Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Výdaje na obranu v NATO mírně rostou. Česko je sedmé od konce

  18:19aktualizováno  18:19
Evropští členové Severoatlantické aliance a Kanada zvýší letos podle aktuálních odhadů bruselské centrály výdaje na obranu celkově o tři procenta, tedy zhruba o 8 miliard dolarů. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga je to pozitivní signál a růst musí pokračovat.

Vývoj výdajů na obranu evropských členských zemí Aliance a Kanady s odhadem pro letošní rok | foto: NATO

„Loni po dlouhém období poklesu jsme zaznamenali malé zvýšení celkových výdajů na obranu ze strany evropských spojenců a Kanady. Letos předpokládáme, že výdaje porostou více,“ uvedl Stoltenberg.

Nejnovější odhady bruselské centrály Aliance podle něj počítají s celkovým růstem až o tři procenta, což představuje zhruba 8 miliard dolarů. Do obrany více investuje 22 z 28 členských zemí. Kromě toho 18 členů zvyšuje obranné výdaje určené na výzbroj, výzkum a vývoj.

„Utrácíme více a utrácíme lépe. Ale je před námi velmi dlouhá cesta a musíme zachovat dynamiku,“ dodal Stoltenberg. Připomněl, že se na postupném zvyšování výdajů na obranu spojenci dohodli před dvěma roky na summitu ve Walesu. Loni statistiky ukázaly v meziročním srovnání nárůst jen o 0,6 procenta, letošní odhad je tak pětkrát vyšší.

Stoltenberg však zároveň upozornil, že jen minimum zemí zatím vynakládá na obranu slibovaná 2 procenta z hrubého domácího produktu, jak se členské země při vstupu do NATO zavázaly. Této hranice by měla většina zemí dosáhnout do roku 2020.

Srovnání vývoje výdajů na obranu členských zemí NATO s odhadem pro letošní rok. Dvouprocentní hranice dosahuje jen pět států

Srovnání vývoje výdajů na obranu členských zemí NATO s odhadem pro letošní rok. Dvouprocentní hranice dosahuje jen pět států

Vývoj výdajů na obranu členských států NATO vyjádřený v procentech vzhledem k HDP

Vývoj výdajů na obranu členských států NATO vyjádřený v procentech vzhledem k HDP

Výjimkou jsou dlouhodobě Spojené státy, kde obranné výdaje představují přibližně 3,5 procenta HDP. USA už roky nesou hlavní tíži výdajů NATO a stále silněji volají po vyšším podílu Evropy na její obraně. Přes dvě procenta HDP investují jen Řecko, Británie, Estonsko a přesně dvě procenta se letos snaží udržet Polsko.

Výdaje na českou armádu mírně rostou

Česká republika je v tomto ohledu až na sedmé příčce od konce. Loni podle statistik NATO dalo Česko na svou obranu 1,06 procenta HDP. Odhad pro letošní rok je 1,04 procenta. Reálně však vzhledem k pozitivnímu vývoji hrubého domácího produktu v Česku armádní výdaje mírně vzrostou. Vláda se přitom zavázala do roku 2020 výdaje zvýšit na 1,4 procenta.

Experti ale upozorňují, že s předvídaným průměrným ročním nárůstem HDP bude procentuálně vyjádřený obranný rozpočet i při pravidelném meziročním nárůstu výdajů na obranu o 4 miliardy korun prakticky stagnovat, spíše však klesat až pod jedno procento HDP.

Kritici procentuálního vyjadřování podílu obranných výdajů na obranu ale namítají, že takové údaje nic neříkají o tom, jak efektivně je naplněna potřeba obranyschopnosti daného státu. Zda je to moc, nebo málo pro jeho ozbrojené síly vzhledem k jejich početnímu stavu a technologické úrovni.

Navrhují proto počítat jen přírůstky v absolutních číslech. České vládě se totiž podařilo jako jedné z mála obrátit negativní trend ve financování armády, přesto však v tabulkách sklouzává na nižší pozice.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.