Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vyčerpá ČR prostředky z EU?

  10:51aktualizováno  10:51
Poslanecká sněmovna byla svědkem neúspěšného pokusu o diskusi na téma připravenosti ČR na čerpání finančních prostředků z fondů EU. Poslanecký klub ODS inicioval jednání Poslanecké sněmovny k tomuto závažnému společenskému tématu, vládní koalice tuto diskusi odmítla. To jsou fakta.

O důvodech odmítnutí diskuse vládní koalicí je možné jen spekulovat. Každopádně existuje důvodné podezření, že opoždění v přípravách na čerpání prostředků z fondů EU může znemožnit vyčerpání všech financí určených pro Českou republiku.

Vláda, která je odpovědná za přípravu na čerpání prostředků z fondů EU, měla možnost tuto hypotézu vyvrátit. Této možnosti se vzdala a ukázala tak, že nemá čisté svědomí.
 
Parlamentní diskuse na toto zásadní téma dosud neproběhla a také česká veřejnost je právem zvědavá, zda-li bude ČR tzv. "čistým plátcem" (tedy tou zemí, která do rozpočtu EU více přispívá než dostává) nebo naopak z Evropské unie více prostředků získáme.

Sociální demokracie učinila z peněž z fondů EU ústřední lákadlo pro vstup do EU ve své kampani za 200 mil. Kč. ODS čerpání z fondů EU nikdy nepřeceňovala a nekladla tuto možnost mezi nejpodstatnější argumenty pro vstup do EU. Považuje však za správné, abychom peníze, které nejprve odešleme do Bruselum, měli možnost získat zpět v podobě úspěšných projektů.
 
Dnes víme, že v např. v roce 2004 bude mít ČR možnost čerpat až 24 miliard Kč. Přitom pouze 9 z těchto 24 miliard je nárokových - Česká republika je tedy musí dostat (např. jako tzv. přímé platby zemědělcům) a o zbývajících 15 miliard musí soutěžit v podobě úspěšných projektů.

Na počátku přípravy na čerpání z fondů EU došlo k velkým prodlevám při přípravě tzv. Národního rozvojového plánu (základního programového dokumentu pro čerpání prostředků z EU). Toto zpoždění, zapříčiněné kompetenčními spory mezi ministerstvy a roztříštěností priorit, se dnes obtížně dohání.

ČR měla teoreticky možnost čerpat prostředky z fondů EU od ledna 2004, např. Slovenská republika tuto možnost svým žadatelům již od ledna poskytla. ČR neměla přijatý zákon o zadávání veřejných zakázek a tzv. NATURU 2000. To však není vina opozice, která byla např. s kritikou NATURY 2000 spojována, ale vlády, které tyto předpisy nutné pro čerpání z fondů EU včas do Parlamentu nepředložila.
 
V těchto týdnech a během prázdnin budou zřejmě otevřeny první výzvy pro čerpání prostředků z fondů EU (kromě nejméně připraveného Ministerstva práce a sociálních věcí, které otevře své programy až na podzim), žadatelům  však často nebudou s dostatečným předstihem známa pravidla, podle kterých mají předkládat projekty.

Například Ministerstvo životního prostředí přesvědčuje žadatele, aby první projekty  předložili do prázdnin, aby mohlo v Bruselu prokázat aktivitu, pravidla pro přípravu projektů pro Kohezní fond budou však známa nejdříve až během prázdnin. Půjde tak o upřesňování pravidel za pochodu a předkládání projektů "naslepo".

Vláda také nedokázala systémově zajistit spolufinancování projektů. Zejména u velkých dopravních a vodohospodářských projektů předkládaných veřejnými institucemi půjde o mnohamiliardové sumy a jejich spolufinancování není dosud zajištěno.

Projekty musí být navíc zcela zaplaceny z vlastních prostředků žadatele a příspěvek EU bude proplacen až po úplném dokončení projektu. Často budou ještě drženy pozastávky z dotace ve výši i desítek procent až do provedení zpětné kontroly projektu.

Zajištění spolufinancování může být velkým problémem pro žadatele, od vlády, Ministerstva financí či resortních ministerstev se očekávala koncepční představa k této problematice, ta však dodnes zcela chybí.
 
Připočteme-li k tomu přetrvávající kompetenční spory mezi ministerstvy (například Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem dopravy při předkládání projektů pro Kohezní fond), může být čerpání prostředků z fondů EU ohroženo.

Málo se ví, že nejde pouze o vyčerpání prostředků do konce r. 2006 (tedy do konce rozpočtového období EU), ale že již v polovině příštího roku bude vyčerpanost prostředků kontrolována EK a podle jejího hodnocení budou ČR přiděleny případně ještě další prostředky z rozpočtu EU. Výsledky kontroly a hodnocení EK mohou také ovlivnit podíl ČR na čerpání ze strukturálních fondů EU v dalším rozpočtovém období 2007-2013.

Vláda zvolila čistě exekutivní přístup k přípravě na čerpání z fondů EU a musí tedy nést plnou odpovědnost za úspěšnost tohoto procesu. Spíše navzdory této vládě se domnívám, že čeští podnikatelé, města, obce i například neziskové organizace si dokáží s obtížemi poradit a k prostředkům EU se nakonec dostanou.

Bude to však spíše v dalších letech 2005 a 2006. V roce 2004 budou z fondů EU žádat jen ti nejpřipravenější (projekty musí mít vždy alespoň územní rozhodnutí, posouzení vlivu na životní prostředí - tzv. "EIA" atd.). Přesto si myslím, že čeští žadatelé prokáží dostatečnou invenci a probojují se džunglí evropských fondů a nebudeme v prvních letech dotovat např. "chudé" francouzské zemědělce.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.