Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Východoevropanů bude o třetinu méně, tvrdí OSN

aktualizováno 
- Východoevropanů bude v roce 2050 o třetinu méně, pokud se v této části starého kontinentu nezačne v dohledné době rodit více dětí. Uvádí to včera zveřejněná zpráva Ekonomické komise OSN pro Evropu. "Střední a východní Evropa má nejnižší porodnost na světě," řekl Miroslav Macura, šéf týmu, který zprávu zpracoval. Například počet obyvatel České republiky poklesne podle OSN z 10,3 milionu v roce 1998 na 7,8 milionu v roce 2050.
"Porodnost ve střední a východní Evropě od roku 1989 klesá. V Rumunsku se tak děje už od roku 1989, ve střední Evropě od roku 1992. V zemích bývalé Jugoslávie pokles začal už v 80. letech," praví se ve zprávě.
Nejhorší situace byla v roce 1993, kdy se ve středu Evropy narodilo každé ženě průměrně 0,76 dítěte. Aby se populace jen obnovovala, je třeba 2,1 dítěte. V roce 1998 na tom bylo nejhůře Lotyšsko s 1,09 dítěte na jednu ženu a Bulharsko s 1,11.
Za hlavní příčiny považuje zpráva ekonomické a sociální důvody. "Jde především o rostoucí nezaměstnanost a klesající mzdy," tvrdí Macura. "Ve střední Evropě se už recese zastavila. Ve zbytku východního bloku klesl životní standard až o polovinu.
Lidé si potom rozmýšlejí, zda mít stejný počet dětí jako dříve." "Podobná čísla je nutné brát s rezervou," řekl sociolog Ivo Možný z Masarykovy univerzity.
"V nestabilních společnostech se na podobné prognózy nedá plně spolehnout." Podle Možného jde v případě Česka i dalších zemí především o to, zda ženy, které dříve rodily první dítě v průměru kolem jedenadvacátého roku, jen své rozhodnutí odložily na pozdější dobu, nebo nebudou mít dítě vůbec.
"Od roku 1993 roste v České republice věk žen rodících první dítě. Prožíváte to, co západní Evropa v šedesátých letech. Je to jasný znak přibližování se Západu," domnívá se Macura.
Za důležité pokládá zpráva Ekonomické komise OSN pro Evropu také fakt, že obyvatelům východní Evropy se dramaticky změnil životní styl. Otevřely se možnosti k podnikání, k cestování.
"Kromě ekonomického a sociálního patří k důvodům poklesu i kulturní změna, prosazování klimatu individualismu," domnívá se sociolog Ivo Možný.
Na druhé straně má vliv na míru porodnosti například katolická církev v Polsku, kde se v rámci východní Evropy stále udržuje relativně vysoká.
Mezi sociální důvody poklesu populace patří podle zprávy OSN změna státní podpory rodinám s dětmi s výjimkami Slovinska a Rumunska. "V některých zemích tato podpora zmizela, jinde se radikálně zmenšila," komentuje závěry zprávy vedoucí zpracovatelského týmu Miroslav Macura.
Jiným z řady důvodů poklesu porodnosti je rostoucí vzdělání mezi ženami. To se podle zprávy především týká střední Evropy, kde porodnost klesá i přesto, že se životní standardy zlepšují.
Analýza se ovšem nezmiňuje o podílu emigrace na poklesu populace ve východoevropském regionu. Ze Srbska, Bulharska i Rumunska odešly od roku 1990 statisíce mladých a vzdělaných lidí. "K tomuto argumentu bohužel nemáme dostatek údajů," řekl Macura.
Česká republika je podle profesora Možného na tom lépe než většina zemí bývalého socialistického bloku.
Po roce 1989 klesl počet dětí na jednu ženu ze 2,1 na 1,3.
Mnoho žen porod dětí odložilo a nikdo nemůže předpovědět, zda je v budoucnu budou mít," domnívá se Možný. Odborníci docházejí k závěru, že porodnost v České republice stoupne, ale nikoli dramaticky.
"Předpokládaný pokles obyvatel ČR na 7,8 milionu v roce 2050 s sebou ovšem nese předpoklad, že porodnost bude vyšší než 1,3," uvedl Macura.
"Jediné, co lze předpovědět, je fakt, že se bude pohybovat někde v rozmezí 1,3 dítěte na ženu a 2,1, což je prostá obnova populace," odpověděl Možný na otázku, zda lze dělat nějaké prognózy ohledně vývoje porodnosti v České republice.
"Měly bychom se v tomto ohledu srovnávat spíše s Maďarskem a Polskem než se Západem," tvrdí Ivo Možný.
OSN přitom předpovídá Maďarsku stejně jako ČR pokles obyvatel o 24 procent.
Prudké demografické změny jsou charakteristické pro nestabilní společnosti. Stabilní státy západní Evropy mají porodnost 1,6 dítěte na jednu ženu. Úbytek obyvatel tam nahrazuje přistěhovalectví. To by bylo v případě rozumné imigrační politiky podle profesora Možného řešení pro Českou republiku.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

22. listopadu 1963, Dallas. Jacqueline Kennedyová se vrhá k tělu svého manžela,...
Kdo zabil Kennedyho? Tajný spis bude brzy odhalen, pokud nezasáhne Trump

Spojené státy netrpělivě očekávají zveřejnění posledních tajných materiálů o vraždě někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odhalení posledního...  celý článek

Němečtí policisté (ilustrační snímek)
Německý pár pašoval drogy z Česka, pervitin schoval do kebabu

Neobvyklou skrýš při pašování drog zvolil německý pár, který se zásilku rozhodl propašovat z Česka. Jak informoval server Bayern24, několik balíčků pervitinu...  celý článek

Na 3,3 milionu dětí v Jemenu trpí podvýživou.
Saúdská armáda blokuje jemenské přístavy. Zemí se šíří cholera a hlad

Situace ve válkou sužovaném Jemenu v posledních měsících eskaluje. V zemi chybí jídlo i základní léky. Velkou měrou k tomu přispívá blokáda Saúdské Arábie,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.