Lékaři by měli předepisovat ne celá balení léků, ale pouze určitý počet tabletek tak, aby se nedobrané tablety nemusely vyhazovat, navrhuje ministr zdravotnictví. Ročně totiž u nás končí ve spalovnách léky za bezmála čtyři miliardy. Heger s nápadem přišel právě proto, aby se ušetřilo.
Jenže lékárny spočítaly, že takové šetření by nás přišlo draho. "Výrobci léků by museli přejít na výrobu léků v baleních po tisících tabletách určených k rozpočítávání v lékárnách a lékárníci by si na to museli pořídit speciální stroje," říká předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.
"Pořizovací náklady jsou milion za každý stroj. Počítejme: v Česku je přibližně 2 600 lékáren. Ty velké by nutně potřebovaly stroje minimálně dva. Celkem by si tedy lékárny musely pořídit technické vybavení za tři miliardy. Další zhruba miliardu by stálo spuštění celého systému," vyčíslil.
Druhou možností je praxe individuální týdenní dávky léků na každého pacienta, které by chystaly lékárny. V našich podmínkách to znamená navýšení nákladů o 200 korun na každého člověka. "Při současné návštěvnosti lékáren je to 9,5 miliardy za rok. Kdo to zaplatí?" říká Hampel.
Výdej léků pacientům jen po tabletách nefunguje nikde v Evropské unii. Pouze nemocnice vydávají léky po tabletách. Tabletkový systém však existuje v USA, kde má své historické kořeny. Lidé v lékárně dostanou stejné krabičky s konkrétním počtem tabletek a se štítkem s názvem léku.
