Autorita sboru starších je malá, lidé by nás roznesli v zubech. Taková argumentace je úděsná svou malostí a povrchností. Nic to však nemění na podstatě věci. Pokud sami senátoři nevědí, proč říci ano policejní žádosti, napišme to zde.
1) Pan Železný je obviněn z několika trestných činů hospodářské povahy. Lidově se jim říká souhrnným slovem podvod. S politikou nemají tyto činy společného pranic.
2) Tyto činy udělal (neříkejme spáchal) dávno předtím, než byl zvolen senátorem. I policie a justice ho začaly stíhat dříve. Přerušit toto stíhání jen proto, že podezřelý muž získal nějakou funkci, je absurdní a absolutně nespravedlivé.
3) V trestních věcech zná pravdu jen soud. Jestliže Senát zabrání tomu, aby vyšla najevo pravda v případu Železný, poškodí autoritu justice a vůbec spravedlnosti v Česku. Autoritu, která je beztak zoufale malá.
4) V případě, že Senát řekne ano, nikomu nebude zkřiven ani vlas na hlavě. Vždyť i nevina se musí ukázat před soudem. Na opak ne by znamenalo: My senátoři nevěříme, že zdejší justice je spravedlivá.
Navíc celý spor - zda vydat či nevydat - je z hlediska zdravého rozumu skoro šílený. Ukazuje, jak nesmyslný je rozsah imunity našich zákonodárců.
Ano, senátoři nejsou mezi lidmi příliš oblíbeni. V okamžiku svého zvolení se z právního hlediska stávají spolkem nadlidí, kteří sami dle své libovůle zvažují, co je spravedlivé a co ne. Není třeba dokazovat, že takové privilegium je škodlivé.
Původně měla imunita chránit zákonodárce před politickým pronásledováním. Nyní nastal opak - umožňuje politizovat běžné trestní řízení. Případ Železný znovu ukazuje, jak naprosto nutné je omezit přebujelou imunitu.