navrhují zdánlivě drobnou, ale zásadní změnu. Stávající norma nárok omezovala na lidi, kteří majetek na Podkarpatské Rusi zanechali od 5. listopadu 1938 do 18. března 1939 a oficiálně o něj pak přišli do 23. května 1945.

Nově by se poněkud kostrbatá formulace měla zjednodušit a stanovit, že nárok na odškodnění mají lidí kteří od konce září 1938 do konce června 1945 museli na Podkarpatech svůj majetek nechat a už se pro něj nemohli vrátit. "Změna by měla pomoci například potomkům bývalých legionářů, kteří tvoří velkou část neúspěšných žadatelů," řekl Grulich iDNES.cz.

Šanci má až 350 lidí

Mapa meziválečného Československa

Mapa meziválečného Československa

Po zmírnění podmínek by na odškodnění mělo dosáhnout dalších 240 lidí, kteří dostanou celkem 150 milionů korun. Senátoři ale odhadují, že o peníze požádá dalších 100 lidí, kteří nyní své nároky ani neuplatňovali, protože věděli, že by neuspěli.

"Celkově lze tedy dopady na státní rozpočet kvantifikovat v řádu 200 - 210 milionů Kč," uvádí senátní návrh novely zákona, o kterém bude rozhodovat vláda. Podle Grulicha bylo podle starého zákona zatím vyplaceno asi 170 milionů korun.

Nejčastějším důvodem pro zamítnutí žádosti bylo právě to, že lidé z Podkarpatské Rusy neutíkali jen v zákonem stanovených necelých pěti měsících na přelomu let 1938 a 1939, ale téměř celý rok.

Vesnice na Podkarpatské Rusi

Vesnice na Podkarpatské Rusi

Toto časové období bylo podle Senátu "zvoleno nešťastně a bez bližšího povědomí o historických událostech". K ohrožování Čechů i Slováků totiž docházelo po celý rok 1938 a lidé žijící v těsné blízkosti hranic s Maďarskem byli evakuováni před termínem uvedeným v zákoně. Šlo především  o rodiny legionářů - zemědělců.

Naproti tomu státní zaměstnanci – železničáři, poštovní zaměstnanci, četníci a ostatní úředníci sloužili až do obsazení celého území Podkarpatské Rusi, které skončilo 18. března 1939, a kvůli výkonu služby opouštěli území Podkarpatské Rusi až po 18. březnu. Obě skupiny tak nesplnily časový limit pro odškodnění.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda ČSSD Lubomír Zaorálek odpovídá na dotazy novinářů před Lidovým domem v...
Mění se doba a bude se muset změnit i ČSSD, řekl k neúspěchu Zaorálek

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek věří, že příčina jejich neúspěchu je v nedostatečné komunikaci s lidmi. Domníval se, že politiku je možné dělat v pracovně,...  celý článek

Milan Brázdil (ANO 2011).
Místní špičky ANO ve volbách nechtěly „sběrače kroužků“, opět je přeskočil

Titul volební skokan by si mohl dát před jméno kandidát ANO z Olomouckého kraje Milan Brázdil. Už ve třetích volbách posbíral v kraji od voličů nejvíc kroužků....  celý článek

Ústecký volební lídr ČSSD Jaroslav Foldyna v diskusním pořadu iDNES.cz...
Vedení ČSSD musí rezignovat, budoucnost má jen Chovanec, míní Foldyna

Na mimořádném sjezdu ČSSD by mělo rezignovat celé vedení, myslí si rebel sociální demokracie Jaroslav Foldyna. Jediný, koho si dál umí představit v čele...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.