Demonstrace za propuštění Jonathana Pollarda v Jeruzalémě (13. července 2010)

Demonstrace za propuštění Jonathana Pollarda v Jeruzalémě (13. července 2010) | foto: Profimedia.cz

Vydejte špiona a zmrazíme výstavbu v osadách, nabízí Netanjahu

  • 67
Prodloužíme moratorium na rozšiřování osad o další tři měsíce, nabídl údajně izraelský premiér Benjamin Netanjahu Spojeným státům. Ty zprostředkovaly současné mírové rozhovory mezi Izraelci a Palestinci. Židovský stát ovšem výměnou požaduje vydání Jonathana Pollarda, jenž si v USA odpykává doživotí za špionáž pro Izrael.

Zmrazení výstavby v židovských osadách na Izraelem okupovaných územích je jedním z klíčových bodů pro pokračování nedávno započatých mírových rozhovorů (více o čerstvých přímých mírových jednáních na Blízkém východě čtěte zde).

Hillary Clintonová je prostředníkem jednání mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem (vlevo) a předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem (2. září 2010)Dočasné moratorium vyprší v neděli a předseda Palestinské samosprávy Mahmoud Abbás hrozí, že bez něj v jednání nebude pokračovat. Tel Aviv ovšem prodloužení zatím odmítá.

Netanjahu podle deníku The Guardian doufá, že propuštění usvědčeného špiona by mu pomohlo přesvědčit nejzarytější členy kabinetu k schválení dalšího dočasného zmražení výstavby. O jeho neoficiálním návrhu Američanům informovalo izraelské armádní rádio, úřad izraelského předsedy vlády ho nepotvrdil.

Izrael se pokoušel vysvobodit Pollarda už dříve

Vzhledem k tomu, že izraelský premiér se už pokusil připojit vydání Pollarda k dřívějším mírovým rozhovorům, je pravděpodobné, že to nyní bude projednáváno, píše britský list na svém webu.

Například v roce 1998 měl Netanjahu tehdejšímu prezidentovi Spojených států Billu Clintonovi říci toto: "Pokud bychom podepsali dohodu s Arafatem, očekávám prominutí (trestu) Pollardovi." Clinton se podle svých slov nezdráhal, vydání špiona ale zatrhla CIA.

Izraelská osada Maaleh Adumim na Západním břehu Jordánu

Izraelská osada Maaleh Adumim na Západním břehu Jordánu

A vyhlídky na rychlé propuštění špiona zůstávají mizivé i nyní. Připouštějí to i samotní izraelští představitelé. Dá se totiž čekat, že americká tajná služba bude opět zásadně proti. Mimo jiné ji naštval i fakt, že se židovský stát příliš nepřetrhnul, aby získal a vrátil materiál předaný Pollardem.

Někdejší civilní zpravodajský analytik Jonathan Pollard pracoval pro americké námořnictvo. V roce 1984 ale započal špionáž pro židovský stát, za své služby dostával peníze a šperky.

O rok později ho ale americké bezpečnostní složky odhalily a v roce 1987 dostal za předání desetitisíců stránek tajných dokumentů Izraelcům doživotí. Dle FBI prý také prodával tajné dokumenty jihoafrické vládě v dobách apartheidu a pokusil se je dostat i do Pákistánu.

Mírové rozhovory

Současné přímé mírové rozhovory začaly 2. září díky diplomatickému úsilí USA. Zatím ale nepřinesly zásadní průlom v žádném ze sporných bodů. Egyptský prezident Husní Mubarak minulý týden navrhl tříměsíční prodloužení moratoria v osadách. Poskytlo by to podle něj dost času na vyjednání hranic budoucího palestinského státu a pak už by problém moratoria padl.

Židovské osady na okupovaném území tvoří velké bloky přiléhající k izraelské hranici a Izrael si je chce ponechat. Nabídnout za ně hodlá Palestincům územní kompenzaci.

Podle diplomatů, kteří byli rozhovorům přítomni, se k Mubarakově návrhu klonily i Spojené státy, ale Izrael na něj nepřistoupil. Premiér Benjamin Netanjahu však později naznačil, že je v otázce výstavby připraven na kompromis. Nevidí prý důvod stavět všech 20 tisíc naplánovaných bytů.

Abbás hrozí, že rozhovory ukončí, nebude-li moratorium prodlouženo. Přiznává ovšem, že je třeba v rozhovorech pokračovat, protože jiná cesta pro dosažení míru neexistuje.

Cílem mírových rozhovorů je vyjednání podmínek pro vznik palestinského státu, tedy o jeho hranice, hlavní město a uprchlíky v diaspoře. USA se domnívají, že na těchto otázkách se lze dohodnout do roka. Abbás i Netanjahu se mají scházet v prvních fázích jednání po 14 dnech.

zdroj: ČTK


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video