Na začátku příštího týdne k nám bude proudit od jihozápadu teplé ovzduší. Nejvyšší teploty očekáváme v pondělí, kdy se vzduch přes den ohřeje až na čtrnáct stupňů Celsia. Noční teploty klesnou pod nulu jen ojediněle.
Aktuální výstrahaMeteorologický ústav varuje lidi, aby si dali v neděli mezi pátou hodinou ranní a jedenáctou hodinou večerní pozor na silný vítr. Výstraha platí pro Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj. |
Následně bude do střední Evropy postupovat studená fronta ze západu, přes naše území přejde ve středu. Průměrné denní teploty lehce poklesnou, do konce týdne se budou pohybovat v rozmezí tří až devíti stupňů. Noční teploty očekáváme mezi třemi a minus dvěma stupni, nejstudenější bude noc ve čtvrtek s průměrnou teplotou až minus tři stupně, po ránu výjimečně i s náledím.
Nebe bude příští týden převážně oblačné či polojasné s občasnými dešti či přeháňkami, na horách i se sněhovými srážkami.
Podle výhledové předpovědi meteorologů má teplé počasí z posledního lednového a prvního únorového týdne nadále pokračovat. Ve sledovaném období, to je až do 6. března, lze sice očekávat přechodná ochlazení, teploty se však budou udržovat převážně nad dlouhodobým průměrem.
Průměrná teplota v České republice pro období 8. února až 6. března je přitom minus jedna desetina stupně Celsia. Nejvyšší teploty statistiky zachytily v roce 1998, kdy průměrná teplota dosáhla 5,3 stupně Celsia, zatímco v roce 1956 činila pouze minus devět a půl.
Nadprůměrné má být dané období také srážkově, přičemž střední statistická hodnota udává sedmatřicet milimetrů. Se sedmi milimetry se stal nejsušším rok 2003, nejvíc srážek - 87 milimetrů napadalo v roce 1970.
Povzdech meteorologů
Hromadící se stížnosti na adresu výhledových předpovědí donutily tým odborníků z Českého hydrometeorologického ústavu, aby sepsal vysvětlení k metodě zkoumání a interpretaci výsledků. „Jakákoliv předpověď je pouze vyjádřením největší pravděpodobnosti vývoje, v našem případě vývoje atmosférických jevů. To je dáno už samotnou podstatou atmosférických procesů, které jsou řízené deterministickým chaosem,“ stojí v prohlášení.
„Nemožnost dosáhnout přesné předpovědi není podle nás důvodem, aby se předpovědi nevydávaly nebo metody předpovědí nerozvíjely,“ píší dále meteorologové a upozorňují, že od 50. let minulého století, kdy se s vydáváním dlouhodobých předpovědí začalo, se metody výsledky ústavu se neustále zpřesňují.
„I přes nižší úspěšnost se nechceme vzdát možnosti předpovídat nejpravděpodobnější vývoj teplot a srážek na našem území pro nejbližší čtyři týdny. Podobné výhledy počasí zpracovává většina meteorologických služeb v Evropě,“ uvádí dále meteorologové.
Na rozdíl od krátkodobých a střednědobých prognóz není měsíční výhled zaměřen na předpověď konkrétních hodnot pro jednotlivé dny. Vyjadřuje pouze očekávaný trend ve vývoji počasí.
