Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Výbuchy a objevy

aktualizováno 
- Jednoho krásného dne, kdy gymnazisté bezstarostně proháněli míč na internátním dvoře, ozval se z kuchyně ohlušující výbuch. Vzápětí vychovatel vyvlekl ožehnutého dvanáctiletého chlapce jménem Alexandr Butlerov. Provinilec pak musel do jídelny nosit na krku tabuli s nápisem: VELKÝ CHEMIK Plameny a třesky provázely chemii minulého století natolik pravidelně, že například německý profesor Robert Bunsen, zakladatel spektrální analýzy a vynálezce praktického laboratorního kahanu, zavedl do každé své laboratoře káď s vodou - aby se badatel mohl snadno a včas uhasit. Při studiu entomologie (!) na kazaňské univerzitě pak Saša ohromoval spolužáky efektními ohňostroji. Po absolutoriu se pak věnoval studiu vazeb mezi atomy v organických sloučeninách. Jedenadvacet roků po té patálii na internátě přednáší v německém Špýru o své teorii chemické vazby. Všichni konkurenti se na ni vrhnou jako supi - a dají mu za pravdu. Ačkoli řadu riskantních sloučenin připravoval osobně dál, potupnou ceduli na krku neměl. Alexandra Butlerova (narozen 15. září 1828, zemřel roku 1886) už coby VELKÉHO CHEMIKA zná celá chemická Evropa.

V září 1648 proplouvá ruský kozák Semjon Děžnov při průzkumu lovišť v severovýchodní Sibiři kolem nejvýchodnějšího cípu Asie (dnes Děžnovův mys) a ocitá se v (dnešním) Beringově moři. Tím dokazuje, že Asie není propojena s Amerikou. Jeho šokující zpráva ovšem carské úředníky nezajímá a sežere ji úřední šiml. Takže osm desetiletí nato začíná Bering (další objevitel průplavu mezi Asií a Amerikou v ruských službách) zcela od začátku...

Virus nakazil za 36 hodim v září 1988 dvacet tisíc amerických počítačů napojených na internet a skrze něj se dostal i do Německa a Austrálie. Ukázalo se, že virus poslal jako hříčku bezpečnostním expertům počítačových firem mladý počítačový fanoušek. Jeho "dárek" naštěstí data neničil, jen je zředil kvantem nesmyslů, které zahlcovaly počítače. Tehdy poprvé se začalo o počítačových virech i boji proti nim uvažovat vážně.

18. září 1783 v Petrohradě, kde působil většinu života, umírá jeden z největších a s téměř 900 publikacemi i nejvýkonnějších matematiků historie Leonhard Euler (narozen 1707 v Basileji). Plody svého génia roztrousil do vší tehdejší matematiky i do oborů na ní založených - fyziky, geofyziky, astronomie... Přitom se stačil dvakrát oženit a zplodit třináct dětí. Když těsně před šedesátkou oslepl, diktoval svá díla zpaměti. Nejvíc ho dnes připomíná po něm nazvaný základ přirozených logaritmů (Eulerovo číslo).

Pohled od chemické laboratoře 19. století.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Předčasné volby v Japonsku ovládl Abe, hlasování poznamenal tajfun

Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství....  celý článek

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.