Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obranné výdaje spojenců v NATO porostou o 4,3 procenta

  12:11aktualizováno  12:11
Evropské země NATO a Kanada zvyšují výdaje na obranu. V letošním roce předpokládáme reálný růst o 4,3 procenta, oznámil šéf Aliance Jens Stoltenberg. Na spravedlivější sdílení nákladů na obranu tlačí především Spojené státy v čele s prezidentem Donaldem Trumpem.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg | foto: NATO Photos

„Abychom udrželi naše národy v bezpečí, musíme pokračovat v úsilí o zvýšení výdajů na obranu a spravedlivější sdílení zátěže v Alianci,“ prohlásil Stoltenberg před čtvrteční schůzkou ministrů obrany v Bruselu.

Po letech škrtů a poklesu výdajů na obranu se podle něj situace obrátila v roce 2015. V roce 2016 růst pokračoval a i v letos NATO předpokládá reálný nárůst o 4,3 procenta. „To znamená, že v průběhu posledních tří let evropští spojenci a Kanada dali na obranu o téměř 46 miliard dolarů více. Takže jsme skutečně ‚přeřadili‘,“ konstatoval Stoltenberg.

Letošní rok představuje celkové zvýšení o přibližně 12 miliard dolarů.

Vývoj výdajů na obranu v rámci evropských zemí NATO a Kanady

Vývoj výdajů na obranu v rámci evropských zemí NATO a Kanady

Upozornil, že 25 z 29 členských zemí pro letošní rok ohlásilo zvýšení obranných výdajů. Členské státy NATO se nedávno dohodly, že každá země vypracuje do prosince svůj národní plán, ve kterém popíše, jak v následujících letech zvýší výdaje na obranu na 2 procenta HDP. Na spravedlivé sdílení nákladů tlačí především Spojené státy, které dosud hradí až 70 procent celkových výdajů na obranu.

Zvedneme výdaje na obranu, shodli se politici

„Národní plány spojenců zajistí, že budeme udržovat dynamiku. První soubor zpráv bude dokončen v prosinci a přezkoumají ho ministři obrany v únoru. Tyto zprávy se budou skládat z financí, příspěvků do misí a operací a schopností, které potřebujeme,“ dodal Stoltenberg.

Právě výdaje na obranu budou kromě situace v Afghánistánu nebo boji proti Islámskému státu jedním z klíčových témat čtvrteční schůzky ministrů obrany NATO. Kromě USA dávají dvě procenta HDP na obranu jen čtyři další země - Británie, Estonsko, Polsko a Řecko. Dosažení této hranice letos předpokládá Rumunsko a příští rok například Litva.

Oproti tomu Česká republika dává jen 1,08 procenta, což ji řadí na poslední příčky. Ministr obrany Martin Stropnický je ale přesvědčen, že vláda je schopná své sliby splnit. V roce 2020 chce dosáhnout 1,4 procenta HDP, dvě procenta do roku 2024.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Raketový křižník USS Hue City a torpédoborec USS Carney v přístavu v ukrajinské...
NATO spustilo cvičení v Černém moři. Budeme vás sledovat, zní z Moskvy

V ukrajinském přístavu Oděsa odstartovalo tradiční námořní cvičení NATO v Černém moři. Zapojí se do něj asi tři desítky plavidel a tři tisícovky vojáků. Rusko...  celý článek

Čínský torpédobrec Che-fej v Severním moři zachycený z paluby dánské fregaty...
Číňani na Baltu. Společné námořní manévry s Ruskem startují

V Baltské moři startují společné rusko-čínské námořní manévry. Několik cvičných scénářů je podle ruského ministerstva obrany zaměřeno především na...  celý článek

Nové stránky IN MEMORIAM věnované památce novodobých válečných veteránů
Virtuální památník připomíná vojáky, kteří přišli o život v misích i v ČR

Ministerstvo obrany spustilo internetový portál věnovaný památce novodobých válečných veteránů. Virtuální památník "IN MEMORIAM" ukazuje tváře i stručné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.