Nejznámější z poslední doby je bezesporu případ Amandy Knoxové. Studentku v Itálii nejprve odsoudil na 26 let za vraždu spolužačky, odvolací soud však "Foxy Knoxy", jak Amandě média přezdívají, osvobodil a ta odjela zpátky do USA.
Uzavřená oblast v Brně Ivanovicích, kde se ve středu v noci stala čtyřnásobná vražda.
Italská justice se však případu nehodlala vzdát a osvobozující rozsudek zrušila. Proces se tak bude opakovat. Tentokrát už však s největší pravděpodobností proběhne bez hlavní aktérky; právě kvůli nevoli amerických orgánů vydávat své občany. A tak i v případě, že italský soud znovu uzná mladou ženu vinnou, na ni bude tamní spravedlnost krátká.
Podobný scénář by přitom mohla mít i čtvrteční čtyřnásobná vražda v rodinném domě v Brně-Ivanovicích. Údajného zabijáka Kevina Dahlgrena totiž na žádost českého ministerstva spravedlnosti tamní úřady umístily do předběžné vazby. "Od zatčení obviněného ve Spojených státech běží dvouměsíční lhůta pro vypracování extradičních materiálů a doručení žádosti o jeho vydání," vysvětlila mluvčí resortu Štěpánka Čechová.
Tím však pouze začíná několikaměsíční kolotoč, na jehož konci může klidně být rozhodnutí o tom, že se Spojené státy za Dahlgrena postaví a do České republiky ho nevydají. Tak jako v mnoha jiných případech.
Na rozdíl od Česka neexistuje zákonná překážka
Podle Čechové nyní bude záležet zejména na důkazech, které Češi americké straně předají. Musí být zpracovány velmi pečlivě tak, aby byly dostatečné pro odůvodněnou domněnku, že Dahlgren skutečně vraždil. "Už dnes policie zmiňovala, že má dostatek dokumentů pro extradici pohromadě. Čili to není o tom, že by se sháněly důkazy na poslední chvíli," nepochybuje o síle materiálů mluvčí.
24. května 2013 |
"Uděláme všechno pro to, aby extradiční žádost byla naprosto precizní, a očekáváme, že nám Spojené státy vyhoví," dodává. Určitá šance existuje i podle některých státních zástupců. Podle těch by vydání nepřicházelo v úvahu v případě hospodářských deliktů. V trestních věcech, ještě navíc tak závažných, by extradice mohla připadat v úvahu.
Je přitom paradoxní, že v zákonech Spojených států nenajdete ustanovení, které by vydávání vlastních občanů zakazovalo. Na rozdíl od Česka, kde je toto zakázáno trestním zákoníkem.
Podobný případ ještě v Česku nebyl
Celé soukolí, ve kterém kromě ministerstva figuruje ještě policie a brněnské krajské státní zastupitelství, by mělo podle všeho fungovat naprosto hladce a rychle. Žádost by proto mohla být podána ještě před uplynutím 60denní lhůty.
České ministerstvo se přitom v případě snahy o extradici dvacetiletého Dahlgrena pouští na prakticky neznámou půdu. Nyní sice probíhá extradiční řízení o vydání jiného amerického občana, podle Čechové je však tento případ závažností zcela někde jinde. "Srovnatelný proces tady ještě nebyl mezi námi a USA," konstatuje. I tak se však dá čekat, že definitivní rozhodnutí nepadne dříve než za několik měsíců.
Podle Čechové by však nemělo hrozit, že by se Dahlgren dostal na svobodu. V tuto chvíli je totiž na základě žádosti České republiky v předběžné vazbě. A pokud americké orgány extradiční žádost uznají za formálně správnou a opodstatněnou, za mřížemi bude až do chvíle, kdy soud rozhodne o jeho vydání či nevydání.
Kdyby se stalo, že Dahlgren vydán nebude, ve své domovině se nebude muset ničeho obávat. Vylučují to tamní zákony. "Uplatňují zásadu takzvané teritoriality, což znamená, že pouze za trestné činy spáchané na jejich území jsou občané stíháni a postihováni," řekl serveru Lidovky.cz Jakub Pastuszek, který na ministerstvu spravedlnosti vede trestní oddělení mezinárodního odboru. Právě to má extradiční žádost na starost.
Jediným omezením pro Dahlgrena by tak byl fakt, že by nesměl vycestovat za hranice. Česká republika na něj totiž zároveň s žádostí o předběžnou vazbu vydala i mezinárodní zatykač. Pokud by tak byl Dahlgren zadržen v některé ze zemí, s níž má Česko uzavřené náležité smlouvy, byl by vydán automaticky.
23. května 2013 |
