Až do této chvíle Sonam věřil, že otec pracuje v Dillí pro vládu Jeho svatosti dalajlamy, vzniklé po útěku tibetského vůdce do Indie v roce 1959. Ve skutečnosti však byl zajat v Nepálu, kde se podílel na jedné z nejméně známých kapitol studené války - na ozbrojené kampani Tibeťanů proti čínské nadvládě inspirované americkou zpravodajskou službou CIA.
Dnes už Tenzing ví, že jeho otec Lhamo Tsering nebyl žádným loupežníkem. Téměř dvacet let sloužil jako spolehlivá spojka mezi tibetským hnutím odporu a CIA.
V době, kdy Maovy oddíly vtrhly do Tibetu, se Lhamo Tsering seznámil s Gjalo Döndubem, starším bratrem dalajlamy, a již koncem roku 1949 spolu prchli do Indie. O devět let později se mu Döndub svěřil, že navázal styk s CIA, jež začala tajně cvičit první tibetské bojovníky.
Dalajlama byl o celé věci povšechně informován, ale odmítl ji jako násilný prostředek.
"Otec byl vyslán do výcvikového střediska Camp Hale ve Skalnatých horách v Coloradu," říká Sonam. "Vše bylo co nejpřísněji utajeno, i v USA jen hrstka zasvěcených věděla, co se připravuje," dodává.
Tibeťané se na amerických základnách cvičili v provádění sabotáží, pokládání min, zacházení s výbušninami a zbraněmi všeho druhu. "Nikdo z nás neuměl proti Číňanům bojovat moderními prostředky," přiznal Navang Gajlcen, který prošel výcvikem v Coloradu a nyní v Káthmándú prodává koberce. "CIA nás to však naučila," říká hrdě.
"Protože byl otec vzdělaný a hovořil anglicky i čínsky, CIA si ho vybrala jako styčného důstojníka.
Proto prošel i speciálními špionážními kursy," uvedl Sonam.
Po návratu do Indie čekala Lhamo Tseringa tvrdá dřina.
Vyhledával mezi tibetskými uprchlíky zájemce o ozbrojený odboj, setkával se na konspirativních schůzkách v Kalkatě s rezidenty CIA, od nichž přebíral finanční prostředky a domlouval s nimi způsob předání zbraní.
Výcvik na partyzánskou válku v Coloradu, na Okinawě či na ostrově Guam prodělalo asi 400 Tibeťanů. Většina z nich pak byla tajně vysazena z amerických letadel na území Tibetu.
Bapa Legshay, který jediný přežil první výsadek, popsal operaci jako "vhazování lidského masa do tlamy tygra". "Byli jsme připraveni na to, že můžeme zemřít. Měli jsme kapsle s kyanidem, které jsme měli použít, aby nás Číňané nedostali živé," uvedl. "Málokdo se také vrátil." V 60. letech změnila CIA strategii. Místo výcviku vybraných Tibeťanů v USA se Američané rozhodli zřídit velkou základnu v Mustangu, zapomenutém kusu země, který vyčnívá z Nepálu do Tibetu. Odtud pak byly vysílány gerilové oddíly na území Tibetu.
"Cílem tajné války Washingtonu v odlehlém himálajském království bylo učinit Tibet pro Čínu velmi nákladným," svěřil se americkému listu Chicago Tribune jeden z agentů CIA ve výslužbě. "Partyzáni měli vázat čínské vojáky, vytvářet problémy, dělat život nesnesitelným.
Podařilo se to však jen na chvíli," dodal agent.
Záměr zkomplikoval prezident Eisenhower, který po sestřelení amerického špionážního letounu U-2 nad Sovětským svazem v roce 1960 zakázal tajné přelety nad nepřátelským územím. Znamenalo to, že najednou nebylo jak zásobovat tibetské bojovníky v týlu nepřítele.
"Byla to krušná situace," říká Tenzing Sonam. "Přes dva tisíce lidí se ukrývalo v horách a nemělo co jíst. Vařili vlastní boty a jedli jejich kůži," dodává. Až po pěti měsících jim Američané shodili první zásilky.
"Vyslané oddíly dosahovaly střídavých úspěchů, na to, aby se staly zárodkem skutečné osvobozenecké armády, však neměly dostatečnou podporu v týlu," přiznává Sonam.
Poslední ránu zasadil tibetskému hnutí odporu prezident Nixon, který počátkem 70. let prolomil ledy ve vztazích s Čínou.
Brzy byli Tibeťané ponecháni sami sobě. Štědrý dolarový pramen vyschl definitivně v roce 1970.
Operace z Mustangu přesto pokračovaly až do roku 1974, kdy nepálská vláda podlehla čínskému tlaku a rozhodla se základnu zavřít. Dalajlama tehdy poslal velitelům vzkaz nahraný na magnetofonové pásce, aby se vzdali. Mnozí z vůdců se nechtěli dalajlamovi protivit, jeho příkaz však cítili jako zradu a raději spáchali sebevraždu.
