Graf vývoje procentního růstu celkových výdajů na obranu evropských členů NATO...

Graf vývoje procentního růstu celkových výdajů na obranu evropských členů NATO a Kanady | foto: NATO

Spojenci zvýšili výdaje na obranu, Česko zůstává páté od konce

  • 26
Evropští spojenci v NATO loni zvýšili výdaje na obranu. Dohromady o takřka 11 miliard dolarů, konstatoval šéf Aliance Jens Stoltenberg ve své výroční hodnotící zprávě. Třetí rok po sobě tak investice do obrany rostou. Dohodnutá 2 procenta HDP však dává stále jen hrstka členských zemí. Česko zůstává páté od konce.

Každoroční výroční zpráva ukazuje, že počet členských zemí vynakládajících na obranu 2 procenta HDP, jak se státy dohodly, zůstává na pěti z devětadvaceti. Kromě Spojených států, které na spravedlivější sdílení nákladů tlačí především, ještě Estonsko, Řecko, Polsko a Británie. To je stejná skupina jako rok předtím.

Proč 2 procenta?

Neustále přetřásaná hranice dvou procent HDP je číslo ověřené historií. Osvědčený poměr, který dovoluje udržet model struktury, modernizace, naplněnosti a velikosti ozbrojených sil dané země.

Jen pro představu v době „první republiky“ v letech 1918 až 1933 činily výdaje Československa na obranu 12 až 16 procent HDP.

Hranice se v průběhu let stala jen symbolem ochoty investovat do obrany, nijak však neodráží skutečnost, jak je, či není obrana dané země funkční a schopná. Příkladem může být Řecko, které sice hranici plní, ale přes 70 procent obranného rozpočtu jde na výplaty, penze a další personální náklady. Minimálně 20 procent z obranného rozpočtu tak má každoročně mířit do modernizace armády a zvyšování její bojeschopnosti.

Odškrtnout „splněno“ si budou podle Stoltenberga letos moci pravděpodobně nově také Lotyšsko, Litva a Rumunsko, které se hranici blíží a plánují do obrany další investice. „V letošním roce očekáváme, že osm spojenců splní dvouprocentní hranici,“ uvedl Stoltenberg.

Upozornil ale, že možná důležitějším ukazatelem toho, že evropští členové Aliance berou svůj závazek vážně, je počet zemí, které sice potřebné hranice ještě nedosahují, ale své obranné rozpočty významně navyšují. Jmenoval například Německo, jež loni investovalo do obrany reálně o zhruba 6 procent více.

„Všichni členové NATO se zavázali pokračovat ve zvyšování výdajů na obranu. Většina z nich již vytvořila plány na to, jak do roku 2024 dosáhnout hranice. A očekáváme, že ostatní budou následovat,“ dodal Stoltenberg.

Spojené státy označily údaje za dobré zprávy, potvrzující trend „udržení Aliance v bezpečí“. „Spojenci investují do budování schopností a zajištění naší kolektivní obrany,“ prohlásila americká vyslankyně při NATO Kay Bailey Hutchinsonová.

České republice patří stále pátá pozice od konce a to i přes prokazatelné zvýšení výdajů na obranu. Předstihlo nás Maďarsko. Zatímco v roce 2016 se kvůli ekonomickému růstu paradoxně výdaje na obranu propadly pod jedno procento HDP (0,96%), loni představoval poměr k hrubému domácímu produktu 1,05 procenta.

Méně dávají už jen Slovinsko, Španělsko, Belgie a Lucembursko. A pochopitelně Island, který ale armádu v pravém slova smyslu nemá a do statistik není vůbec započítáván.

Grafy a tabulky

Tabulka výdajů na obranu jednotlivých členských zemí NATO vyjádřených procentem...
Vývoj výdajů na obranu USA a ostatních členských zemí NATO vyjádřené procentem...
Křivky výdajů na obranu v rámci NATO od roku 1989
Výdaje na obranu zemí NATO v poměru k HDP v roce 2017

Praha se přitom mezi spojenci zavázala, že v roce 2020 dosáhne hranice 1,4 procenta a v roce 2024 pak 2 procent HDP. Závazek potvrdila nedávno i ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) s tím, že „udělá maximum, aby do roku 2024 Česko skutečně dvouprocentní hranice dosáhlo“.

Její předchůdce a nynější šéf diplomacie Martin Stropnický (ANO) loni avizoval, že české výdaje na obranu do roku 2020 vzrostou na 1,4 procenta HDP. Dohodl se na tom před časem s ministerstvem financí.

Dalším závazkem přitom je, aby 20 procent z obranných rozpočtů dávala každá země do modernizace a bojových schopností. To loni splnilo 12 členských zemí. Česko (11,12 %) se výrazně zlepšilo, ale patří mu sedmá pozice od konce. 

Na zvýšení výdajů na obranu se všichni spojenci dohodli po ruské anexi Krymu v roce 2014. Dvě procenta HDP přitom platily v minulosti za standard. V roce 2014 dávali tolik pouze tři spojenci. Letos podle Stoltenberga Aliance očekává, že splní cíl osm spojenců a do roku 2024 dosáhne hranice nejméně 15 zemí.

Obecně se očekává, že zvyšování výdajů na obranu bude jedním ze zásadních témat na blížícím se červnovém summitu NATO v Bruselu.

, natoaktual.cz

Video