O tom, že jednání Bruselu s Chorvatskem o přistoupení k EU má začít právě 17. března, již dříve rozhodla pětadvacítka členských států Unie. Podle Lucemburska, které v současné době unie předsedá, se bude ale definitivní rozhodnutí o zahájení jednání odvíjet od postoje hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Chorvatský ministr zahraničí Miomir Žužul na slova Del Ponteové reagoval ujištěním, že Chorvatsko učiní maximum pro dodržení "nevyhnutelného závazku" vydat generála Gotovinu do Haagu. V dopise zaslaném lucemburskému předsednictví EU chorvatský ministr zdůraznil, že Záhřeb chce "v plné šíři spolupracovat s ICTY a jeho žalobkyní" Del Ponteovou, aby mohl být Gotovina souzen v Haagu.
Odstupující Žužul, jehož na postu šéfa diplomacie brzy vystřídá dosavadní ministryně pro evropskou integraci Kolinda Grabarová-Kitarovičová, však neslíbil, že záležitost bude vyřízena už do 17. března.
Zatčení generála Gotoviny považuje Chorvatsko za svou povinnost bez ohledu na rozhodnutí Unie z prosince loňského roku, že přístupová jednání se Záhřebem začnou podmínečně 17. března, zdůraznil ministr a vyjádřil přesvědčení, že unie stanovené datum dodrží. Zahájení rozhovorů bude do velké míry záviset na tom, jak Carla Del Ponteová ohodnotí spolupráci Záhřebu, uvedl před týdnem lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.
Padesátiletý Gotovina, který je mnoha Chorvaty považován za národního hrdinu, v roce 1995 vedl operaci Bouře, při které chorvatská armáda získala kontrolu nad územími kontrolovanými srbskými separatisty. Haagský tribunál ho viní mimo jiné ze spoluodpovědnosti za zavraždění nejméně 150 Srbů a za vyhnání 150.000 lidí.
Podle Del Ponteové musí mezinárodní společenství přijmout takové kroky, aby se před haagským tribunálem ocitli i bývalý šéf bosenských Srbů Radovan Karadžić a jeho pravá ruka generál Ratko Mladić, kteří jsou rovněž obviněni z genocidy. "Ptám se, jak je možné, že deset let po genocidě v Srebrenici jsou Karadžić a Mladić stále na svobodě," uvedla. více ZDE
Karadžić a Mladić byli souzeni za zločiny, které v červenci 1995 následovaly po pádu východobosenské Srebrenice, jež měla status bezpečné zóny OSN. Podle ICTY šlo o masovou vraždu více než 7000 muslimských mužů a chlapců a o násilný přesun bosenských muslimek, dětí a starých lidí z této oblasti. Del Ponteová dnes uvedla, že na svobodě je stále ještě 18 lidí obviněných z válečných zločinů na území bývalé Jugoslávie.
