Případ začal zatčením dvou podnikatelů Blanky Kvasničkové a Ronalda Holendy a advokáta Otakara Kracíka v roce 1993. Tento bývalý soudce z Pardubic a někdejší zástupce ředitele Úřadu vyšetřování ČR byl obviněn, že napomáhal daňovému úniku a že přijal úplatek.
U druhého obvinění ho však ostravský soud zprostil obžaloby. Později bylo z daňového úniku obviněno celkem osm lidí.
O případu jednal parlament
Do té doby šlo jen o kriminální čin, byť byl do něj zapleten bývalý soudce a vysoký činitel policejního úřadu.
Případ nabral obrátky, když v televizi vystoupil svědek případu, bývalý pracovník StB Jan Zikmund, a uvedl, že do daňových úniků jsou zapleteni vysocí činitelé ministerstva vnitra, policie a prokuratury. Později se stal jedním z obviněných.
Někteří obžalovaní tvrdili, že spojitost s rumovou aférou měli například tehdejší náměstek ministra vnitra Martin Fendrych a generální prokurátor Jiří Šetina. Vyšetřování však nic takového neprokázalo.
|
Rumová aféra v datech |
|
červen, červenec 1993 2.8.1993 konec srpna 1993 září 1993 září 1993 6. září 1993 1. listopadu 1993 30.11.1993 15.12.1993 červen 1994 6.12.1994 20.2.1995 22.9.1995 20.2.1996 30.11.1997 1996 až 1999 11.4.2001 29.5.2003 8.10.2003 |
Na kobereček si pozval například policejního prezidenta Stanislava Novotného, náměstky minitra vnitra Martina Fendrycha a Jiřího Křižana, ředitele Úřadu vyšetřování Václava Picku a některé východočeské policejní důstojníky. Kvůli vztahům některých policistů s aktéry rumové aféry byl případ převeden do Ostravy.
Padaly hlavy
Jako první na aféru doplatil vrchní kriminální komisař Miloslav Jadrný, který se na vyšetřování daňového úniku podílel. Šéf východočeských policistů ho zprostil funkce za to, že zprostředkoval vystoupení Zikmunda v televizi. O několik dnů později Jadrný odchází od policie.
Dalším, kdo musel opustit policejní řady, byl náměstek ředitele východočeské policie Jan Horský. Prý do vazební věznice napsal dopis Holendovi, kterého znal, a přesvědčoval ho, aby se přiznal.
Jadrného a Horského stíhala prokuratura od roku 1993 pro maření vyšetřování a zasahování do něj, soud oba bývalé policisty ke konci roku 1998 obžaloby zprostil.
V roce 1994 ministr vnitra Jan Ruml odvolal ředitele inspekce Josefa Kolaju. Ten později tvrdil, že byl odvolán ve chvíli, kdy sílilo podezření, že do rumové aféry jsou zapleteni lidé z vysokých postů na ministerstvu vnitra a policejním prezídiu.
Aféra spojená s vraždou
Aféra dostala další rozměr na začátku roku 1994, když na veřejnost pronikla informace o vraždě bývalého manžela Jany Šímové, jedné z obviněných. Šíma byl zavražděn 15. prosince 1993 na své chatě ve Hnátnici v okrese Ústí nad Orlicí, ale jeho smrt oznámila dcera až o měsíc později, kdy prý tělo objevila.
Policie později z vraždy obvinila Šímovu dceru Maud Šťastnou, Ivana Mareše a Lubomíra Ferdu. Štastná a Ferda figurovali jako svědci v rumové aféře.
Šímova dcera tvrdila, že otec měl informace o pozadí aféry a někdo ho zabil, aby nemohl svědčit. Podle soudu ho však trojice zabila kvůli penězům. Šíma v den smrti prodal vilu a získal za ni 650 tisíc korun. Krajský soud v Hradci Králové v roce 1997 odsoudil všechny tři k sedmnáctiletému vězení. Souvislost s rumovou aférou se neprokázala.
Kracík je znovu advokátem
Rumová aféra dostala punc výjimečnosti už tím, že se mezi obviněnými ocitl advokát Otakar Kracík, bývalý pardubický soudce a někdejší zástupce ředitele republikového úřadu vyšetřování.
Kvůli tomu, že ho mnoho soudců znalo z dřívější funkce, musel být případ převeden do Ostravy. I tehdy se dva předsedové senátu hradeckého krajského soudu chtěli vyloučit z rozhodování, ale nadřízené soudy jim to zamítly.
"Je problém soudit někoho, s kým si například tykáte," řekl místopředseda krajského soudu v Hradci Králové Miroslav Veselský.
Kracík během soudního líčení napsal knihu Černý Petr rumové aféry, kde formou rozhovoru s novinářkou popisuje jednotlivé události vyšetřování, svoje postoje a názory k případu a také dobu před listopadem 1989 u pardubického soudu, kde působil.
V knize se zmiňuje o vzájemných vztazích a známostech vysokých funkcionářů ministerstva vnitra, policie a prokuratury a naznačuje, jak tehdy fungovaly osobní vazby. Sám se staví do role oběti této mašinérie. Během vyšetřování případu ho Česká advokátní komora vyškrtla ze seznamu advokátů, po pěti letech ho však znovu přijala.
"Svoji žádost doložil čistým trestním rejstříkem. Komora ještě posuzovala, zda by jeho členství nemohlo být pozastaveno, když je trestně stíhán. Vzhledem k tomu, že trestní řízení se táhne už více než deset let a původní rozsudek byl zrušen, v souladu s evropskou úmluvou o dlouho trvajících řízeních se nakonec rozhodla výkon advokacie nepozastavit," řekl tajemník České advokátní komory Jiří Klouza.
Někteří obžalovaní v kauze daňového úniku nadále podnikají. Například Ronald Holenda to bude mít do soudní síně jen skok ze svého pracoviště. Vlastní totiž restauraci, která je hned naproti budově hradeckého soudu.