"Jsme staří a brzy již odejdeme," uvádí sedmdesátiletý Navang. "Lidé by však měli vědět, za co jsme umírali. Tyto věci již nejsou tajné - přestaly jimi být, když jsme prohráli."
Dnes už Tenzing ví, že jeho otec Lhamo Tsering nebyl žádným loupežníkem. Téměř dvacet let sloužil jako spolehlivá spojka mezi tibetským hnutím odporu a CIA.
V době, kdy Maovy oddíly vtrhly do Tibetu, se Lhamo Tsering seznámil s Gjalo Döndubem, starším bratrem dalajlamy, a již koncem roku 1949 spolu prchli do Indie. O devět let později se mu Döndub svěřil, že navázal styk s CIA, jež začala tajně cvičit první tibetské bojovníky.
Dalajlama byl o celé věci povšechně informován, ale odmítl ji jako násilný prostředek.
"Otec byl vyslán do výcvikového střediska Camp Hale ve Skalnatých horách v Coloradu," říká Sonam. "Vše bylo co nejpřísněji utajeno, i v USA jen hrstka zasvěcených věděla, co se připravuje," dodává.
Tibeťané se na amerických základnách cvičili v provádění sabotáží, pokládání min, zacházení s výbušninami a zbraněmi všeho druhu. "Nikdo z nás neuměl proti Číňanům bojovat moderními prostředky," přiznal Navang Gajlcen, který prošel výcvikem v Coloradu a nyní v Káthmándú prodává koberce. "CIA nás to však naučila," říká hrdě.
"Protože byl otec vzdělaný a hovořil anglicky i čínsky, CIA si ho vybrala jako styčného důstojníka.
Proto prošel i speciálními špionážními kursy," uvedl Sonam.
Po návratu do Indie čekala Lhamo Tseringa tvrdá dřina.
Vyhledával mezi tibetskými uprchlíky zájemce o ozbrojený odboj, setkával se na konspirativních schůzkách v Kalkatě s rezidenty CIA, od nichž přebíral finanční prostředky a domlouval s nimi způsob předání zbraní.
Výcvik na partyzánskou válku v Coloradu, na Okinawě či na ostrově Guam prodělalo asi 400 Tibeťanů. Většina z nich pak byla tajně vysazena z amerických letadel na území Tibetu.
Bapa Legshay, který jediný přežil první výsadek, popsal operaci jako "vhazování lidského masa do tlamy tygra". "Byli jsme připraveni na to, že můžeme zemřít. Měli jsme kapsle s kyanidem, které jsme měli použít, aby nás Číňané nedostali živé," uvedl. "Málokdo se také vrátil." V 60. letech změnila CIA strategii. Místo výcviku vybraných Tibeťanů v USA se Američané rozhodli zřídit velkou základnu v Mustangu, zapomenutém kusu země, který vyčnívá z Nepálu do Tibetu. Odtud pak byly vysílány gerilové oddíly na území Tibetu.
"Cílem tajné války Washingtonu v odlehlém himálajském království bylo učinit Tibet pro Čínu velmi nákladným," svěřil se americkému listu Chicago Tribune jeden z agentů CIA ve výslužbě. "Partyzáni měli vázat čínské vojáky, vytvářet problémy, dělat život nesnesitelným.
Podařilo se to však jen na chvíli," dodal agent.
Záměr zkomplikoval prezident Eisenhower, který po sestřelení amerického špionážního letounu U-2 nad Sovětským svazem v roce 1960 zakázal tajné přelety nad nepřátelským územím. Znamenalo to, že najednou nebylo jak zásobovat tibetské bojovníky v týlu nepřítele.
"Byla to krušná situace," říká Tenzing Sonam. "Přes dva tisíce lidí se ukrývalo v horách a nemělo co jíst. Vařili vlastní boty a jedli jejich kůži," dodává. Až po pěti měsících jim Američané shodili první zásilky.
"Vyslané oddíly dosahovaly střídavých úspěchů, na to, aby se staly zárodkem skutečné osvobozenecké armády, však neměly dostatečnou podporu v týlu," přiznává Sonam.
Poslední ránu zasadil tibetskému hnutí odporu prezident Nixon, který počátkem 70. let prolomil ledy ve vztazích s Čínou.
Brzy byli Tibeťané ponecháni sami sobě. Štědrý dolarový pramen vyschl definitivně v roce 1970.
Operace z Mustangu přesto pokračovaly až do roku 1974, kdy nepálská vláda podlehla čínskému tlaku a rozhodla se základnu zavřít. Dalajlama tehdy poslal velitelům vzkaz nahraný na magnetofonové pásce, aby se vzdali. Mnozí z vůdců se nechtěli dalajlamovi protivit, jeho příkaz však cítili jako zradu a raději spáchali sebevraždu.
"Jsme staří a brzy již odejdeme," uvádí sedmdesátiletý Navang. "Lidé by však měli vědět, za co jsme umírali. Tyto věci již nejsou tajné - přestaly jimi být, když jsme prohráli."
