Vydání zámku v Kroměříži komplikuje to, že stát zatím neví, jak naloží s Květnou zahradou, která je seznamu památek UNESCO.

Vydání zámku v Kroměříži komplikuje to, že stát zatím neví, jak naloží s Květnou zahradou, která je seznamu památek UNESCO. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Vydávání památek církvi se zbrzdilo. I kvůli vzácné Květné zahradě

  • 65
Před půl rokem ministr kultury Daniel Herman řekl, že stát vydá olomouckému arcibiskupství zámek v Kroměříži. „Je to to jen otázka času, v tomto případě ne dlouhého,“ tvrdil. Jenže po šesti měsících je vše na mrtvém bodě. Na vině je i spor o to, zda církev získá také vzácnou Květnou zahradu, která je zapsána na seznamu památek UNESCO.

„Stále čekáme na znalecký posudek,“ sdělila iDNES.cz mluvčí Národního památkového ústavu Simona Juračková. Jedná se nejen o Květnou, ale i o Podzámeckou zahradu, v obou stát významně investoval.

„Zamrzlo“ také zatím rozhodnutí o vydání Sázavského kláštera a Piaristického chrámu Nalezení svatého kříže v Litomyšli. Zatím poslední věc, kterou Národní památkový ústav vydal původnímu majiteli, bylo 27 lunetových obrazů ze života sv. Augustina, které stát v červnu vrátil římskokatolické farnosti Třeboň. Obrazy vznikly na počátku 18. století pro křížovou chodbu augustiniánského kláštera.

„V tuto chvíli je z celkem 48 výzev, které Národní památkový ústav obdržel ve věci takzvaných církevních restitucí, sedm v řešení ze strany NPÚ. Pět z toho se týká nemovitostí, dvě movitých památek,“ uvedla Juračková.

Madona z Veveří

Památkový ústav odmítl například vydat Německému řádu hrad Bouzov. Řád se chce proti rozhodnutí bránit soudní cestou. Podobně je na tom římskokatolická farnost Veverská Bítýška, která se musí soudit o gotický obraz Madony z Veveří, který odmítla vydat Národní galerie. (více o soudním sporu zde)

Na Hradě se vrátí dva objekty, dva bude mít církev v nájmu

Kardinál Dominik Duka si proto v podstatě může gratulovat k tomu, že se mu podařilo dohodnout s prezidentem Milošem Zemanem a že ve čtvrtek podepíší memorandum o předání Jiřského kláštera a přilehlého Nového proboštství církvi. (více zde)

„Jde o vyjádření vůle prezidenta republiky a pana kardinála v memorandu, pochopitelně po podpisu memoranda se ještě musí sepsat klasická smlouva,“ řekl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Potvrdil iDNES.cz, že vydání dvou objektů církvi nic nezmění na tom, že jak Staré proboštství vedle katedrály sv. Víta, tak Mladotův dům bude mít dál církev v dlouhodobém pronájmu.

Nové probošství, klášter a bazilika sv. Jiří na Pražském hradě

Dohoda o vydání Jiřského kláštera a Nového proboštství doprovázené závazkem církve, že na Hradě už nebude o nic usilovat, se také nemá nijak dotknout katedrály Sv. Víta.

Pozemkový úřad rozhodl zatím o třech čtvrtinách výzev

Pokud jde o vydávání zemědělské půdy v rámci církevních restitucí, Státní pozemkový úřad podle aktuální statistiky z tohoto týdne uzavřel již 2124 dohod o vydání 24 806 pozemků. Celkově jde o 16 835 hektarů půdy. „Pokud bychom se bavili o poměru počet podaných a vyřešených výzev, tak jsme přibližně ve třech čtvrtinách,“ řekla iDNES.cz mluvčí Státního pozemkového úřadu Monika Machtová.

Nevzdávají se ale ani kritici církevních restitucí. Poslanec za ČSSD Jeroným Tejc má připravenou novelu zákona, podle níž by právnická osoba, která získá zpět církevní majetek, musela mít ve statutárním orgánu občana České republiky. „Podmínka státního občanství vychází z předpokladu, že vrácený majetek má být nadále v domácích rukou a spravován osobami se státním občanstvím, jehož obsahem je i věrnost státu,“ píše se ve zdůvodnění Tejcova návrhu, který má iDNES.cz k dispozici. Poslanci ČSSD podle Tejce po letních prázdninách posoudí, zda má návrh podávat, či nikoli.

Církve mají podle zákona dostat zpět nemovitý majetek v celkové hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun finanční náhrady, přičemž částka bude navyšována o inflaci. Současně se ale postupně až na nulu bude snižovat státní dotace církvím, zákon tedy přinese odluku církví od státu. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video