Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dubčeka jsme měli včas izolovat, lituje Biľak ve svých pamětech

  21:11aktualizováno  21:11
Vojenská invaze do Československa v roce 1968 byla nezbytná, napsal Vasil Biľak ve svých pamětech. Doplněné vydání vzpomínek nedávno zesnulého stalinisty a ideologa KSČ vydalo nakladatelství BVD pod názvem Až po mé smrti.

Bývalý československý komunistický politik Vasil Biľak. | foto: Jana MišauerováČTK

"Internacionální pomoc nezbytná BYLA, pokud jsme chtěli uhájit socialismus. V roce 1968 všechno spělo k jeho destrukci, na tom trvám i s odstupem času," uvedl Biľak, který je podepsán pod jedním z takzvaných zvacích dopisů. Přiznal, že "pro každý případ byla připravena písemná žádost o bratrskou pomoc", i utajené schůzky se sovětskými komunisty před srpnovou invazí.

Zároveň uvedl, že dával přednost vnitropolitickému řešení, které by podle něj bylo lepší než vstup sovětských vojsk. Obával se, že to ani "čestní lidé, komunisté, nepřijmou tak, jak to bylo myšleno". Podle něj i "sovětští soudruzi podcenili faktor času a veřejné mínění".

Chybou podle něj v době kolem 21. srpna 1968 bylo, že "představitelé kontrarevolučních sil", tedy lidé kolem Alexandra Dubčeka, "nebyli včas izolováni, aby nemohli ovlivnit veřejné mínění". Svou chybu pak viděl v tom, že špatně odhadl míru odvahy "zdravých sil" v KSČ včetně Aloise Indry, s nímž se podle jednoho ze scénářů počítalo na funkci předsedy vlády.

Biľak v knize hájí také tehdejšího sovětského vůdce Leonida Brežněva, který podle něj nebyl hlavním iniciátorem invaze do Československa.

Napsal také, že myšlenka socialismu prohrála jen zdánlivě. Přiznal však, že víra v komunismus je však asi ztracena.

Kniha líčí Biľakovy vzpomínky od roku 1949, kdy nastoupil do krajské politické školy. Nakladatelství vynechalo úvodní kapitolu o jeho životě v letech 1938 až 1945. Nejobsáhlejší část knihy popisuje události v letech 1967 až 1969, tedy od pádu Antonína Novotného přes pražské jaro až po nástup normalizace pod vedením Gustáva Husáka.

Biľakovy paměti byly poprvé vydány v roce 1991 bez autorova souhlasu.

Vasil Bil'ak na sjezdu KSČ z roku 1971:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.