Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Teplý ráz počasí vydrží celý měsíc, v pondělí má být až 14 stupňů

  15:58aktualizováno  15:58
Příští týden vystoupají teploty až ke čtrnácti stupňům, mírné ochlazení přinese až středeční studená fronta. Nadprůměrně teplé počasí vydrží i následující čtyři týdny, ukazuje dlouhodobý výhled Českého hydrometeorologického ústavu. Noční teploty se budou pohybovat kolem nuly.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Na začátku příštího týdne k nám bude proudit od jihozápadu teplé ovzduší. Nejvyšší teploty očekáváme v pondělí, kdy se vzduch přes den ohřeje až na čtrnáct stupňů Celsia. Noční teploty klesnou pod nulu jen ojediněle.

Aktuální výstraha

Meteorologický ústav varuje lidi, aby si dali v neděli mezi pátou hodinou ranní a jedenáctou hodinou večerní pozor na silný vítr. Výstraha platí pro Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj.

Následně bude do střední Evropy postupovat studená fronta ze západu, přes naše území přejde ve středu. Průměrné denní teploty lehce poklesnou, do konce týdne se budou pohybovat v rozmezí tří až devíti stupňů. Noční teploty očekáváme mezi třemi a minus dvěma stupni, nejstudenější bude noc ve čtvrtek s průměrnou teplotou až minus tři stupně, po ránu výjimečně i s náledím.

Nebe bude příští týden převážně oblačné či polojasné s občasnými dešti či přeháňkami, na horách i se sněhovými srážkami.

Podle výhledové předpovědi meteorologů má teplé počasí z posledního lednového a prvního únorového týdne nadále pokračovat. Ve sledovaném období, to je až do 6. března, lze sice očekávat přechodná ochlazení, teploty se však budou udržovat převážně nad dlouhodobým průměrem.

Průměrná teplota v České republice pro období 8. února až 6. března je přitom minus jedna desetina stupně Celsia. Nejvyšší teploty statistiky zachytily v roce 1998, kdy průměrná teplota dosáhla 5,3 stupně Celsia, zatímco v roce 1956 činila pouze minus devět a půl.

Nadprůměrné má být dané období také srážkově, přičemž střední statistická hodnota udává sedmatřicet milimetrů. Se sedmi milimetry se stal nejsušším rok 2003, nejvíc srážek - 87 milimetrů napadalo v roce 1970.

Povzdech meteorologů

Hromadící se stížnosti na adresu výhledových předpovědí donutily tým odborníků z Českého hydrometeorologického ústavu, aby sepsal vysvětlení k metodě zkoumání a interpretaci výsledků. „Jakákoliv předpověď je pouze vyjádřením největší pravděpodobnosti vývoje, v našem případě vývoje atmosférických jevů. To je dáno už samotnou podstatou atmosférických procesů, které jsou řízené deterministickým chaosem,“ stojí v prohlášení.

„Nemožnost dosáhnout přesné předpovědi není podle nás důvodem, aby se předpovědi nevydávaly nebo metody předpovědí nerozvíjely,“ píší dále meteorologové a upozorňují, že od 50. let minulého století, kdy se s vydáváním dlouhodobých předpovědí začalo, se metody výsledky ústavu se neustále zpřesňují.

„I přes nižší úspěšnost se nechceme vzdát možnosti předpovídat nejpravděpodobnější vývoj teplot a srážek na našem území pro nejbližší čtyři týdny. Podobné výhledy počasí zpracovává většina meteorologických služeb v Evropě,“ uvádí dále meteorologové.

Na rozdíl od krátkodobých a střednědobých prognóz není měsíční výhled zaměřen na předpověď konkrétních hodnot pro jednotlivé dny. Vyjadřuje pouze očekávaný trend ve vývoji počasí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.