O důvodech odmítnutí diskuse vládní koalicí je možné jen spekulovat. Každopádně existuje důvodné podezření, že opoždění v přípravách na čerpání prostředků z fondů EU může znemožnit vyčerpání všech financí určených pro Českou republiku.
Vláda, která je odpovědná za přípravu na čerpání prostředků z fondů EU, měla možnost tuto hypotézu vyvrátit. Této možnosti se vzdala a ukázala tak, že nemá čisté svědomí.
Parlamentní diskuse na toto zásadní téma dosud neproběhla a také česká veřejnost je právem zvědavá, zda-li bude ČR tzv. "čistým plátcem" (tedy tou zemí, která do rozpočtu EU více přispívá než dostává) nebo naopak z Evropské unie více prostředků získáme.
Sociální demokracie učinila z peněž z fondů EU ústřední lákadlo pro vstup do EU ve své kampani za 200 mil. Kč. ODS čerpání z fondů EU nikdy nepřeceňovala a nekladla tuto možnost mezi nejpodstatnější argumenty pro vstup do EU. Považuje však za správné, abychom peníze, které nejprve odešleme do Bruselum, měli možnost získat zpět v podobě úspěšných projektů.
Dnes víme, že v např. v roce 2004 bude mít ČR možnost čerpat až 24 miliard Kč. Přitom pouze 9 z těchto 24 miliard je nárokových - Česká republika je tedy musí dostat (např. jako tzv. přímé platby zemědělcům) a o zbývajících 15 miliard musí soutěžit v podobě úspěšných projektů.
Na počátku přípravy na čerpání z fondů EU došlo k velkým prodlevám při přípravě tzv. Národního rozvojového plánu (základního programového dokumentu pro čerpání prostředků z EU). Toto zpoždění, zapříčiněné kompetenčními spory mezi ministerstvy a roztříštěností priorit, se dnes obtížně dohání.
ČR měla teoreticky možnost čerpat prostředky z fondů EU od ledna 2004, např. Slovenská republika tuto možnost svým žadatelům již od ledna poskytla. ČR neměla přijatý zákon o zadávání veřejných zakázek a tzv. NATURU 2000. To však není vina opozice, která byla např. s kritikou NATURY 2000 spojována, ale vlády, které tyto předpisy nutné pro čerpání z fondů EU včas do Parlamentu nepředložila.
V těchto týdnech a během prázdnin budou zřejmě otevřeny první výzvy pro čerpání prostředků z fondů EU (kromě nejméně připraveného Ministerstva práce a sociálních věcí, které otevře své programy až na podzim), žadatelům však často nebudou s dostatečným předstihem známa pravidla, podle kterých mají předkládat projekty.
Například Ministerstvo životního prostředí přesvědčuje žadatele, aby první projekty předložili do prázdnin, aby mohlo v Bruselu prokázat aktivitu, pravidla pro přípravu projektů pro Kohezní fond budou však známa nejdříve až během prázdnin. Půjde tak o upřesňování pravidel za pochodu a předkládání projektů "naslepo".
Vláda také nedokázala systémově zajistit spolufinancování projektů. Zejména u velkých dopravních a vodohospodářských projektů předkládaných veřejnými institucemi půjde o mnohamiliardové sumy a jejich spolufinancování není dosud zajištěno.
Projekty musí být navíc zcela zaplaceny z vlastních prostředků žadatele a příspěvek EU bude proplacen až po úplném dokončení projektu. Často budou ještě drženy pozastávky z dotace ve výši i desítek procent až do provedení zpětné kontroly projektu.
Zajištění spolufinancování může být velkým problémem pro žadatele, od vlády, Ministerstva financí či resortních ministerstev se očekávala koncepční představa k této problematice, ta však dodnes zcela chybí.
Připočteme-li k tomu přetrvávající kompetenční spory mezi ministerstvy (například Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem dopravy při předkládání projektů pro Kohezní fond), může být čerpání prostředků z fondů EU ohroženo.
Málo se ví, že nejde pouze o vyčerpání prostředků do konce r. 2006 (tedy do konce rozpočtového období EU), ale že již v polovině příštího roku bude vyčerpanost prostředků kontrolována EK a podle jejího hodnocení budou ČR přiděleny případně ještě další prostředky z rozpočtu EU. Výsledky kontroly a hodnocení EK mohou také ovlivnit podíl ČR na čerpání ze strukturálních fondů EU v dalším rozpočtovém období 2007-2013.
Vláda zvolila čistě exekutivní přístup k přípravě na čerpání z fondů EU a musí tedy nést plnou odpovědnost za úspěšnost tohoto procesu. Spíše navzdory této vládě se domnívám, že čeští podnikatelé, města, obce i například neziskové organizace si dokáží s obtížemi poradit a k prostředkům EU se nakonec dostanou.
Bude to však spíše v dalších letech 2005 a 2006. V roce 2004 budou z fondů EU žádat jen ti nejpřipravenější (projekty musí mít vždy alespoň územní rozhodnutí, posouzení vlivu na životní prostředí - tzv. "EIA" atd.). Přesto si myslím, že čeští žadatelé prokáží dostatečnou invenci a probojují se džunglí evropských fondů a nebudeme v prvních letech dotovat např. "chudé" francouzské zemědělce.
