Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vyhnance už odškodnilo Německo

  0:07aktualizováno  0:07
Nejméně bilion korun jako odškodné za ztrátu majetku už bylo vyplaceno Němcům odsunutým z České republiky a Polska. Náhrady škod, které byly po odsunu na základě spolkového zákona o vyrovnání z roku 1956 postupně vypláceny sudetským a slezským Němcům, dosáhly podle studie německého právního experta Heinze Schafera už v roce 1990 sumy vyšší než 51 miliard marek. V posledních deseti letech se tato částka ještě zvýšila.

Podle hrubých odhadů, které připouštějí i sami sudetští Němci, tak na jednoho vyhnance připadá průměrné odškodnění přes šest tisíc marek, v některých zdokumentovaných případech i několikrát vyšší.

Pokud by se sudetským Němcům podařilo prosadit požadavky na restituci jejich bývalých majetků v České republice, museli by tyto peníze vrátit. "Ano, německý zákon o vyrovnání to takto podmiňuje," uvádí český diplomat a expert na německou problematiku Jan Sechter.

To se už ostatně v několika případech, kdy se sudetským Němcům podařilo restituovat majetky v České republice, stalo.

Podle údajů, které zveřejnil sudetoněmecký list Die Brücke, se v jednom případě hodnota vráceného odškodného vyšplhala na sedmnáct tisíc marek.

Jak uvádí někteří experti by v mnoha případech hodnota majetku, který by Česká republika sudetským Němcům vrátila, stěží dosáhla výše odškodného, které jim bylo vyplaceno Spolkovou republikou.

Na druhou stranu nevelká skupinu sudetských Němců, kteří přišli po roce 1945 o opravdu rozsáhlé majetky, za ně dostala od Spolkové republiky zcela minimální náhradu - odškodnění probíhalo podle sociálního klíče, tedy čím větší majetek byl danému vyhnanci v Čechách zabaven, tím menší část mu z něj byla vyplacena.

Pokud by se Česká republika k restitucím sudetských Němců rozhodla, porušila by tím jednoznačně i své mezinárodní závazky. V článku 6 Pařížské mírové konference z 5. 12. 1945 se totiž jakékoli navracení majetku zabaveného Němcům zakazuje.

"Signatáři dohody jsou povinni zabavený majetek zajistit a disponovat s ním tak, aby se nemohl znovu stát německým majetkem nebo upadnout pod německou kontrolu," uvádí dokument.

Pro tehdejší Československo představoval zabavený německý a sudetoněmecký majetek "zálohu" na reparace za škody způsobené republice během nacistické okupace.

Hodnota československých válečných škod vyčíslená a spojenci uznaná dosáhla sumy více než sto šedesát miliard předválečných korun.

Celková hodnota zabaveného německého majetku a reparací nedosáhla ani setiny této sumy a byla menší, než kolik na reparacích od Německa získala podle spojeneckých statistik například Jihoafrická republika.

Již v padesátých letech byla proto podle diplomatických pramenů mezi Spolkovou republikou a tehdejším komunistickým Československem uzavřena tichá dohoda.

Bonn akceptoval zabavení sudetoněmeckého majetku jako úhrady za reparace, ačkoli oficiálně tento výklad spolková vláda nepřijala.

Česká strana se smířila s tím, že reparace už od Německa neuvidí.

Právně však zůstalo vše při starém. I zákon o vyrovnání z roku 1956 se v případě odškodného striktně vyhýbá označení restituce.

Toho využívá ve své argumentaci i vedení sudetoněmeckého landsmanšaftu. "Nebyly to žádné majetkové restituce," tvrdí jeho předseda Bernd Posselt.

Současné německé zákony údajně nedovolují, aby se Spolková republika vzdala nároků na majetek sudetských Němců bez toho, aniž by jim vyplatila plnou hodnotu majetku zabaveného Čechy. Avšak mezistátní smlouva i česko-německá deklarace zavazují obě strany, aby vůči sobě už majetkové nároky nevznášely.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Jeden z útočníků z dodávky, se kterou v Barceloně zabili třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě...  celý článek

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.